Pojem čínská zeď se v posledních letech vžil mezi odborníky jako synonymum pro zákaz vertikální integrace mezi kolektivním systémem a zpracovatelským zařízením pro recyklaci elektroodpadu, tj. zákaz účasti kolektivních systémů na provozu zařízení, které ho zpracovává. Toto téma je opět aktuální v souvislosti s přípravou nové české odpadové legislativy.
Fungování trhu a osoby na něm působící
Nutnost zavedení čínské zdi lze dobře demonstrovat na popisu fungování trhu v oblasti recyklace elektroodpadu, potažmo subjektů, jež se na něm pohybují. Kolektivní systémy jsou soukromé firmy, které zajišťují skrze tzv. místa zpětného odběru sběr elektroodpadu. Ten je následně předán zpracovatelům, kteří zajišťují jeho řádné zpracování. Je zřejmé, že se kolektivní systémy při poptávání recyklačních služeb snaží dosáhnout co možná nejnižších cen za zpracování elektroodpadu. Tato poptávka po se následně potkává s nabídkami zpracovatelů, kteří se naopak snaží dosáhnout ceny co možná nejvyšší. Tím se recyklační trh neliší od jakéhokoliv jiného tržního prostředí. Výsledkem je zdravá konkurence, která tlačí ceny za zpracování dolů.
Zvážíme-li ovšem podíly jednotlivých kolektivních systémů na trhu, je zřejmé, že ty největší z nich by mohly, díky své velikosti, potenciálně zneužívat své dominantní postavení vůči zpracovatelským společnostem a jinak běžné tržní prostředí je tak silně ovlivněno jejich značnou vyjednávací silou. Díky vysokým objemům sběru elektroodpadu jsou takové kolektivní systémy v postavení, kdy mnozí zpracovatelé jsou na nich existenčně závislí z hlediska jeho přísunu ke zpracování. Navíc mnozí zpracovatelé jsou firmy, které poskytují zaměstnání tělesně postiženým lidem (tzv. chráněné dílny), takže je ve hře i sociální aspekt zpracování elektroodpadu.
V situaci, kdy takový dominantní kolektivní systém dokonce vlastní či je jinak propojen se zpracovatelským zařízením, je motivován k tomu, aby sám sebe upřednostňoval na úkor ostatních, nezávislých zpracovatelů, a to až takovým způsobem, kdy by tímto svým diskriminačním jednáním mohl způsobit i krach všech ostatních zpracovatelů elektroodpadu. Mohl by tak fakticky ovládnout celý trh a v dlouhodobém měřítku vyloučil v tomto odvětví zdravou hospodářskou soutěž. Následkem toho je pak monopolizace sběru a zpracování elektroodpadu, kde hrozí prudký růst příspěvků určených na sběr a recyklaci elektrospotřebičů. Tyto příspěvky platí občané a firmy při nákupu každého výrobku. Monopolizace trhu zpracování elektroodpadu se tak následně projeví v růstu cen elektrospotřebičů. To může mít výrazný dopad zejména na rodiny s dětmi, kterým se následně prodraží produkty typu pračka, lednička, sporák atd.
Střet zájmů při financování sběru a zpracování
Ohrožení existence funkčního recyklačního trhu však není jediným možným rizikem spojeným s absencí čínské zdi. Přímou účastí na zpracování elektroodpadu může dojít k riziku obcházení neziskovosti a také k narušení rovného zacházení se všemi výrobci zapojenými do daného kolektivního systému.
Kolektivní systémy by totiž měly fungovat jako neziskové organizace. Nicméně zpracovatelská zařízení nejsou nezisková. Pokud by došlo k majetkovému propojení se zpracovatelem, tak v případě krachu nezávislých zpracovatelů by došlo k narušení hospodářské soutěže a zpracovatelské zařízení propojené s kolektivním systémem by dosahovalo abnormálního zisku, který by bylo možné formou dividend odvádět ven ze systému zpracování a recyklace elektroodpadu.
Ekonomickým zdrojem pro výplatu těchto dividend budou přitom ve skutečnosti recyklační příspěvky všech výrobců využívajících služby daného kolektivního systému, a to nejen těch, kteří v něm mají majetkový podíl. Přitom tyto prostředky, původně určené ke sběru a recyklaci elektroodpadu u nás, pak mohou ve formě dividend odcházet zcela mimo Českou republiku.
Rovněž z hlediska dohledu veřejných orgánů je vhodnější zachovat oddělení sběru a zpracování v rukách dvou vzájemně nezávislých subjektů. Dohledové orgány mají v takovém případě větší šanci odhalit nesrovnalosti v odpadových evidencích a výkaznictví křížovou kontrolou než v případě, kdy je sběr a zpracování včetně výkaznictví pod kontrolou stejného subjektu. Čínská zeď by možnost výše popsaných jednání vyloučila.
Čínská zeď dle ZVUŽ
Jak bylo uvedeno v úvodu tohoto článku, čínská zeď není téma posledních týdnů či měsíců a byla tak například i řešena v posledním návrhu zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností (ZVUŽ). Dle § 42 odst. 6 ZVUŽ se „provozovatel kolektivního systému nesmí podílet na založení jiné právnické osoby, s výjimkou právnické osoby sdružující osoby s obdobným předmětem činnosti, jako má provozovatel kolektivního systému.“ Dále je v zákoně omezeno zapojení osob se zvláštním vztahem ke kolektivnímu systému (např. členové orgánů kolektivního systému) do zpracování elektrozařízení.
Takto široké pojetí čínské zdi je zcela správné, neboť je díky své formulaci schopné pokrýt řadu struktur, směřujících byť i k nepřímému propojení kolektivních systémů a zpracovatelů a předejít tak nežádoucímu střetu zájmů.
Odpadní obaly a…
Je také potřeba zdůraznit, že ani v České republice není čínská zeď žádnou novinkou. Již řadu let je zakotvena v českém zákoně o zpětném odběru obalů z.č. 477/2001 Sb., o obalech, dle jehož § 20 odst. 4 se „Autorizovaná společnost (tj. kolektivní systém) se nesmí účastnit v orgánech ani podnikání jiné právnické osoby, s výjimkou právnické osoby sdružující subjekty s obdobným předmětem činnosti.“. V tomto obalovém zákoně (tj. o odpadních obalech) se institut čínské zdi velmi osvědčil. Zákon striktně zakazuje, aby autorizovaná obalová společnost sama jakkoli dále se sebranými obaly nakládala. To mají zajišťovat státem povolené oprávněné osoby – nezávislé recyklační/zpracovatelské firmy. Není tedy žádný důvod, proč toto řešení nemohlo stejně dobře fungovat i v oblasti elektroodpadu a velmi efektivně bránit růstu ceny elektrospotřebičů.
Jak je to v zahraničí
Čínské zeď nebo její obdoba není výjimkou ani v jiných státech EU, obsahují ji právní úpravy Slovenska, Francie, Španělska atd. Například dle španělské legislativy je zkoumán možný konflikt zájmů mezi členy kolektivního systému či členy orgánů kolektivního systému a jinými subjekty nakládajícími s odpady, a to již v rámci řízení o udělení autorizace (povolení k činnosti kolektivního systému). V rámci řízení o udělení autorizace kolektivnímu systému musí být prokázáno, že zde není takové propojení, jež by mohlo ohrozit hospodářskou soutěž a vedlo by k růstu cen elektrospotřebičů. Slovenská právní úprava pak přímo zakazuje jakoukoliv majetkovou nebo osobní účast kolektivního systému nebo jeho zakladatelů na vlastníkovi/provozovateli zařízení na sběr či zpracování odpadu. Na těchto příkladech lze vidět, že pravidlo čínské zdi je vnímáno jako potřebné v řadě lokalit. Proto je vcelku pochopitelné, že Ministerstvo životního prostředí velmi moudře zařadilo čínskou zeď pro elektroodpad i do nového návrhu české odpadové legislativy.
Kolektivní systém EKOLAMP
Obr. Podíl vybraných subjektů na množství všech zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraných elektroodpadů v roce 2016 (v roce 2018 KS ASEKOL ovládl KS RETELA, čímž rovněž navýšil svůj tržní podíl). Zdroj dat: Vybrané ukazatele odpadového hospodářství v oblasti odpadních elektrických a elektronických zařízení za rok 2016, MŽP