„Embéčko“ proměnilo Mladou Boleslav ve velkoměsto

Osobnost architekta Osvalda Döberta (1917-1999) si dnes v Mladé Boleslavi vybaví asi jen málokdo, přestože tento rodák z Loun, projektant a odborný publicista, který patřil také k architektům Pražského hradu, podobu města zásadně ovlivnil. Když v šedesátých letech minulého století došlo k významnému rozmachu místní automobilky, bylo třeba zajistit bydlení pro její zaměstnance. A tak začala rozsáhla rekonstrukce a proměna Mladé Boleslavi ve „velkoměsto“. Právě takové málo známé příběhy hledá výzva Zapomenuté příběhy Mladoboleslavska, kterou společně vypsal Nadační fond ŠKODA AUTO a nadační fond Bohemian Heritage Fund.

„Embéčko“ do každé rodiny

Legendární Škoda 1000 MB, tzv. embéčko, znamenala v roce 1954 zlom nejen v českém automobilovém průmyslu, ale i v rozvoji Mladé Boleslavi. V šedesátých letech vznikla nová továrna, která umožňovala sériovou výrobu 400 až 500 vozů denně. Více než polovina ze 443 141 vyrobených vozů, cenově dostupných široké veřejnosti, se prodala do západního Německa, Rakouska a Velké Británie a podnik se tak stal důležitým zdrojem zahraničních příjmů státu. Pro zaměstnance automobilky bylo potřeba zajistit nové bydlení, a tak byla pod vedením hlavního architekta Osvalda Döberta zahájena rozsáhlá bytová výstavba na náměstí Republiky, která představovala 1 880 bytů pro 7 420 obyvatel.

Zahraniční ohlasy

Do historického centra města tak vstoupila moderní panelová zástavba a její autor Osvald Döbert musel čelit počáteční skepsi místních obyvatel. Přestože v navrženém projektu nové budovy koexistovaly s těmi původními, i tak se muselo zbourat třiatřicet starých bytů a několik hospodářských budov. Soulad nového a starého však není jediným prvkem, kterým se výstavba sídliště v Mladé Boleslavi vymykala tehdejší realitě. Jednalo se o čistě autorský projekt, navíc s výjimečnou propagací, jehož realizace proběhla tak rychle, že zaujal i odborníky a zahraniční tisk v Itálii, Velké Británii, Francii, Švýcarsku, Holandsku i Německu.

Od fantazie ke skutečnosti

Osvald Döbert studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Od roku 1949 až do roku 1965 působil jako hlavní architekt ateliéru Stavoprojekt v Mladé Boleslavi. Není sice zdejším rodákem, ale budoucí podobu města svou prací významně ovlivnil. Při realizaci svých projektů se inspiroval zkušenostmi z cest po světě, kde budoval výstavní pavilony pro Československo. Jak sám přiznal ve své knize Od fantazie ke skutečnosti, jeho týmu se trochu hanlivě přezdívalo „národní podnik Fantazie“. Až později místní obyvatelé jeho odchodu z Mladé Boleslavi zalitovali. Další sídliště, které bylo vybudované v severní části města, už bylo klasicky stereotypní a bez nápadu.

Vysoký životní standard

Na svou dobu nabízel nový bytový komplex svým obyvatelům poměrně vysoký životní standard. Na každém patře se nejčastěji nacházejí dva třípokojové a dva dvoupokojové byty s balkonem. Architekti brali také ohledy na zachování zeleně v okolí. V přízemí domů pak byla vybudována obchodní část, a i přes tehdejší omezený sortiment a nedostatek zboží nové sídliště nabízelo skvělou vybavenost v rámci obchodů a služeb.

Zapomenuté příběhy Mladoboleslavska

Příběh vzniku sídliště na náměstí Republiky, o němž byl dokonce natočen dokument pro televizi v západní Evropě, je jen jedním z mnoha, kterým se může mladoboleslavský region pyšnit. Ať už se jedná o příběhy jednotlivců, rodin, zájmových spolků nebo třeba firem, každý z nich je součástí historie regionu, která by neměla být nikdy zapomenuta. I proto vznikla v loňském roce výzva Nadačního fondu ŠKODA AUTO a Bohemian Heritage Fund s názvem Zapomenuté příběhy Mladoboleslavska, jejímž smyslem je vytvořit kolektivní paměť regionu. Příběhy, ale i archivní fotografie nebo vzácné a raritní artefakty mohou sdílet všichni občané mladoboleslavského regionu až do 31. března 2021. Více informací najdete na www.kulturamazelenou.cz. (26.1.2021)