O Strategii působení ČR v EU přehledně a fakticky. Jaké byly důvody jejího vzniku, co tvoří její obsah
a jaké kroky na ni budou navazovat?
Proč vznikla Strategie? Má smysl v čase
reforem probíhajících na unijní úrovni
vůbec nějaký „nadčasový“ dokument přijímat?
Bezprostředním důvodem předložení
dokumentu byla jistě snaha o naplnění
programového prohlášení vlády České republiky,
kde je učiněn závazek k vypracování
strategického dokumentu v oblasti evropské
politiky ČR: „aktivní a koncepční evropská
politika české vlády bude proto vycházet
z Koncepce působení ČR v EU, která
bude definovat základní rámec a priority
jejího střednědobého a dlouhodobého
uplatňování“. Tento základní rámec bude
pochopitelně v čase zásadních proměn,
jimiž evropská integrace v současnosti
prochází, dále diskutován a dle potřeby
i doplňován.
Co je cílem Strategie a z čeho vychází?
Strategii působení ČR v EU (dále „Strategie“)
předložil Úřad vlády ČR ve spolupráci
s resorty za účelem načrtnutí hlavních
obrysů priorit, které bude ČR prosazovat
na půdě unijních institucí. Tím je vymezen
určitý rámec pro konzistentní vystupování
českých zástupců v rámci daného
integračního uskupení. Stanovení priorit
vychází z objektivních socioekonomických
faktorů determinujících českou pozici a pochopitelně
zohledňuje diskusi, která byla
o konkrétních unijních legislativních návrzích
vedena na půdě příslušných výborů
obou parlamentních komor. Současně reflektuje
debaty vedené v pravidelných intervalech
o evropských otázkách v příslušném
pracovním týmu tripartity.
Na jakých dalších fórech byla Strategie diskutována?
Pracovní verze dokumentu Strategie působení
ČR v EU shrnujícího působení ČR
v EU byla v průběhu let 2010-2013 připravována
Sekcí pro evropské záležitosti
Úřadu vlády ČR ve spolupráci se všemi zainteresovanými
resorty. Přípravy na vypracování
Strategie byly zahájeny již na podzim
roku 2010, kdy proběhly expertní kulaté
stoly za účelem konzultace prioritních
oblastí (ekonomika - 22. 10. 2010; prostor
svobody, bezpečnosti a práva 5. 11. 2010).
Řada otázek byla diskutována i během
konferencí organizovaných pod záštitou
předsedy vlády Petra Nečase (Aktivní evropská
politika - klíčový národní zájem ČR
- 14. 1. 2011; Hospodářské zájmy ČR v EU
a jejich prosazování - 19. 3. 2011). Důležité
stimuly formulované v návaznosti na aktuální
situaci evropské integrace pak poskytla
zejména konference Politické vize
budoucnosti Evropské unie, která proběhla
v Poslanecké sněmovně 25. 4. 2013, a navazující
expertní kulaté stoly národního
fóra o budoucnosti Evropské unie. Tím mimochodem
širší veřejná diskuse nekončí –
aktivity národního fóra pokračují a doprovázejí
současnou debatu o reformě fungování
eurozóny a Unie jako celku, jež probíhá
na unijní úrovni. Vedlejším účinkem
Strategie bude jistě oživení této probíhající
debaty.
Na jaké související dokumenty Strategie
navazuje?
Cennou inspirací byly obdobné dokumenty
jiných členských států, kterým se
Strategie velmi blíží jak rozsahem, tak obsahem.
Také je třeba zdůraznit, že členství
ČR v EU dnes ovlivňuje směřování prakticky
všech oblastí národní politiky. Strategie
proto navazuje na ostatní materiály
vlády. Zejména je komplementární k dokumentu
Stabilizace a budoucnost HMU: příspěvek
ČR do evropské debaty. V ekonomické
oblasti Strategie reflektuje Národní
program reforem a Strategii mezinárodní
konkurenceschopnosti ČR, v oblasti vnějších
vztahů pak odkazuje na Koncepci zahraniční
politiky ČR, Bezpečnostní strategii
ČR a Obrannou strategii ČR. V neposlední
řadě byla zohledněna doporučení Národní
ekonomické rady vlády. V průběhu projednávání
uplatnily k textu Strategie celou
řadu připomínek jednotlivé resorty, a to na
formální i neformální úrovni. Je třeba upozornit,
že při schvalování obdobných materiálů
průřezového charakteru je nutné
často hledat zlatou střední cestu a nelze se
vyhnout kompromisům.
Není pětadvacet stran textu příliš málo?
Délka dokumentu byla zvolena ve snaze
poskytnout vyvážený přehled základních
východisek evropské politiky ČR, nikoli vytvořit
rozsáhlý kompilát, jenž svou délkou
a priori odradí čtenáře z řad širší odborné
veřejnosti, kteří v konečném důsledku
omezí svoji pozornost na úvod a závěr.
Dále byl zohledněn především rozsah obdobných
dokumentů zveřejněných na národní
úrovni, především Koncepce zahraniční
politiky ČR (ta má 23 stran), a v neposlední
řadě rozsah obdobných dokumentů
jiných členských států.
Co tvoří obsah Strategie?
Dokument je složen ze tři oddílů: 1/ působení
ČR v EU, 2/ ekonomická konkurenceschopnost
– odpověď na krizi, 3/ další
sektorové priority, 4/ Česká republika v EU.
První část se věnuje oblastem prioritním
z pohledu ČR. Zásadní pozornost je v kontextu
ekonomického vývoje posledních let
věnována hospodářské a měnové unii.
Dále jsou zde uvedeny klíčové oblasti
zájmu ČR. Je zde zdůrazněno, že vláda považuje
funkční vnitřní trh za základní cestu
k obnovení růstu, posílení konkurenceschopnosti
a zvýšení zaměstnanosti. Úsilí
EU by se dle ČR v dalších letech mělo soustředit
zejména na odstraňování přeshraničních
překážek v infrastruktuře a administrativních
bariér. Jako další priority vlády
lze označit posílení energetické a surovinové
bezpečnosti. Pro ČR bude také zásadní
rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti
a práva v rámci EU. Tyto priority rezonují
i v dalších kapitolách Strategie.
Druhá kapitola se věnuje otázkám souvisejícím
s hospodářskou politikou. Vláda
s ohledem na strukturu české ekonomiky
zdůrazňuje nutnost zaměřit se na vnitřní
trh a využít jeho potenciál pro nastartování
růstu a zvýšení zaměstnanosti. Ekonomická
a finanční krize potvrdila význam fiskální
disciplíny členských států EU a ze-