Ze závěrů Evropské rady (26. a 27. června 2014).
Evropská rada se dohodla na strategické agendě klíčových priorit na příštích pět let. Vyzvala orgány EU a členské státy, aby ve své činnosti tyto priority v plném rozsahu naplňovaly. Vymezila strategické směry pro legislativní a operativní plánování pro nadcházející roky v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva (viz níže v kapitole I) a zabývala se rovněž některými souvisejícími horizontálními otázkami. Uzavřela evropský semestr 2014 a vyzvala k dalšímu úsilí o posílení schopnosti Evropy růst a vytvářet více pracovních míst.
Evropská rada vyhodnotila dosažený pokrok, tak aby mohlo být v říjnu přijato konečné rozhodnutí o rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, a podpořila okamžité provedení souboru nejnaléhavějších opatření, která mají posílit odolnost Evropy a zvýšit její energetickou bezpečnost.
V rámci příprav na říjnové zasedání Evropské rady byla Rada požádána, aby dále analyzovala
další střednědobá až dlouhodobá opatření, která by posílila energetickou bezpečnost EU.
Evropská rada uvítala podpis dohod o přidružení, včetně prohloubených a komplexních zón
volného obchodu, mezi Evropskou unií a Gruzií a Moldavskou republikou, jakož i podpis zbývající části dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou.
I. SVOBODA, BEZPEČNOST A PRÁVO
1. Jedním z klíčových cílů Unie je vybudovat prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, v němž budou plně dodržována základní práva. Za tímto účelem je zapotřebí přijmout v souladu se Smlouvami a jejich příslušnými protokoly soudržná politická opatření ohledně azylu, přistěhovalectví, hranic a policejní a justiční spolupráce.
2. Všechny rozměry Evropy, která chrání své občany a nabízí účinná práva osobám v rámci Unie i mimo ni, jsou vzájemně propojeny. Úspěch či neúspěch v jedné oblasti závisí na výsledcích dosažených v ostatních oblastech i na součinnosti se souvisejícími oblastmi politiky. Řešení mnohých problémů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva spočívá ve vztazích s třetími zeměmi, což vyžaduje lepší provázanost vnitřních a vnějších politik EU.
Tato skutečnost musí být zohledněna ve spolupráci mezi orgány a subjekty EU.
3. Obecnou prioritou vycházející z minulých programů je nyní důsledné provedení přijatých právních nástrojů a politických opatření do vnitrostátního práva, jejich účinné provádění a konsolidace. Klíčovým úkolem bude zintenzivnění operativní spolupráce a současně využití potenciálu inovací v oblasti informačních a komunikačních technologií, posílení úlohy jednotlivých agentur EU a zajištění strategického využívání finančních prostředků EU.
4. Pokud jde o další rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a práva v příštích letech, bude zcela
zásadní zajistit ochranu a prosazování základních práv, včetně ochrany údajů, a současně se
zabývat bezpečnostními otázkami, mimo jiné ve vztazích s třetími zeměmi, a přijmout do roku 2015 pevný obecný rámec EU v oblasti ochrany údajů.
5. Tváří v tvář takovým problémům, jako jsou nestabilita v mnoha částech světa a globální a evropské demografické trendy, potřebuje Unie účinnou a náležitě řízenou politiku v oblasti migrace, azylu a hranic, která se bude řídit zásadami solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti zakotvenými ve Smlouvě, a to v souladu s článkem 80 SFEU a při jeho účinném provádění. Je nezbytný komplexní přístup, který bude optimalizovat přínosy legální
migrace a nabídne ochranu potřebným osobám a současně s tím bude důrazně řešit nelegální
migraci a zajišťovat účinnou správu vnějších hranic EU.
6. Má-li Evropa zůstat atraktivní destinací pro talentované a kvalifikované lidi, musí vypracovat strategie pro to, aby mohly být prostřednictvím soudržných a účinných pravidel a na základě dialogu s podnikatelskou sférou a sociálními partnery maximalizovány příležitosti, které nabízí legální migrace. Unie by rovněž měla podporovat úsilí členských států o uplatňování aktivních integračních politik, které podporují sociální soudržnost a ekonomickou dynamiku.
7. Závazek Unie poskytovat mezinárodní ochranu vyžaduje silnou evropskou azylovou politiku založenou na zásadách solidarity a odpovědnosti. Absolutní prioritou je plné provedení společného evropského azylového systému do vnitrostátního práva a jeho účinné provádění. Výsledkem by měly být vysoké společné normy a posílená spolupráce a vytvoření rovných podmínek, které žadatelům o azyl poskytnou stejné procesní záruky a ochranu v celé Unii. Ruku v ruce s tím by měla jít posílená úloha Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, zejména při prosazování jednotného uplatňování acquis. Sbližování postupů posílí vzájemnou důvěru a umožní přistoupit v budoucnu k dalším krokům.
8. Zásadní součástí migrační politiky EU je řešení prvotních příčin nezákonných migračních toků. Tento postup spolu s předcházením nelegální migraci a bojem proti ní pomůže zabránit
ztrátám na životech migrantů, kteří se vydávají na nebezpečné cesty. Udržitelné řešení lze nalézt pouze prostřednictvím intenzivnější spolupráce se zeměmi původu a tranzitu, a to mimo jiné prostřednictvím pomoci zaměřené na posílení jejich kapacit v oblasti migrace a správy hranic. Migrační politiky se musejí stát mnohem pevnější nedílnou součástí vnější i rozvojové politiky Unie a musejí uplatňovat zásadu „více za více“ a vycházet z globálního přístupu k migraci a mobilitě. Pozornost by se měla zaměřit na tyto prvky:
• posílení a rozšíření regionálních programů ochrany, zejména v blízkosti regionů původu, v úzké spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Je třeba navýšit příspěvky na globální úsilí o přesídlení, a to zejména s ohledem na vleklou krizi v Sýrii;
• důraznější řešení převaděčství a obchodování s lidmi, se zaměřením na prioritní země a trasy;
• zavedení účinné společné návratové politiky a prosazování povinností týkajících se zpětného přebírání v dohodách se třetími zeměmi;
• plné provedení opatření, která stanovila Pracovní skupina pro Středomoří.
9. Schengenský prostor, který obyvatelům umožňuje cestovat bez kontrol na vnitřních hranicích, a zvyšující se počet osob cestujících do EU vyžadují účinnou správu společných vnějších hranic EU, která zajistí silnou ochranu. Unie musí mobilizovat všechny nástroje, které má k dispozici, aby členské státy v jejich úkolu podpořila. Za tímto účelem by:
• integrovaná správa vnějších hranic měla být nákladově efektivním způsobem modernizována tak, aby zajistila inteligentní správu hranic se systémem vstupu a výstupu a programem registrovaných cestujících, a měla by být podporována novou agenturou pro rozsáhlé informační systémy (eu-LISA);
• agentura Frontex jakožto nástroj evropské solidarity v oblasti správy hranic měla posílit svou operativní pomoc, a to zejména podporu poskytovanou členským státům, jež čelí velkému tlaku na vnějších hranicích, a zvýšit svoji schopnost reagovat na rychlý vývoj v oblasti migračních toků a plně přitom využívat nového Evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR);
• v souvislosti s dlouhodobým rozvojem agentury Frontex měla být posouzena možnost zřídit evropský systém pohraniční stráže, který by posílil kapacity v oblasti kontroly a ostrahy na našich vnějších hranicích.
Současně s tím je třeba usnadněním legálního cestování a posílenou místní schengenskou konzulární spoluprací modernizovat společnou vízovou politiku a zároveň zachovat vysokou
úroveň bezpečnosti a zavést nový systém správy schengenského prostoru.
10. Je nezbytné zajistit pro evropské občany skutečný prostor bezpečnosti prostřednictvím operativní policejní spolupráce a předcházením organizované trestné činnosti, včetně obchodování s lidmi, převaděčství a korupce, a bojem proti nim. Současně je zapotřebí účinná politika EU pro boj proti terorismu, v jejímž rámci všichni příslušní aktéři úzce spolupracují a která v sobě spojuje vnitřní i vnější aspekty boje proti terorismu. V této souvislosti Evropská rada znovu potvrzuje úlohu protiteroristického koordinátora EU. V boji proti trestné činnosti a terorismu by Unie měla podpořit vnitrostátní orgány tím, že mobilizuje všechny nástroje justiční a policejní spolupráce, včetně posílené koordinační úlohy Europolu a Eurojustu, mimo jiné prostřednictvím:
• přezkumu a aktualizace strategie vnitřní bezpečnosti do poloviny roku 2015;
• zlepšení přeshraniční výměny informací, včetně informací z rejstříků trestů;
• dalšího rozvinutí komplexního přístupu ke kybernetické bezpečnosti a kyberkriminalitě;
• předcházení radikalizaci a extremismu a přijetí opatření k řešení fenoménu zahraničních bojovníků, mimo jiné prostřednictvím účinného využívání stávajících nástrojů pro celoevropské výstrahy a prostřednictvím rozvoje nástrojů, jako je unijní systém jmenné evidence cestujících.
11. Pro EU je zcela zásadní hladké fungování skutečného evropského prostoru práva s respektováním různých právních systémů a tradic jednotlivých členských států. V tomto ohledu je třeba dále posílit vzájemnou důvěru ve vnitrostátní soudní systémy. Náležitá evropská politika v oblasti justice přispěje k hospodářskému růstu, neboť podnikům a spotřebitelům pomůže využívat přínosy plynoucí ze spolehlivého podnikatelského prostředí
v rámci vnitřního trhu. Jsou nezbytná další opatření za účelem:
• podpory soudržnosti a jasnosti právních předpisů EU pro občany a podniky;
• zjednodušení přístupu ke spravedlnosti, podpory účinných opravných prostředků a využívání technologických inovací, včetně e-justice;
• pokračování v úsilí o posílení práv obviněných a podezřelých osob v trestním řízení;
• prozkoumání posílení práv osob, zejména dětí, v soudním řízení s cílem usnadnit výkon
soudních rozhodnutí v rodinném právu a v občanských a obchodních věcech s mezinárodním prvkem;
• posílení ochrany obětí;
• posílení vzájemného uznávání rozhodnutí a rozsudků v občanských a obchodních věcech;
• posílení výměny informací mezi orgány členských států;
• boje proti podvodnému jednání a poškozování rozpočtu EU, mimo jiné tím, že se pokročí v jednáních o Úřadu evropského veřejného žalobce;
• usnadnění přeshraničních činností a operativní spolupráce;
• posílení odborné přípravy odborníků z praxe;
• mobilizace odborných znalostí v příslušných agenturách EU, jako jsou Eurojust a Agentura pro základní práva.
12. Právo občanů EU volně se pohybovat, pobývat a pracovat v jiných členských státech, které představuje jednu ze základních svobod Evropské unie, je třeba chránit, mimo jiné před možným zneužíváním nebo podvodnými žádostmi.
13. Evropská rada vyzývá orgány EU a členské státy, aby zajistily vhodnou legislativní a operativní činnost navazující na tyto směry; v roce 2017 provede přezkum v polovině období.
II. RŮST, KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST
A. EVROPSKÝ SEMESTR
14. Známky hospodářského oživení z poslední doby jsou povzbudivé a dokazují, že společné úsilí členských států a orgánů EU přináší výsledky. Ekonomika začíná znovu růst a dochází k mírnému růstu zaměstnanosti, přestože v mnoha částech Evropy nezaměstnanost, a to zejména nezaměstnanost mladých lidí, nadále dosahuje bezprecedentní a nepřijatelně vysoké
úrovně. Závažným problémem zůstává chudoba a sociální vyloučení.
15. Díky úsilí členských států bylo dosaženo pokroku při nápravě makroekonomických nerovnováh a stav veřejných financí se nadále zlepšuje. Evropská rada vítá zrušení postupu při nadměrném schodku vůči několika členským státům. Je třeba využít možností, které nabízí stávající fiskální rámec EU k zajištění rovnováhy mezi fiskální kázní a nezbytností podporovat růst. Vzhledem k dlouhodobě vysoké míře zadlužení a nezaměstnanosti a nízkému růstu nominálního HDP, jakož i k výzvám představovaným stárnutím populace a podporou vytváření pracovních míst, a to zejména pro mladé lidi, musí fiskální konsolidace pokračovat diferenciovaným způsobem podporujícím růst. Zvláštní pozornost je třeba věnovat
strukturálním reformám, které posilují růst a zlepšují fiskální udržitelnost, a to i prostřednictvím odpovídajícího posuzování fiskálních opatření a strukturálních reforem, přičemž je zapotřebí správně využívat flexibility, kterou poskytují stávající pravidla Paktu
o stabilitě a růstu. V této souvislosti podá Komise Evropskému parlamentu a Radě do 14. prosince 2014 zprávu o uplatňování rámce pro správu ekonomických záležitostí, jak stanoví právní předpisy EU (balíčky šesti a dvou právních aktů).
16. Oživení je nadále křehké a nerovnoměrné, a úsilí o provádění strukturálních reforem stimulujících růst tak musí pokračovat a být zintenzivněno, aby se posílila schopnost Evropy růst a vytvářet větší počet kvalitnějších pracovních míst. Je zapotřebí více opatření zaměřených na snížení daňového zatížení práce, reformu trhů výrobků a služeb a veřejných správ, zlepšení podnikatelského prostředí a prostředí pro výzkum, vývoj a inovace a usnadnění přístupu k financování, zlepšení fungování síťových odvětví a reformu vzdělávacích systémů.
17. S ohledem na výše uvedené Evropská rada obecně potvrdila doporučení pro jednotlivé země, a tím uzavřela evropský semestr 2014. Provedení uvedených doporučení má klíčový význam pro urychlení růstu. Členské státy by na základě zásad vnitrostátní odpovědnosti a sociálního dialogu měly tato doporučení zohledňovat při nadcházejícím rozhodování o svých rozpočtech, strukturálních reformách, politikách zaměstnanosti a sociálních politikách. Rada a Komise budou provádění doporučení pro jednotlivé země nadále sledovat a v případě potřeby přijmou opatření.
Účelnost právních předpisů
18. Evropská rada na základě sdělení Komise přezkoumala pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti účelnosti a účinnosti právních předpisů. Při provádění programu pro tuto oblast (REFIT) dosáhly Komise, ostatní orgány EU a členské státy značného pokroku, což vedlo ke skutečnému snížení regulační zátěže. Evropská rada se domnívá, že účelnost právních předpisů by měla být i nadále prioritou v činnosti orgánů. Je k tomu zapotřebí výrazné odhodlání ke zjednodušení právních předpisů a snížení zátěže v legislativní činnosti a lepší využívání posouzení dopadu a hodnocení ex post v rámci celého legislativního cyklu, a to na úrovni EU a jednotlivých členských států.
19. Opatření na evropské úrovni týkající se účelnosti právních předpisů by měla být doplněna
iniciativami členských států zaměřenými na tuto problematiku. V této souvislosti by členské státy při provádění právních předpisů EU měly ustanovení umožňující regulační flexibilitu plně využívat ku prospěchu malých a středních podniků.
20. Evropská rada vyzývá Radu, aby se sdělením Komise začala podrobně zabývat. Komise, ostatní orgány EU a členské státy se vyzývají, aby program REFIT nadále ambiciózním způsobem prováděly a braly přitom v potaz ochranu spotřebitelů a zaměstnanců, jakož i aspekty týkající se zdraví a životního prostředí.
B. KLIMA A ENERGETIKA
21. Evropská rada vyhodnotila dosažený pokrok, tak aby v souladu s jejími závěry z března 2014 mohlo být v říjnu přijato konečné rozhodnutí o rámci v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. V této souvislosti zdůraznila význam urychleného rozpracování klíčových prvků tohoto rámce a s nadějí očekává zejména přezkum směrnice o energetické účinnosti, který má Komise předložit do července, spolu se způsoby, jakými může energetická účinnost k rámci v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 přispět. Znovu poukazuje na význam summitu OSN o klimatu, který se bude konat v září roku 2014, a potvrzuje, že zvláštní cíl EU pro rok 2030 v oblasti snížení emisí skleníkových plynů bude plně v souladu s dohodnutým ambiciózním cílem EU pro rok 2050.
22. Evropská rada uvítala evropskou strategii energetické bezpečnosti navrženou Komisí a na jejím základě uspořádala první rozpravu. Tato strategie je s rámcem politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 úzce provázána. Evropská rada vyzývá k posílení úsilí o snížení
vysoké energetické závislosti Evropy a podporuje okamžité provedení souboru nejnaléhavějších opatření, která mají v krátkodobém horizontu, tj. před zimou 2014/15, posílit
odolnost Evropy a zvýšit její energetickou bezpečnost. Zejména se shodla na tom, že:
• s ohledem na posouzení rizika krátkodobého narušení dodávek budou posíleny stávající mechanismy reakce na mimořádné události a mechanismy solidarity, včetně skladování plynu, infrastruktury pro mimořádné situace a zpětných toků, aby bylo možné toto riziko řešit především v členských státech, které jsou nejvíce zranitelné;
• v zájmu posílení energetické bezpečnosti EU by se mělo usilovat o zajištění příslušných investic do energetické infrastruktury, včetně investic za účasti třetích zemí, přičemž je nutno plně dodržovat a důsledně vymáhat všechna pravidla EU týkající se vnitřního trhu a hospodářské soutěže;
• za účelem snížení rizika narušení dodávek energie bude EU spolupracovat s mezinárodními partnery;
• Energetické společenství, jehož cílem je rozšířit acquis EU upravující oblast energetiky do zemí usilujících o přistoupení a sousedních zemí, by mělo být posíleno s cílem zajistit uplatňování daného acquis v těchto zemích.
Evropská rada v rámci příprav na své říjnové zasedání požádala Radu, aby na základě evropské strategie energetické bezpečnosti navržené Komisí dále analyzovala další střednědobá až dlouhodobá opatření k posílení energetické bezpečnosti EU. Evropská rada zdůraznila význam energetické účinnosti, dalšího rozvoje domácí výroby, dalšího provádění a integrace evropského trhu s energií na základě regionálního přístupu, zvýšení transparentnosti na trhu se zemním plynem a budování chybějící infrastruktury s cílem ukončit do roku 2015 veškerou izolaci členských států od evropských plynárenských a elektrických sítí. V souladu s cílem dotvořit evropský trh s energií do konce roku 2014 je nutno zvýšit propojenost, mimo jiné i dalším posouzením nového cíle v oblasti propojení navrhovaného Komisí.
23. Evropská rada přijme konečné rozhodnutí o novém rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky, včetně rozhodnutí o dalších opatřeních zaměřených na posílení energetické bezpečnosti Evropy a o konkrétních cílech v oblasti propojení do roku 2030, nejpozději v říjnu 2014. Ke splnění tohoto dohodnutého termínu bude mobilizováno veškeré úsilí.
24. Evropská rada rovněž podporuje energetickou iniciativu skupiny G7 z Říma, která slouží k provádění politik, jež mají vybudovat konkurenceschopnější, diverzifikovanější a odolnější energetickou soustavu s nižšími emisemi skleníkových plynů podporou využívání bezpečných a udržitelných technologií.
III. PŘÍŠTÍ INSTITUCIONÁLNÍ CYKLUS
25. Evropská rada přijala rozhodnutí, kterým se Evropskému parlamentu navrhuje jako kandidát na funkci předsedy Evropské komise Jean-Claude Juncker. Pokud jde o další budoucí jmenování, předseda Evropské rady povede příslušné konzultace.
26. Evropská rada schválila strategickou agendu uvedenou v příloze. Vyzývá orgány EU a členské státy, aby ve své činnosti tyto priority v plném rozsahu naplňovaly. Agenda bude orgánům rovněž sloužit jako vodítko při ročním a víceletém programování, jakož i při legislativním plánování; svou činnost by proto měly organizovat odpovídajícím způsobem.
Evropská rada zajistí pravidelné monitorování toho, jak jsou tyto strategické priority naplňovány.
27. Spojené království vyjádřilo určité obavy ohledně budoucího vývoje EU. Těmito obavami
bude třeba se zabývat. Evropská rada v této souvislosti konstatovala, že koncepce stále úžeji propojené unie umožňuje různým zemím různé způsoby integrace: země, jež si přejí integraci prohlubovat, mají možnost se tímto směrem ubírat, přičemž je respektováno přání zemí, jež integraci dále prohlubovat nezamýšlejí.
Poté, co bude Evropská komise v novém složení fakticky ustavena, se Evropská rada bude zabývat budoucím postupem jmenování předsedy Evropské komise v souladu s evropskými
Smlouvami.
PŘÍLOHA I
STRATEGICKÁ AGENDA PRO UNII V ČASE ZMĚN
Volbami do Evropského parlamentu, které se uskutečnily v květnu letošního roku, byl zahájen nový legislativní cyklus. Obměna na politické scéně přichází v době, kdy se naše země vzpamatovávají z několik let trvající hospodářské krize a veřejnost je politickým děním stále více rozčarována. Právě nyní nastal správný okamžik, abychom si ujasnili priority, na které by se Unie měla zaměřit, a způsob, jakým by měla fungovat.
Evropská rada se dnes dohodla na pěti zastřešujících prioritách, na které se v příštích pěti letech zaměří činnost Evropské unie: silnější ekonomiky nabízející více pracovních míst; společnosti, které dávají prostor občanům a chrání je; zabezpečení energie a klimatu pro budoucnost; prostor důvěry, ve kterém jsou zaručeny základní svobody; účinná společná činnost ve světě.
Vzhledem k důležitým výzvám, před kterými naše země stojí, má činnost v uvedených oblastech zásadní význam. Přestože tempo oživení v Evropě roste, nezaměstnanost – zejména mladých lidí – je pro nás stále problémem číslo jedna a zaznamenáváme i prohlubování nerovností. Současně dochází k rychlým změnám v kontextu světové ekonomiky. V současné digitální éře jsme svědky doslova rychlostních soutěží o inovace, dovednosti a trhy, kdy naše země, chtějí-li prosperovat, musejí předvídat a přizpůsobovat se. Velkými výzvami jsou snižující se zásoby přírodních zdrojů, ceny energie a dopad změny klimatu; stávající energetická závislost Evropy je jednou z jejích slabých stránek. Obavy vyvolávají i radikalizace a extremismus šířící se všude ve světě. Geopolitickou stabilitu v zemích, které s námi bezprostředně sousedí, nelze považovat za samozřejmost. Výzvu představuje i demografický vývoj – stárnutí populace vede k dalšímu tlaku na systémy sociálního zabezpečení a příliv nelegálních migrantů vyžaduje společnou reakci a koordinovanou činnost.
Vzhledem k popsané situaci se musí Unie v následujících letech zaměřit v prvé řadě na to, aby
společnost připravila na budoucnost a posílila její důvěru.
Země EU mají s ohledem na své jedinečné postavení možnost změny utvářet – jednotlivě i společně, jako Unie. Naše rozmanitost je přínosem a díky naší jednotě jsme silní. Spolupráce a integrace funguje v Unii na několika úrovních. Naše politika rozšíření i nadále posiluje
demokracii a prosperitu.
V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality musí Unie svou činnost zaměřit tam, kde
může přinést konkrétní výsledky. V případech, kdy členské státy mohou týchž cílů dosáhnout lépe, by se Unie měla zdržet přijímání opatření. Důvěryhodnost Unie závisí na její schopnosti zajistit odpovídající provádění přijatých rozhodnutí a plnění závazků. K tomu potřebuje silné
a důvěryhodné orgány, avšak přínosem bude i užší zapojení vnitrostátních parlamentů.
Nejdůležitější je však orientace na konkrétní výsledky v pěti níže uvedených oblastech.
1. Unie zaměstnanosti, růstu a konkurenceschopnosti
Naše země se vzpamatovávají z největší hospodářské krize za poslední generaci. Jsme svědky toho, že úsilí a reformy přináší výsledky. Nelze však očekávat, že všechno bude jako dříve. I nadále před námi stojí velké výzvy: pomalý růst, vysoká nezaměstnanost, nedostatečná míra veřejných a soukromých investic, makroekonomické nerovnováhy, veřejný dluh a nedostatečná konkurenceschopnost. Respektujeme Pakt o stabilitě a růstu. Všechny naše ekonomiky musí pokračovat ve strukturálních reformách. Naše společná síla zcela jednoznačně závisí na úspěchu každé jednotlivé země. Právě proto je nezbytné, aby Unie přijímala rozhodná opatření za účelem podpory růstu, zvýšení míry investic, vytváření většího počtu kvalitnějších pracovních míst a povzbuzení reforem v zájmu konkurenceschopnosti. K tomu je rovněž zapotřebí co nejlépe využívat flexibility, kterou poskytují stávající pravidla Paktu o stabilitě a růstu.
Nadcházející přezkum strategie Evropa 2020 bude dobrou příležitostí k tomu, aby byla uvedena plně do souladu s touto strategickou agendou. Pro Unii jsme tedy na příštích pět let stanovili tyto priority:
• plně využít potenciálu jednotného trhu ve všech jeho rozměrech: dokončením vnitřního trhu
výrobků a služeb; dotvořením jednotného digitálního trhu do roku 2015;
• vytvářet podmínky příznivé pro podnikání a vytváření pracovních míst, zejména pro malé
a střední podniky: usnadněním přístupu k financování a investicím; zajištěním robustnější
regulace ve finanční oblasti; lepším fungováním trhů práce a přesunutím daňové zátěže směrem od zdanění práce; cíleným snižováním zbytečné administrativní zátěže a nákladů spojených s dodržováním požadavků, při současném dodržování zásad ochrany spotřebitele
a zaměstnanců, jakož i zohledňování aspektů týkajících se zdraví a životního prostředí;
• investovat a připravit naše ekonomiky na budoucnost: řešením naléhavých potřeb v oblasti
investic do dopravních, energetických a telekomunikačních sítí, jakož i do energetické účinnosti, inovací a výzkumu a do oblasti dovedností, vzdělávání a inovací; plným využíváním strukturálních fondů EU; mobilizací finančních prostředků, a to vyváženým způsobem ze soukromých i veřejných zdrojů, a usnadněním dlouhodobých investic; využíváním a vytvářením finančních nástrojů, jako jsou například nástroje Evropské investiční banky, zejména pro dlouhodobé projekty; poskytnutím vhodného regulatorního rámce pro dlouhodobé investice;
• posílit globální atraktivitu Unie jako místa vhodného pro výrobu a investice a se silnou a konkurenceschopnou průmyslovou základnou a prosperujícím zemědělstvím a do roku 2015
dokončit jednání o mezinárodních obchodních dohodách v duchu vzájemného prospěchu a transparentnosti, včetně transatlantického partnerství v oblasti obchodu a investic;
• učinit z hospodářské a měnové unie spolehlivější a odolnější prostor stability a růstu: posílením správy v eurozóně a posílením koordinace hospodářských politik, konvergence a solidarity, při současném respektování integrity vnitřního trhu a zachování transparentnosti a otevřenosti vůči členským státům EU, jejichž měnou není euro.
2. Unie, která dává prostor všem občanům a chrání je
Evropané využívají příležitostí, které nabízí integrace ekonomik a otevřené hranice, avšak výhody nejsou vždy bezprostředně dostupné všem občanům. Řada z nich je zasažena chudobou a sociálním vyloučením nebo se jich obává. Unie musí i nadále pracovat v oblastech, v nichž je její činnost efektivní, a zpřístupňovat nové příležitosti, ale musí být rovněž vnímána a zažívána jako záruka ochrany. Občané od Unie očekávají, že bude bránit jejich zájmy a odvracet případné hrozby, ale rovněž že bude respektovat jejich identitu a pocit příslušnosti. Unie musí být silnější navenek a starostlivější uvnitř. Pro nadcházejících pět let jsme proto pro Unii, při současném respektování pravomocí členských států, které nesou odpovědnost za své systémy sociálního zabezpečení, v této oblasti stanovili následující priority:
• napomáhat při rozvoji dovedností a podporovat rozvoj talentu a životní příležitosti pro všechny: posílením boje proti nezaměstnanosti, zejména pak mladých lidí, kteří předčasně
ukončili školní docházku nebo odbornou přípravu či pracovní poměr; podporou dovedností
vyžadovaných moderní ekonomikou a celoživotního učení; usnadněním mobility pracovníků,
zejména v oblastech, které se vyznačují trvalým nedostatkem pracovních sil nebo nesouladem
mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi; ochranou jedné ze čtyř základních svobod
Unie, kterým je právo všech občanů EU volně se pohybovat, pobývat a pracovat v jiných členských státech, mimo jiné před možným zneužíváním nebo podvodnými žádostmi;
• zaručit spravedlnost: bojem proti daňovým únikům a podvodům tak, aby všichni přispívali
spravedlivým dílem;
• pomoci zajistit, aby společnost v každém členském státě disponovala vlastními záchrannými sítěmi pro účely zohledňování změn a odstraňování nerovností, za využití efektivních a spravedlivých systémů sociální ochrany vhodně orientovaných na budoucnost; investice do lidského kapitálu a struktury společnosti je totiž rovněž klíčovým faktorem pro budoucí dlouhodobou prosperitu evropské ekonomiky.
3. Budování energetické unie s politikou v oblasti klimatu zaměřenou do budoucnosti
Geopolitické události, celosvětová hospodářská soutěž v oblasti energetiky a změna klimatu
představují důvody pro nové pojetí naší strategie v oblasti energetiky a klimatu. Evropa nesmí být v tak vysoké míře závislá na dovozech paliv a zemního plynu. Chceme-li mít budoucnost naší energetiky pevně v rukou, musíme vybudovat energetickou unii, jejímž cílem bude cenově dostupná, zabezpečená a udržitelná energie. Zásadní význam má energetická účinnost, neboť nejlevnější a nejčistší energie je ta, která není spotřebována. V kontextu této výzvy se naše politiky v oblasti energetiky a klimatu musejí v nadcházejících pěti letech zaměřit na:
• cenově dostupnou energii pro společnosti i pro občany: zmírňováním energetické poptávky díky posílené energetické účinnosti; dokončením našeho integrovaného trhu s energií; nalezením způsobů, jak posílit vyjednávací pozici Unie; zvýšením transparentnosti trhu s plynem; stimulací výzkumu, vývoje a evropské průmyslové základny v energetickém odvětví;
• zabezpečenou energii pro všechny naše země: urychlením diverzifikace dodávek energie a zásobovacích tras, mimo jiné prostřednictvím obnovitelných, bezpečných, udržitelných a jiných domácích zdrojů energie v zájmu omezení energetické závislosti, zejména na jediném zdroji nebo dodavateli; vybudováním nezbytné infrastruktury, například v podobě propojení;
zajištěním vhodného rámce plánování pro soukromé i státní subjekty, které tak budou moci rozhodovat o střednědobých až dlouhodobých investicích;
• zelenou energii: pokračujícím bojem proti globálnímu oteplování před pařížským zasedáním konference OSN o změně klimatu plánovaným na rok 2015 i v návaznosti na ně, mimo jiné stanovením ambiciózních cílů pro rok 2030, jež budou v plném souladu s dohodnutým cílem EU na rok 2050.
4. Unie svobody, bezpečnosti a práva
Občané očekávají, že jejich vlády budou zajišťovat spravedlnost, ochranu a rovnost a současně plně dodržovat základní práva a zásady právního státu. I v tomto ohledu jsou zapotřebí společné evropské kroky, jež budou založeny na našich základních hodnotách. Jevy jako terorismus a organizovaná trestná činnost vyžadují vzhledem ke své přeshraniční povaze silnější spolupráci na úrovni EU. Totéž platí i pro justiční otázky, neboť občané rostoucí měrou studují, pracují, obchodují, uzavírají sňatky a zakládají rodiny napříč Unií. Další výzvou nadcházejících let bude řízení migračních toků, které v důsledku nestability a chudoby velké části světa a vzhledem k demografickým trendům posilují; jedná se o otázku, jež vyžaduje solidaritu a spravedlivé rozdělení odpovědnosti. Proto jsme pro Unii na nadcházejících pět let stanovili tyto priority:
• lepší řízení migrace ve všech jejích aspektech: řešením nedostatečných konkrétních dovedností a přilákáním talentů; důraznějším přístupem k nelegální migraci, mimo jiné díky
lepší spolupráci se třetími zeměmi, a to i v oblasti zpětného přebírání osob; ochranou potřebných osob na základě robustní azylové politiky a posílenou, moderní správou vnějších hranic Unie;
• předcházení trestné činnosti a terorismu a boj proti nim: důsledným potíráním organizované trestné činnosti, například obchodování s lidmi, převaděčství a kyberkriminality; bojem proti korupci; bojem proti terorismu a radikalizaci – to vše při dodržení základních práv a hodnot včetně ochrany osobních údajů;
• zlepšením justiční spolupráce mezi našimi zeměmi: budováním spojnic mezi různými justičními systémy a tradicemi; posílením společných nástrojů včetně Eurojustu; vzájemným uznáváním rozsudků, aby občané i společnosti mohli snáze vykonávat svá práva v celé Unii.
5. Unie jako silný hráč na globálním hřišti
Nedávné události ukázaly, jak rychlými změnami může v dnešní době procházet strategické a geopolitické uspořádání, zejména při východních a jižních hranicích Unie. Nestabilita v našem širším sousedství je vyšší než kdykoliv dříve. Současně je právě dnes obzvláště důležité, abychom spolupracovali s našimi partnery na tématech společného nebo celosvětového zájmu. V zájmu obrany našich zájmů a hodnot i v zájmu ochrany našich občanů je nezbytné, aby se Evropská unie důrazněji zapojovala do celosvětového dění. V nadcházejících letech tudíž budou klíčové tyto priority zahraniční politiky:
• maximalizovat náš vliv: zajištěním konzistentnosti cílů zahraniční politiky jednotlivých členských států a EU a zlepšením koordinace a soudržnosti mezi hlavními oblastmi vnější činnosti EU, jako jsou politiky v oblasti obchodu, energetiky, spravedlnosti a vnitřních věcí,
rozvoje a hospodářství;
• vystupovat jako silný partner v našem sousedství: prosazováním stability, prosperity a demokracie v zemích nacházejících se v bezprostředním sousedství EU, na evropském kontinentu, ve Středomoří, v Africe a na Blízkém východě;
• zapojit naše globální strategické partnery, zejména naše transatlantické partnery, do široké škály témat, od obchodu a kybernetické bezpečnosti přes lidská práva a předcházení konfliktům až po nešíření a řešení krizí, a to dvoustranně i na mnohostranných fórech;
• rozvíjet spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany, abychom mohli plnit své závazky a úkoly
po celém světě: posílením společné bezpečnostní a obranné politiky při plné doplňkovosti s NATO; zajištěním toho, že členské státy budou udržovat a rozvíjet nezbytné civilní i vojenské
schopnosti, mimo jiné jejich sdružováním a sdílením, a posílením evropského obranného průmyslu.
Celý článek ke stažení zde: