Energetická zamyšlení 30: Chardonnay, Shiraz a uhlí

Představené téma je podle mého soudu docela vhodné pro konec letní sezóny a nepochybuji, že zajímavé pro energetiky, kteří na jedné straně již dávno poznali, že „Live ́s too short to drink bad vine“ a na straně druhé nechápavě kroutí hlavou nad politikou odmítající domácí uhlí jako výhodný a spolehlivý zdroj energie. Nově vzniklé problémy, spojené s pěstováním vína a těžbou uhlí dnes řeší v oblasti Hunter Valley v Austrálii, kde tato symbióza úspěšně trvá již déle než jedno století a je pokládána za ukázku racionálního soužití dvou tak odlišných ekonomických činností. Pro australskou ekonomiku má těžba uhlí zásadní význam, neboť představuje deset procent hrubého domácího produktu a šedesát procent exportu, přičemž deset procent exportu, zhruba 100 milionů tun ročně, pochází z oblasti Hunter Valley s 35 doly na celkové rozloze 450 km². Díky vhodným klimatickým a půdním podmínkám je ale také tato oblast vyhlášenou vinařskou oblastí, jednou z nejlepších v Austrálii a na rozloze zhruba 4,5 tisíce hektarů vinic produkuje ročně přes 40 milionů litrů znamenitého vína. Přitom je historie vinařství výrazně delší, než těžba uhlí. Úspěšně prosperující symbiózu narušil rostoucí hlad po energii v asijském regionu a tradiční odběratelé požadují rychlé zdvojnásobení dodávek uhlí, což je zcela v kontextu s prognózou Mezinárodní energetické agentury, hovořící o globálním zvýšení spotřeby uhlí o šedesát procent do roku 2035. Austrálie jako největší světový exportér uhlí by ráda v tomto procesu hrála i nadále významnou roli a klíčové těžební společnosti proto zahájily přípravu celkem 28 projektů pro potřebné zvýšení produkce. Následující vývoj byl celkem očekávaný. Místní vinaři a další zemědělci v obavách z devastace oblasti se s podporou ochránců přírody dožadují státního zásahu, tedy regulace těžby a těžební společnosti s poukazováním na nejistotu dalšího rozvoje postupně odkládají připravené projekty. Obě strany sporu však spolu vedou pragmatickou diskuzi, ve které se shodly, že nejlepší těžební podmínky jsou téměř vždy tam, kde se nachází nejlepší zemědělská půda, že připravené projekty prokazují snahu minimalizovat negativní dopady na životní prostředí a představitelé vinařů jsou si také vědomi toho, že jejich zákazníci a často přátelé působí v těžařském průmyslu a již proto musí najít společnou cestu koexistence. Místní vláda, poznamenaná dnes rozšířeným ekologismem, zatím připravuje regulační legislativu. Zda zvítězí státní paternalismus, anebo svobodné podnikání není vůbec jasné. Je však poučné porovnat popsanou situaci s historií našich těžebních limitů. A pro ty, kteří si oblíbili australská vína, je dobrou zprávou, že jejich produkce a nepochybně i kvalita zůstane zachována. Říjen 2011