Energetická zamyšlení 4: Účinnost, efektivita a energetická náročnost

Všechny vyjmenované pojmy vyjadřují míru, či dokonalost využití vložených prostředků v konkrétním zařízení, nebo systému. Jejich stanovení není principiálně nijak obtížné, je pouze zapotřebí předem stanovit hranice hodnocení. Pak stačí znát vstupy a výstupy a je snadné je porovnat, ať se jedná o energetický příkon a výkon, nebo o finanční náklady a výnosy, anebo o energetickou spotřebu a hrubý domácí produkt. Stanovení účinnosti je ryze technickou záležitostí a jeho znalost patří k základům technického vzdělání. Efektivita jako ekonomický parametr je univerzálnější pojem, umožňuje hodnotit větší celky a systémy a v kvalifikovaném provedení vyžaduje vedle ekonomických vědomostí také znalosti technické. Komplexně pojaté technicko-ekonomické vzdělávání je na našich školách dosti vzácné, což pravděpodobně bude jednou z příčin zaostávání při ozdravování energetické náročnosti naší ekonomiky. I přes korekce paritou kupní síly je současná energetická náročnost téměř dvojnásobná ve srovnání s průměrem zemí původní evropské patnáctky. Je nutno říct, že v posledních letech potěšitelně klesá.

Při zvyšování účinnosti jednotlivých prvků celého energetického řetězce od paliva až po konečnou spotřebu se především uplatní technická invence, tedy „největší bohatství“ podle J. Simona. Vysoká účinnost však není dostatečnou zárukou vysoké efektivity. Vysoce účinný prvek se musí uplatnit v inovovaném systému tak, aby přinesl pozoruhodný efekt a to už je záležitostí manažérskou. Výrobci úsporných žárovek mi nyní prominou následující příklad: Za účelem snížení spotřeby energie v domácnostech je dnes prosazováno používání úsporných žárovek. Ty jsou z technického pohledu velice úspěšným řešením s výrazně vyšší účinností. Uživatelský efekt už takovým vítězstvím díky vysoké ceně není. A energetická náročnost vlastně žádný vliv nepozná, protože z celkové spotřeby energie průměrné české domácnosti představuje energie na svícení asi dvě a půl procenta. A když už jsme u průměrné české domácnosti, téměř polovina roční spotřeby energie připadá na vytápění. Tady se opravdu dá ušetřit a připravovaný podpůrný zateplovací program má šanci hodně změnit. Pokud ovšem bude efektivní.

Úvahy o účinnosti a efektivitě vyvolávají celou řadu otázek: Potřebuje česká energetická soustava pro spalování domácího uhlí elektrárenský blok s nadkritickými parametry, když díky klimatickým podmínkám a kvalitě uhlí nebude čistá účinnost příliš převyšovat čtyřicet procent? Jaký užitek přináší české ekonomice výroba zelené elektřiny z biomasy jejím spoluspalováním s uhlím, když účinnost takové transformace energie zdaleka nedosahuje třiceti procent? Když už musí existovat státní subvence, nepomohlo by ke zlepšení energetické náročnosti zavedení dotace zeleného tepla, při jehož výrobě je jistota nejméně dvojnásobně dokonalejšího využití paliva, než při výrobě elektřiny? Jak se vyplatí mohutná podpora fotovoltaické výroby elektřiny, když fotovoltaika potřebuje podporu výzkumu a vývoje, nikoli provozu? Co se musí stát, aby konečně dostalo zelenou energetické využívání odpadů, schopné zajistit, vedle tepla na vytápění, pozoruhodné množství elektřiny v trvalých megawattových výkonech. Všechny tyto otázky míří ke zvýšení efektivity energetického systému a v odpovědích na ně se energetici i věci znalí ekonomové bez větších potíží shodnou.

Zvyšování účinnosti je logický a přirozený proces, táhnoucí se lidskou historií. V něm se uplatňuje rozvoj poznání a snaha věci vylepšovat. Nové poznatky a jejich realizaci mohou přinést pouze odborně vzdělaní jedinci ve správně motivovaném a technicky kvalitně vybaveném prostředí. Obojí je dnes vzácné a nejen v našich energetických kruzích se již začíná hovořit o budoucím kritickém nedostatku kvalifikovaných odborníků na energetiku. Studium energetických oborů je vždy náročné a navíc ti studenti, kteří si je zvolí, dávají přednost dnes populární a silně podporované a zdůrazňované energetice obnovitelných zdrojů. Vedle vzdělávání odborníků je však také potřebná energetická osvěta veřejnosti. O šíření energetické gramotnosti ve školách se již dlouhodobě starají České energetické závody a jejich chvályhodná činnost přinese ovoce až současná generace školáků doroste. Těžší je to s dospělými. Pohodlných návyků z doby levné energie pro každého se nezbavujeme snadno. Jde to ztuha a hesla a poutače nejsou dost efektivní. Ostatně, zkuste si nějaký čas všímat, jaké množství vody ohřívají lidé z vašeho okolí ve varné konvici pro přípravu jednoho šálku čaje, nebo kávy. Březen 2009