Energetický paradox roku 2024 – boom tepelných čerpadel se domácnostem vrací jako bumerang

Pavel Urubek, jednatel společnosti MJEnergie

Domácnosti s tepelnými čerpadly budou jednou z nejvíce postižených skupin vlivem navýšení regulované složky za energie. Výrazně se jich s ohledem na spotřebované množství elektřiny dotkne nárůst poplatků za distribuci, který přesahuje 140 procent. U tepelných čerpadel dochází také k jednomu z největších nárůstů platby za jističe ze všech sazeb. Snaha o využívání levnějšího alternativního zdroje se tak těmto domácnostem vrací jako bumerang. Kvůli paradoxnímu nárůstu nákladů se někteří uživatelé mohou vrátit zpět k plynu, uvádí ve svém komentáři Pavel Urubek, jednatel společnosti MJEnergie.

Regulovaná složka ceny energií v letošním roce stoupne jak firmám, tak domácnostem. V případě maloodběrů se přitom budeme moci setkat se zajímavým paradoxem. Ten se týká zdrojů vytápění, které domácnosti využívají, primárně tepelných čerpadel.

Pro distribuční sazbu D57d, která je určená pro domácnosti tepelným čerpadlem jako hlavním zdrojem vytápění, totiž dochází v roce 2024 k výraznému růstu distribuční složky na faktuře. Ta je vázaná na každou spotřebovanou megawatthodinu. Meziroční nárůst této složky bude pro domácnosti u dvou největších distributorů přesahovat 100 procent. U toho, který pokrývá největší území, tedy společnosti ČEZ, půjde o nárůst o 143 procent. Zatímco vloni u této společnosti činila distribuční složka necelých 180 korun za megawatthodinu, v letos bude mířit až ke 438 korunám.

S ohledem na zmíněný nárůst to pro domácnosti s tepelným čerpadlem může znamenat navýšení nákladů i o více než 10 tisíc korun ročně. Růst distribuční složky se samozřejmě bude týkat i domácností, které elektřinou třeba jen svítí a jsou v sazbě D02d. Ty však elektřiny spotřebují pouze nižší jednotky megawatthodin za rok, celkový nárůst tak pro ně může být okolo pouhých 1000 korun. U domácností s tepelným čerpadlem však může být spotřeba – a tedy také náklady v distribuční složce – i desetkrát vyšší.

Není to přitom tak dlouho, co započal obrovský boom poptávky po těchto zařízeních. Jejich prodeje skokově stouply ze 3 tisíc na 40 tisíc zařízení ročně. Se začátkem konfliktu na Ukrajině jsme mohli sledovat i veřejné apely, které doporučovaly omezit plyn, a s ohledem na diferenciaci zdrojů podporovaly přechod na tepelná čerpadla. Domácnosti k tomu mohly využít i řady dotačních titulů státu.

Ve finále se tak k tomuto řešení uchylovali nejen majitelé nových nemovitostí, kde tepelné čerpadlo často dává maximální smysl, ale i ti uživatelé, kteří ve svém domě dlouhodobě využívali plyn. Svoji nemovitost tak zpravidla neměli na efektivní fungování tepelného čerpadla správně dimenzovanou. Trh zachvátila velká panika a boom tepelných čerpadel se teď řadě jejich uživatelů může nepříjemně vrátit.

Vysoký nárůst u jističů pro tepelná čerpadla

Zajímavým paradoxem je také skutečnost, že v případě tepelných čerpadel můžeme pozorovat jeden z největších meziročních nárůstů u platby za jističe. Zatímco například u zmíněné sazby D02d lze počítat do letošního roku s mírnými poklesy, u jističů v sazbě D57d dochází letos u dvou největších distributorů k nárůstu 15 procent. V minulosti se přitom růst pohyboval jen okolo 2 procent.

Snaha svézt se na vlně dotací a obavy z nedostatku plynu vyřešit alternativním obnovitelným zdrojem se tak mnohým domácnostem letos v distribuční složce vrátí jako bumerang. Ve finále totiž příliš neušetří. U těch, kteří se dříve rozhodli přejít z plynu na tepelné čerpadlo, se přitom dá očekávat i snaha vrátit se k původnímu zdroji. Často může dávat větší smysl nejen z pohledu ekonomiky, ale i efektivity vytápění. (4.1.2024)