ESG reporting je od roku 2018 povinný pro většinu finančních institucí, tedy bank a investičních společností. Pokud budu přijata novelizace směrnice EU o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD), měl by se ale ESG reporting od 1. ledna 2023 vztahovat i na velké firmy (více než 250 zaměstnanců, obrat vyšší než 50 mil eur, aktivita vyšší než 43 mil eur) a od 1. ledna 2026 pak i na podniky malé a střední. Na měření „S“ ale stále neexistuje přesná metodika a většina firem tak často neví, jakými nástroji měření provést. Povinnost ESG reportingu se přitom podle České bankovní asociace na tuzemské banky částečně vztahuje již od poloviny roku 2021 a v letošním roce ji banky ještě prohloubí a rozšíří na všechny firmy.
Pojem ESG je v Česku skloňován relativně krátkou dobu. Debata kolem kritérií ESG se začala objevovat před rokem, kdy vznikaly i první diskuze k plánované taxonomii EU. V zahraničí je však pojem ESG daleko starší a je také jedním z důležitých indikátorů pro rozhodování investorů a bank. Písmena ESG vyjadřují podstatu investic, zkracují anglická slova Environmental, Social a Governing (česky environmentální, sociální a řízení) a představují dopad činností dané firmy na tyto oblasti.
A právě „S“, tedy sociální aspekt, v ESG reportingu a jeho měření, je pro mnoho firem stále velkou neznámou. „S“ je sociální zodpovědnost. Uvnitř organizace se projevuje například tím, že se firma zajímá o své zaměstnance, dodržuje zákoník práce nebo odmítá práci dětí. Navenek, to znamená do společnosti, jde třeba o vztah ke klientovi, podporu neziskových organizací a účast na dobročinných projektech. Patří sem i CSR aktivity nebo etické chování firmy na finančním trhu,” vysvětluje Hana Matějková Fabíková, manažerka společnosti SocioRating Institute, věnující se hodnocení sociálního prostředí ve firmách, a dále pokračuje, „v naší metodice jsme „S“ definovali jako souhrn úrovně inovativnosti, důvěry, identifikace zaměstnanců se společností, spokojenosti a odpovědnosti ve firmě, a my o něm mluvíme jako o vitalitě firmy. Čím vitálnější firma je, tím má menší fluktuaci zaměstnanců, je stabilnější a je schopna mnohem efektivněji reagovat na změny. Takovým firmám predikujeme udržitelný rozvoj i přes všechna úskalí, která na ně na trhu čekají.“
Výsledek dobře provedeného měření „S“ je nejen podklad pro ESG reporting, ale také vypovídající zprávou, na čem je ve firmě potřeba zapracovat nebo co případně zlepšit. Je to nástroj na cílenou práci s lidským kapitálem a motivací zaměstnanců. Zdaleka nestačí konstatovat, že je zaměstnanec spokojený či nikoli. Cílem moderní sociální diagnostiky je celkový rozbor situace ve firmě a to včetně různých úhlů pohledů podle organizační struktury společnosti. „Z praktického hlediska slouží ESG reporting nejen jako relevantní ukazatel pro investory, banky, dodavatele a klienty. Právě díky měření “S” umí dát velmi dobrý signál vedení společnosti, co je ve firmě dobře, na čem je potřeba zapracovat a co zlepšit,” říká Hana Matějková Fabíková.
Na měření “S” existují profesionální nástroje
Jednou z mála firem, které v České republice nástroj benchmarkingu sociální udržitelnosti ve firmách v rámci ESG reportingu nabízí je společnost SocioRating Institute. Vychází přitom z 30ti letého sociologického výzkumu a její nástroj na měření sociálního prostředí je použitelný pro širokou škálu firem různých oborů (malé a střední firmy, neziskové organizace, vzdělávací instituce, školy, školky, korporáty atd.)
Proces měření “S”, tedy vitality firmy, probíhá ve všech společnostech jednorázově, formou online dotazníku na všechny zaměstnance. Jde o standartizovanou sadu asi 90 otázek, které reflektují výsledky již zmiňovaného dlouholetého výzkumu SocioRating Institute. „Měření sociálního prostředí je potřeba provádět jednotně a u všech zaměstnanců. Jedině tak je totiž možné získat objektivní výsledky, které můžeme porovnávat bez ohledu na velikost a odvětví firmy. V rámci jedné firmy je samozřejmě možné provést měření například v jednotlivých pobočkách. Při interpretaci výsledků se také umíme zaměřit třeba na jednotlivá oddělení v rámci firmy, což je někdy velmi přínosné. Obchodník zkrátka hodnotí stejné podmínky jinak, než třeba účetní. Oba jsou přitom pro firmu velmi důležití,” říká Hana Matějková Fabíková.
Firma, které celým procesem hodnocení SocioRating Institute projde, dostane certifát s ohodnocením firmy na ratingové škále A+ až C (kde A+ je nejlepší možný výsledek). Kromě toho obdrží také detailní elektronický výstup s grafy, které jdou až na úroveň jednotlivých otázek a jsou rozdělené podle dimenzí. SocioRating je platný 1 rok a pokud se společnost na základě jeho výsledků rozhodne své firemní procesy měnit, je vhodné průzkum zhruba po roce opakovat. (17.2.2022)