Komentář Lukáše Kovandy
Země EU se dohodly na patnáctiprocentním snížení spotřeby zemního plynu, jež má platit pro nadcházející topnou sezónu. Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku posvětili návrh na dobrovolnou redukci spotřeby plynu v příštích měsících. Důvodem poměrně rychlého rozhodnutí – Evropská komise připravila svůj návrh příslušného opatření teprve minulý týden – je „plynová válka“, kterou s EU vede Rusko. EU se tak tím spíše hodlá připravit i na krajní scénář úplného odstřižení ruských plynových dodávek.
Ruský státní plynárenský gigant Gazporom od zítřka dramaticky sníží dvé dodávky plynu do EU potrubím Nord Stream 1. A to ze 40 procent jeho kapacity na pouhých 20 procent. K redukci přepravovaného objemu suroviny má podle včerejšího vyjádření podniku dojít od středy. Potrubím tak bude proudit pouze 33 milionů metrů krychlových plynu denně.
Důvodem je podle ruské strany nutnost odeslat další plynovodní turbínu k servisní opravě. Přitom za to, že nyní proudí plynovodem plyn pouze ze 40 procent jeho kapacity může údajně to, že jiná, již opravená turbínu je stále na cestě do Ruska. O víkendu ji její přepravce nemohl naložit na plavidlo spojující Německo s Finskem, neboť prý Gazprom nedodal potřebné dokumenty. Ruský podnik ovšem uvádí, že k prodlevě došlo naopak proto, že potřebné dokumenty nezískal on od „servisáka“ turbíny, společnosti Siemens Energy Canada.
Podle včerejšího odpoledního vyjádření německé vlády jde o zástupné problémy. Berlín nespatřuje žádný technický důvod, který by nutně musel vést k plánovanému snížení objemu dodávek ze 40 na 20 procent.
Zdá se tak, že se naplňují varování mnohých, že Kreml bude dále vytvářet různé umělé překážky, aby nemusel dodávat plyn v plném rozsahu kapacity plynovodu. Pro Rusko je taková situace nejvýhodnější.
Protože udržuje EU v nejistotě. A nejistota je svým způsobem horší než „špatná jistota“.
Pokud by Kreml nyní v létě své dodávky plynovodem zcela zastavil, EU bude mít o to silnější pohnutky se na topnou sezónu připravit a dostatečně předzásobit. Pokud plyn proudí jen částečně a kolísavě, pohnutky jsou nutně slabší. Zároveň však Gazprom nedodává plný objem plynu, takže tím státům EU předzásobení ztěžuje.
Redukce spotřeby plynu v EU o uvedených patnáct procent he tak důležitým signálem Bruselu vůči Kremlu, že EU počítá i právě se scénářem úplného vypnutí plynu. Čímž by měla tento „trumf“ alespoň částečně z ruských rukou vzít.
Fialova vláda plánuje letos a v příštích letech dohromady o 50 % vyšší schodky než Babišův kabinet
Fialova vláda plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 326,9 miliardy korun. Vyplývá to z informací, jež 25. 7. zveřejnila Česká televize. Takový schodek není příliš ambiciózní.
Současná vláda přitom začátkem června schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje nejen letos – kdy je to vzhledem k okolnostem typu války na Ukrajině pochopitelné –, ale ani v příštích letech.
V příštím roce by měl schodek státního rozpočtu dosahovat 295 miliard korun. V roce 2024 pak 296,8 miliardy korun a v roce 2025 celkem 297,9 miliardy korunu. Znamená to, že Fialův kabinet plánuje každý rok své vlády zatnout „sekeru“ státního rozpočtu v rozsahu kolem 300 miliard rok.
Z uvedeného plyne, že Fialova vláda za léta 2022 až 2025 vytvoří souhrnný schodek čítající zhruba 1220 miliard korun. Pro srovnání, Babišův kabinet v letech 2018 až 2021 vytvořil souhrnný schodek zhruba 813 miliard. Babišova vláda se ovšem v roce 2020 potýkala s nejhlubším propadem české ekonomiky v celé její historii, jenž nastal v důsledku pandemie. Podle stávajících prognóz zatím během vládnutí Fialova kabinetu nemá dojít k propadu výkonu české ekonomiky, pouze ke zpomalení jejího tempa růstu.
Na druhou stranu platí, že ekonomický růst, který do roku 2025 nastane, v relativním vyjádření snižuje závažnost víceméně 300miliardového schodku. Prostě proto, že 300 miliard se snáze ztratí v ekonomice o velikosti 7,8 bilionu korun, jakou má mít ta česká podle MMF v roce 2025, než v ekonomice o velikosti 6,5 bilionu, jakou má ta česká vykazovat dle MMF letos. Vskutku, ekonomický růst může stamiliardové deficity časem učinit méně závažnými, nynější vláda však voličům slibovala mnohem větší ambicióznost při ozdravování veřejných financí.
Sečteno, podrženo, Fialova vláda v tuto chvíli počítá s vytvořením ještě o 50 procent vyššího souhrnného schodku, než jaký vytvořila jí právě proto tolik kritizovaná vláda Babišova. Za takový výsledek by ratingové agentury Česko určitě nepochválily. Zřejmě by v důsledku došlo ke zhoršení ratingu, prvnímu od 90. let. Zhoršením ratingu už od začátku letošního května hrozí – v podobě zhoršení výhledu – agentura Fitch.
Samozřejmě, současná vláda je objektivně v nesmírně těžké pozici. Lidé jsou z doby pandemie zvyklí na to, že je politici dávkami a dluhem uchrání před zhoršením životní úrovně i v čase citelného zhoršení ekonomické situace. Tu nyní zhoršuje zejména válka, související sankce a inflace. Tedy historicky mimořádné okolnosti. Jenže jací jiní politici než ti hlásící se alespoň zčásti k pravici by měli umět i v takto mimořádném čase umět učinit přítrž zhoubně bující nárokovosti. Pokud pravice začne s levicí nebo populisty závodit ve vyplácení mimořádných dávek nebo poskytování nesystémových úlev, zákonitě přestává být pravicí.
Kreml vede dále „plynovou válku“ s EU
Plynu nedodává ani málo, ani dost, prostě praktikuje poučku, že nejistota je pro protivníka horší než „špatná jistota“.
Ruský státní plynárenský gigant Gazporom do středy dramaticky sníží své dodávky plynu do EU potrubím Nord Stream 1. A to ze 40 procent jeho kapacity na pouhých 20 procent. K redukci přepravovaného objemu suroviny má podle dnešního vyjádření podniku dojít od středy. Potrubím tak bude proudit pouze 33 milionů metrů krychlových plynu denně. Cena velkoobchodního plynu v EU dnes v reakci stoupla, o zhruba 12 procent.
Důvodem redukce dodávek je podle ruské strany nutnost odeslat další plynovodní turbínu k servisní opravě. Přitom za to, že nyní proudí plynovodem plyn pouze ze 40 procent jeho kapacity může údajně to, že jiná, již opravená turbínu je stále na cestě do Ruska. O víkendu ji její přepravce nemohl naložit na plavidlo spojující Německo s Finskem, neboť prý Gazprom nedodal potřebné dokumenty. Ruský podnik ovšem uvádí, že k prodlevě došlo naopak proto, že potřebné dokumenty nezískal on od „servisáka“ turbíny, společnosti Siemens Energy Canada.
Podle dnešního 25. 7. odpoledního vyjádření německé vlády jde o zástupné problémy. Berlín nespatřuje žádný technický důvod, který by nutně musel vést k plánovanému snížení objemu dodávek ze 40 na 20 procent.
Zdá se tak, že se naplňují varování mnohých, že Kreml bude dále vytvářet různé umělé překážky, aby nemusel dodávat plyn v plném rozsahu kapacity plynovodu. Pro Rusko je taková situace nejvýhodnější.
Protože udržuje EU v nejistotě. A nejistota je svým způsobem horší než „špatná jistota“.
Pokud by Kreml nyní v létě své dodávky plynovodem zcela zastavil, EU bude mít o to silnější pohnutky se na topnou sezónu připravit a dostatečně předzásobit. Pokud plyn proudí jen částečně a kolísavě, pohnutky jsou nutně slabší. Zároveň však Gazprom nedodává plný objem plynu, takže tím státům EU předzásobení ztěžuje.
Kreml často zmiňuje, že podstatou problému se servisem turbín jsou západní sankce. Zřejmě tak usiluje, aby Západ své sankce dále tlumil, případně je obcházel. Jako se to podařilo s uvedenou turbínou, jež se nyní vrací do Ruska. Vrací se díky tomu, že Kanada na naléhání Německa obešla své vlastní protiruské sankce.
Statistický úřad varuje Fialovu vládu: nálada českých spotřebitelů je nejníže za celou dobu historie měření
Jejich strach z budoucnosti předčí cokoli z doby pandemie nebo globální finanční krize.
Fialova vláda dostala dosud nejdůraznější varování o historicky dramatickým způsobem narůstající frustraci obyvatelstva z ekonomické situace v zemi. Nálada tuzemských spotřebitelů totiž podle pravidelného měsíčního šetření ČSÚ klesla v červenci nejníže v celé historii měření, jež se píše od roku 2003.
Strach z ekonomické budoucnosti Čechů je tak vyšší než kdykoli v době pandemie, a dokonce kdykoli než během globální finanční krize let 2008 a 2009, následné evropské dluhové krize i tehdejších souvisejících recesí v ČR.
Rekordní počet respondentů letošního červencového šetření ČSÚ uvedl, že se obává zhoršení vlastní finanční situace. Blízko svého historického maxima je také počet spotřebitelů, kteří hodnotí svou finanční situaci hůř než v předešlých dvanácti měsících. Přitom nejbolestivější úder mají tuzemští spotřebitelé zpravidla stále před sebou, čeká je na podzim a v zimě, až dále razantně povyskočí ceny energií a tím pádem i všeho dalšího. Inflace povyroste zřejmě až nad úroveň 20 procent. Zároveň budou mnoha domácnostem dobíhat fixace hypoték, které mezitím rovněž zdražily na nejvyšší úroveň od přelomu milénia.
Vládě Petra Fialy přitom podle šetření CVVM, jehož výsledky byly zveřejněny koncem minulého týdne, už nyní důvěřuje jen 28 procent obyvatelstva ČR. Tak nízkou důvěru měla předchozí Babišova vláda pouze přechodně, po jediný měsíc, a to červen 2021, kdy vrcholila frustrace obyvatelstva z další covidové vlny.
Extrémní nedůvěra ve Fialovu vládu má však hlubší důvod než loňská jarní nedůvěra ve vládu Babišovu, a to proto, že jde o důvod ekonomický, jehož řešení se zatím ani nerýsuje. Přitom nedůvěra ve vládu Babišovu v době pozdní covidové vlny už přišla v době, kdy bylo zřetelně patrné „světlo na konci tunelu“ v podobě vakcín. Lze proto předpokládat, že důvěra ve Fialovu vládu v příštích měsících klesne citelně pod nejnižší úroveň z doby vlády Babišovy.
Skoro milion českých domácností hlásí už teď závažné potíže kvůli drahým energiím
Hitem je samovýroba dřeva, lze při ní získat palivo za desetinu ceny dřeva z pily.
Závažné problémy kvůli drahým energiím má už teď pětina tuzemských domácností. Těch je celkem 4,5 milionu, tudíž závažné problémy se týkají takřka milionu domácností. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti PAQ Research. Závažné problémy znamenají střední či dokonce velké potíže v souvislosti s drahými energiemi.
Milion domácností v závažných potížích však i tak stále představuje až příliš optimistický údaj. Řada domácností se totiž dosud s realitou energetické drahoty tak úplně nestřetla. Jde například o ty, jež svoji spotřebu průběžně nekontrolují a čekají až na roční vyúčtování. To pro ně může letos být opravdovým šokem. Šok pak řadu domácností čeká i z dalšího důvodu – nejen letos, ale třeba i v příštím roce. To proto, že mají platby za energie zafixovány na relativně nízké úrovni z doby před válkou. Až fixace skončí, přijde onen šok.
Vládní úsporný tarif, na nějž Fialův kabinet podle svých slov vyčlení 66 miliard korun, však zmíněnému takřka milionu domácností nepomáhá. Vláda totiž zatím nerozhodla, na základě jakého klíče – komu a v jakém objemu – bude tarif pomáhat. Úřady tak zatím členy potřebných domácností mohou odkázat spíše jen k příspěvku na bydlení, případně k příspěvku na živobytí nebo k dávce mimořádné pomoci.
Tyto dávky však rozhodně nejsou – a hlavni ani nebudou – samospásné. Otázka také je, na kolik pomůže i samotný úsporný tarif. Lidé tak raději berou situaci do svých rukou. Chtějí se zejména připravit na nadcházející podzim a zimu, které budou zcela kritické. Hitem těchto dní je proto samovýroba dřeva. Člověk si za mírný poplatek jezdí pro dřevo přímo do lesa. Jde vlastně o úplně ten nejlevnější způsob, jak si dnes zajistit zdroj energie k vytápění v nadcházející topné sezóně.
Při samovýrobě si člověk otop sám nařeže, naloží a také odveze. Cena kubíku dřeva ze samovýroby, zhruba 200 korun, je až desetkrát nižší než cena dřeva z pily nebo ze skladu. Přitom i dřevo právě z pily nebo za skladu je i přes své zdražení v posledních měsících stále dramaticky levnějším zdrojem energie než plyn nebo elektřina. (27. 7. 2022)