Evropský parlament schválil zřízení prvního mechanismu EU na prověřování přímých zahraničních investic z hlediska bezpečnosti a ochrany strategických sektorů Unie.
Na základě nařízení, které plénum schválilo poměrem hlasů 500 pro, 49 proti a 56 se zdrželo hlasování, by se u přímých zahraničních investic (PZI) směřujících z třetích zemí do EU, mělo prověřovat, zda mohou ohrozit strategické zájmy Unie. Výsledkem hlasování je tak historicky první mechanismus na úrovni EU, který by měl podporovat úsilí členských států v oblasti zkoumání vlivu konkrétních PZI na bezpečnost a veřejný pořádek.
Novou legislativu, na jejímž znění se poslanci předem dohodli s ministry členských států, musí kromě Evropského parlamentu formálně schválit také Rada (ministrů) EU. Zabývat by se jí mohla na svém zasedání 5. března. Nařízení vstoupí v platnost dvacet dní po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Účinnosti nabyde o 18 měsíců později.
Přímé zahraniční investice
Za posledních dvacet let se struktura a původ PZI směřujících do Unie dramaticky změnily. Stále více investic směřuje do EU ze zemí s rychle se rozvíjejícím hospodářstvím. Objem investic z Číny vzrostl šestinásobně, z Brazílie desetinásobně a z Ruska více než dvojnásobně. Aktuálně jde zejména o investice do odvětví vyspělých technologií a často prostřednictvím společností, které jsou vlastněny státem nebo mají vazby na vlády.
V současnosti má mechanismy na kontrolu PZI pouze čtrnáct členských států EU. Jedná se o Dánsko, Finsko, Francii, Nizozemsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko a Itálii. Koncepce a rozsah těchto mechanismů se však výrazně liší, přímé zahraniční investice směřující do Unie mají přitom přeshraniční dopady, které dosud nebyly posuzovány.
Ochrana strategických odvětví a technologií
Nová právní úprava se zaměřuje na ochranu klíčových odvětví například v oblasti energetiky, dopravy, komunikací, zpracování údajů a financí, vesmírné infrastruktury, jakož i určitých technologií včetně polovodičů, umělé inteligence a robotiky. Poslanci seznam strategických sektorů rozšířili o vodní hospodářství, zdravotnictví, obranu, média, biotechnologie a potravinovou bezpečnost.
Intenzivnější spolupráce států EU
Parlament prosadil posílení mechanismu spolupráce členských států v oblasti výměny informací, v rámci které se jednotlivé země EU budou moci vyjádřit k přímým zahraničním investicím směřujících do jiného členského státu. Evropská komise bude oprávněna žádat informace a zasílat státům, do kterých investice směřuje, svá stanoviska. Konečné rozhodnutí o schválení nebo zablokování investičního záměru však zůstane v rukou daného členského státu.
„Evropa, která chrání, se stává realitou. Tento mechanismus je konkrétním krokem proti hrozbám vůči našemu průmyslu, technologiím a strategickým zájmům. Podařilo se nám ho zřídit rychle, a to navzdory citlivosti tématu, jisté zdrženlivosti a bezprecedentnímu tlaku. Evropa zůstává otevřená zahraničním investicím, zároveň však přebírá kontrolu nad svým osudem," uvedl v Parlamentu zpravodaj návrhu Franck Proust.
BB (18.2.2019)
