Komise představila svou strategii zaměřenou na to, aby digitální transformace byla přínosná pro všechny. Tato strategie staví člověka na první místo, otevírá nové příležitosti pro podniky a podporuje rozvoj důvěryhodných technologií. Jejím cílem je podpořit otevřenou a demokratickou společnost a dynamické a udržitelné hospodářství. Digitální technologie přispějí rovněž k boji proti změně klimatu a k dosažení ekologické transformace. Návrhy na vytvoření jednotného trhu s daty a na zajištění rozvoje umělé inteligence zaměřené na člověka, které dnes (19.2.) byly předloženy, jsou prvními kroky k dosažení těchto cílů.
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová prohlásila: „Předkládáme dnes strategii pro formování naši digitální budoucnosti – jedinečný evropský přístup, založený na rovnováze mezi potřebnými inovacemi a potřebami a právy lidí. Chceme dát všem občanům i podnikům možnost úspěšně žít a fungovat ve spravedlivé a konkurenceschopné digitální ekonomice i v otevřené, demokratické a udržitelné digitální společnosti, která bude vzorem pro celý svět.“
Výkonná místopředsedkyně Komise odpovědná za Evropu připravenou na digitální věk Margrethe Vestagerová uvedla: „Do centra naší digitální transformace stavíme občany. Budeme vycházet z našich silných a základních hodnot a budeme usilovat o to, aby Evropa reprezentovala technologické inovace založené na špičkové kvalitě a důvěře. Za tím účelem zajistíme také rovné podmínky pro podniky, velké i malé, na spravedlivých a otevřených trzích.“
Komisař pro vnitřní trh Thierry Breton dodal: „Evropa má potenciál stát v čele další vlny inovací založených na datech, rozvíjet a zavádět své vlastní klíčové kapacity a být úspěšná na celosvětové scéně. Rozvoj bezpečných systémů zpracování dat a umělé inteligence, které budou schopny využívat stále se zvyšující množství dat, je klíčovou součástí našeho úsilí o udržitelnou hospodářskou budoucnost.“
Evropa jako důvěryhodný digitální lídr
Aplikace založené na datech budou pro občany a podniky přínosem v mnoha směrech. Mohou zlepšit zdraví a zdravotní péči, pomoci dosáhnout čisté mobility a vytvořit inteligentní dopravní systémy, nové produkty a služby, rozvíjet přeshraniční a nákladově efektivní veřejné služby a zlepšovat energetickou účinnost. V příštích pěti letech se Komise zaměří v digitální oblasti na tři hlavní cíle:
· na technologii ve prospěch lidí;
· na spravedlivou a konkurenceschopnou ekonomiku a
· na otevřenou, demokratickou a udržitelnou společnost.
Evropa bude stavět na své dlouhé tradici v oblasti technologií, výzkumu, inovací a tvořivosti a na své silné ochraně práv a základních hodnot. Nová pravidla jí umožní zavést špičkové digitální technologie a posílit její kapacity v oblasti kybernetické bezpečnosti. Současná pravidla bude třeba znovu posoudit a v případě potřeby upravit. Evropa bude i nadále chránit svou otevřenou, demokratickou a udržitelnou společnost a digitální oblast může tyto zásady podpořit. Bude hledat svou vlastní cestu, aby se stala celosvětově konkurenceschopnou, inkluzivní digitální ekonomikou a společností založenou na hodnotách. Současně bude ovšem nadále úzce spolupracovat se svými mezinárodními partnery.
Evropa jako lídr v oblasti důvěryhodné umělé inteligence
Je zřejmé, že Evropa má všechny předpoklady, aby se stala světovým lídrem v oblasti systémů umělé inteligence, které lze bezpečně využívat a používat. Máme vynikající výzkumná střediska, bezpečné digitální systémy a stabilní pozici v robotice, jakož i konkurenceschopná odvětví výroby a služeb, od automobilového průmyslu přes energetiku, zemědělství až po zdravotní péči.
V bílé knize, kterou dnes představila, navrhuje Komise vytvořit rámec pro důvěryhodnou umělou inteligenci na základě excelence a důvěry. Cílem je v partnerství se soukromým a veřejným sektorem mobilizovat zdroje v celém hodnotovém řetězci a vytvořit vhodné pobídky k rychlejšímu zavádění umělé inteligence, a to i prostřednictvím menších a středních podniků. Zahrnuje to spolupráci s členskými státy a výzkumnou obcí i přilákání a udržení talentů. Vzhledem k tomu, že systémy umělé inteligence mohou být složité a nesou s sebou značná rizika, je zásadním krokem budování důvěry. Rámec musí regulovat vysoce rizikové systémy umělé inteligence, ale zároveň příliš nezatěžovat ty méně rizikové. Nadále platí přísná pravidla EU týkající se ochrany spotřebitele, nekalých obchodních praktik a ochrany osobních údajů a soukromí.
V případě vysokého rizika, například v oblasti zdravotnictví, policejní práce nebo dopravy, musí být systémy umělé inteligence transparentní, sledovatelné a zaručovat lidský dohled. Orgány by měly být schopny testovat a certifikovat algoritmy stejně tak, jako kontrolují kosmetické výrobky, automobily nebo hračky. U vysoce rizikových systémů budou potřeba nepodjatá data, aby bylo možno zabezpečit základní práva, např. právo na soukromí a zákaz diskriminace. I když je dnes rozpoznávání tváře pro dálkovou biometrickou identifikaci obecně zakázáno a lze jej využít pouze ve výjimečných, řádně odůvodněných a přiměřených případech, a to se zárukou a na základě právních předpisů EU nebo členských států, chce Komise zahájit širokou diskusi, která by mohla odůvodnit případné budoucí výjimky.
Pro méně riziková použití umělé inteligence navrhuje Komise dobrovolný systém označování. Na evropském trhu budou vítány všechny aplikace a algoritmy umělé inteligence, pokud budou v souladu s pravidly EU.
Bezpečný a dynamický jednotný trh s daty
Ačkoli objem dat neustále roste, většina jejich potenciálu zůstává nenaplněna. Pomocí jednotného trhu s daty má EU v úmyslu nevyužívaná data využít a umožnit jejich volný pohyb v rámci Evropské unie i napříč odvětvími ve prospěch podniků, výzkumných pracovníků i orgánů veřejné správy. V zájmu dosažení tohoto cíle zavede EU praktická, spravedlivá a jasná pravidla pro přístup k údajům a jejich využívání, která budou v souladu s evropskými hodnotami a právy, jako jsou ochrana osobních údajů, ochrana spotřebitele a právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže.
Evropská strategie pro data navrhuje přijmout opatření týkající se správy údajů, přístupu k údajům a jejich opětovného použití pro účely sdílení údajů mezi podniky a veřejnou správou; dát k dispozici ve větší míře data veřejného sektoru tím, že se v celé EU zpřístupní datové soubory s vysokou hodnotou a umožní jejich bezplatné opětovné využití, a umožnit uživatelům, aby si zachovali kontrolu nad svými daty, a to prostřednictvím investic do budování kapacit pro malé a střední podniky a digitálních dovedností.
V rámci navrhovaných programů Horizont Evropa a Digitální Evropa (2021–2027) vytvoří Komise společný evropský datový prostor v klíčových odvětvích, jako jsou průmyslová výroba, Zelená dohoda, mobilita nebo zdraví, a investuje dvě miliardy eur do evropských projektů s vysokou úrovní dopadu, které budou zaměřeny na evropský datový prostor a na důvěryhodné a energeticky účinné cloudové infrastruktury.
Další kroky
Jak je uvedeno ve strategii, která byla představena, Komise v tomto roce předloží akt o digitálních službách, navrhne přezkum nařízení eIDAS a posílí kybernetickou bezpečnost prostřednictvím společné kybernetické jednotky. Evropa bude pokračovat v budování spojenectví s partnery ve světě, přičemž bude využívat své regulační pravomoci, budování kapacit, diplomacii a finance na podporu evropského modelu digitalizace.
Do 19. května 2020 probíhá veřejná konzultace ohledně Bílé knihy o umělé inteligenci. Komise rovněž shromažďuje zpětnou vazbu ke své strategii pro data. Na základě obdržených podnětů přijme Komise další opatření na podporu ekonomiky založené na datech a rozvoje důvěryhodné umělé inteligence.
Souvislosti
Od roku 2014 podnikla Komise řadu kroků k usnadnění rozvoje ekonomiky založené na datech. Přijala např. nařízení o volném toku neosobních údajů akt o kybernetické bezpečnosti, směrnici o veřejně přístupných údajích a obecné nařízení o ochraně osobních údajů.
V roce 2018 Komise poprvé představila strategii pro umělou inteligenci a dohodla se s členskými státy na koordinovaném plánu. Rámec pro umělou inteligenci, který byl 19. 2. představen, rovněž vychází z práce odborné skupiny na vysoké úrovni pro umělou inteligenci, která předložila své etické pokyny pro důvěryhodnou umělou inteligenci v dubnu 2019.
Ve svých politických směrech předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že Evropa musí převzít vedení během transformace na zdravou planetu a na nový digitální svět. V této souvislosti oznámila, že během prvních 100 dnů ve funkci zahájí diskusi o lidském a etickém rozměru umělé inteligence a využívání dat velkého objemu za účelem vytváření bohatství pro společnosti a podniky. (24.2.2020)
