Více než sto lídrů evropského byznysu z 35 zemí zastupujících 40 evropských zaměstnavatelských svazů a 20 milionů firem projednalo témata klíčová pro byznys a nadcházející institucionální období.
V Helsinkách se pouhé dva týdny před zahájením předsednictví Finska v Radě EU bavily špičky evropského průmyslu nejen o předsednictví a jeho prioritách, mezi kterými by byznys rád viděl mimo jiné vnitřní trh, mezinárodní obchod založený na pravidlech, strategickou průmyslovou politiku, inovace, digitalizaci a investice do dovedností. Šéfové delegací se setkali také s finským prezidentem Sauli Niinistöm i premiérem Antti Rinnem. Svaz průmyslu a dopravy ČR reprezentovali prezident Jaroslav Hanák a generální ředitelka Dagmar Kuchtová.
Pozornost byla přirozeně věnována také výsledku nedávných evropských voleb a prioritám pro nové evropské instituce. „S šéfy evropských svazů jsem se jednoznačně shodl na klíčovém významu jednotné Evropské unie. V první řadě vyzýváme nadcházející evropské instituce, aby začaly co nejrychleji naplno fungovat a řešit důležitou agendu,“ zdůraznil Hanák. Zatímco koncem letošního roku představí evropský byznys komplexní priority pro nadcházející pětiletku, již v následujících týdnech lze očekávat požadavky pro prvních sto dní nové Komise. SP ČR, který své priority představil již koncem dubna na tiskové konferenci v Praze, je do procesu přípravy požadavků evropského byznysu aktivně zapojen.
Na programu jednání byla dále témata jako je Čína, pravidla hospodářské soutěže či brexit. Riziko odchodu Velké Británie z Unie bez dohody totiž přetrvává a kvůli nedávným událostem v Británii a patové situaci v tamním parlamentu se zdá být větší než kdy dříve. „Shodli jsme se, že je nezbytné vyvinout maximální úsilí, aby se tomuto černému scénáři předešlo. Zároveň je ale třeba pokračovat v přípravách na nejhorší variantu a co nejvíce omezit negativní dopady tvrdého brexitu například v oblasti volného toku dat,“ uvedla generální ředitelka Kuchtová.
Diskuze proběhla také o vývoji v členských státech i Unii jako takové. Jak ukazuje zbrusu nový jarní ekonomický výhled BusinessEurope, hospodářský růst v druhé polovině loňského roku značně poklesl a pro ten letošní lze očekávat růst na úrovni 1,6 % v EU28 a 1,3 % v eurozóně. Čísla pro rok 2020 jsou v tomto ohledu o 1 až 2 desetiny procenta optimističtější. Inflace by měla letos v EU dosáhnout 1,6 % a nezaměstnanost 6,5 %, v eurozóně pak 1,3 % a 7,4 %. Znepokojení vyvolává mimo jiné riziko brexitu bez dohody, ale také mezinárodní obchodní spory s eskalujícím konfliktem mezi USA a Čínou v centru pozornosti. (17.6.2019)
