Před pár týdny Evropská unie rozšířila seznam nezávadných druhů hmyzu pro konzumaci a přidávání hmyzích produktů do potravin. V současnosti jde o velmi moderní a populární téma, které vyvolává zájem široké veřejnosti i kontroverze.
Na jedné straně stojí skupina lidí, která v pojídání hmyzu vidí jedinou možnost, jak se vypořádat s rostoucí světovou populací a zajistit dostatek potravin. Na druhé straně vzniká k těmto výrobkům přirozený odpor především v zemích, kde hmyz nikdy nebyl vnímán jako potravina.
Ať už stojíme na jedné či druhé straně, zájem o tyto potraviny dokazují nejen nově vznikající firmy, ale také jejich výsledné tržby. O rychle rostoucích firmách s jedlým hmyzem se pravidelně dočteme napříč internetem. Je také otázkou, na kolik je firma opravdu producentem hmyzí mouky výživově bohaté na udržitelný protein a na kolik jde spíše o produkci dárkových předmětů klasických potravin s malou složkou hmyzu. Tak jako tak jde o obchodně zajímavý trh, který raketově roste.
Nicméně současná medializace nové aktualizace evropských norem a rozšíření seznamu jedlého hmyzu o další druhy rozvířila debatu v arabských zemích. Jako první (na místní poměry až nečekaně rychle) a také nejvíce radikální prohlášení vydal Katar.
Necelý týden po rozporuplných internetových debatách k nové evropské regulaci vydalo Ministerstvo zdravotnictví Kataru prohlášení, že zakazuje prodej jakékoliv potraviny obsahující hmyz. Jako hlavní důvod Katar uvádí, že produkce hmyzu spadá pod výrobu potravin z živočichů, a proto musí splňovat mezinárodní normy pro certifikaci Halal. A jelikož firmy vyrábějící tyto potraviny zatím Halal certifikace nemají, nemohou se takové produkty v zemi vůbec prodávat.
V dalším prohlášení výklad upravili a uvedli, že regulační úřady zemí na Arabském poloostrově včetně jejich náboženské komunity zakazují jíst jakýkoliv hmyz a protein s tímto původem. Jen o pár dní později přichází s prohlášením také Spojené arabské emiráty. Ty potvrdily, že potraviny v zemi prochází velmi přísným laboratorním testováním a v žádném případě neobsahují hmyz v rozporu s Islámským Sharia Halal standardem.
Dle technické regulace č. 2055-1 (Halal Food Part One) nejsou Halal červi ani žádný hmyz, kromě druhu kobylek a částí včel obsažených v medu. Směrnice dále dodává, že jakýkoliv výrobek, který obsahuje hmyz nebo jeho části, musí doprovázet certifikát Halal z kompetentního orgánu země produkce.
Lukáš Zamrzla, zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí (10.2.2023)