Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS) jako nástroj pro zlepšení zdravotní péče a posílení inovačního potenciálu Evropy

Posílení postavení občanů-pacientů, kteří získají přímý přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům. Využívání anonymizovaných zdravotních dat pro účely výzkumu a vývoje zdravotnických inovací, rychlejší učení a nasazování umělé inteligence (AI), stejně jako lepší rozhodování při tvorbě zdravotních strategií a politik. A v neposlední řadě úspora značných finančních prostředků řádově v miliardách eur. To jsou zásadní výhody návrhu nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data, který Evropská komise zveřejnila počátkem letošního května. Právě tomuto komplexnímu a ambicióznímu konceptu se věnovala mezinárodní konference uspořádaná v úterý 15. listopadu Hospodářskou komorou ČR a Asociací inovativního farmaceutického průmyslu v prostorách Lichtenštejnského paláce.

„EHDS není jen nový návrh evropské legislativy, ale je to vize budoucnosti zdraví a zdravotní péče pro Evropu. Sdílení aktuálních a spolehlivých zdravotních údajů není klíčem pouze pro používání elektronických zdravotních dat pacienty a pro účely výzkumu, inovací, tvorby politik, bezpečnosti pacientů, statistiky nebo regulačních účelů, ale může také ušetřit významné finanční zdroje,“ uvedl Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory ČR, a dodal: „Návrh nařízení o EHDS je jedním z klíčových legislativních návrhů v oblasti veřejného zdraví, který je projednáván v době předsednictví České republiky v Radě EU a zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR tak mají možnost přímo ovlivnit jeho konečnou podobu.“

Právě díky lepšímu přístupu a výměně zdravotních dat a jejich využívání pro výzkum, inovace a tvorbu politik by mohl EHDS ušetřit EU během deseti let zhruba 11 miliard eur. EHDS lze považovat za milník v dalším rozvoji evropské politiky veřejného zdraví, který výrazným způsobem ovlivní vnímání a práci se zdravotními daty na úrovni členských států, včetně ČR. Za přínosné se z tohoto pohledu považuje sdílení a využívání elektronických zdravotních dat, zejména pro sekundární účely výzkumu a vývoje, tvorby zdravotních politik a regulatorních rozhodování, stejně jako sdílení příkladů dobré praxe.

„V posledních letech čelí Evropa poklesu zdravotnických inovací a její atraktivnosti pro průmysl a investory. Až 48 % zdravotnických inovací vzniká v USA, zatímco pouze 22 % pochází z EU. Ke zvrácení tohoto trendu potřebuje EU stabilní, předvídatelné a méně administrativně zatěžující regulatorní prostředí,“ sdělil David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, a doplnil: „EHDS tak může přinést velkou přidanou hodnotu pro všechny – evropské pacienty, poskytovatele zdravotní péče, zdravotnické systémy, výzkumné pracovníky, tvůrce politik, regulační orgány, průmysl, společnost a evropské ekonomiky.“

Návrh EHDS představila Fulvia Raffaelli, vedoucí oddělení digitálního zdraví z Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin (DG SANTÉ) Evropské komise. Evropská komise vnímá EHDS jako klíčovou součást Evropské zdravotní unie a staví na něm další iniciativy, jako je Evropský plán boje proti rakovině nebo akční plán v oblasti nepřenosných onemocnění.

Svůj pohled na EHDS představili také europoslanec Tomislav Sokol, který je zpravodajem tohoto návrhu ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) Evropského parlamentu, a europoslanec Ondřej Knotek, jenž se zúčastnil panelové diskuze.

EHDS vychází ze zkušeností a rozvíjí dobrovolnou spolupráci členských států v rámci sítě národních orgánů zodpovědných za eHealth, jež vznikla již v roce 2011. V rámci této sítě probíhala řada tzv. společných akcí, během nichž členské státy hledaly možnou formu přeshraniční spolupráce v oblasti digitalizace zdravotnictví. Zkušenosti a výsledky těchto projektů představila Elina Drakvik z finského inovačního fondu SITRA, který vede společnou akci TEHDAS zaměřenou právě na vytvoření EHDS.

Plány českého předsednictví při projednávání návrhu představili Jakub Dvořáček, náměstek ministra zdravotnictví, a Zdeněk Gütter z odboru IT a elektronizace zdravotnictví téhož resortu. Dále za českou stranu vystoupili Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistik ČR, Štěpán Jurajda, náměstek ministryně pro vědu, výzkum a inovace, Marián Hajdúch, místopředseda Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, Milan Macek, přednosta Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FN Motol, nebo Robert Hejzák, předseda Národní asociace pacientských organizací ČR.

Co od EHDS očekává inovativní farmaceutický průmysl, vysvětlil Thomas Brookland, zástupce Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací, jenž se zaměřil mj. na důležitost zajištění ochrany práv duševního vlastnictví a obchodního tajemství tak, aby nedošlo k prolomení těchto základních předpokladů investic do vědy a výzkumu dalších inovací. O své zkušenosti se sdílením a s využíváním zdravotních dat pro podporu výzkumu a inovací se podělily Petra Wilson, výkonná ředitelka Health Connect Partners, zastupující Evropský institut pro inovace prostřednictvím zdravotních dat, a Clara Hellner, ředitelka pro výzkum a inovace regionu Stockholm Karolinska Institutet. Ze zahraničních hostů své názory dále prezentovali například Lisbeth Nielson, generální ředitelka dánského úřadu pro zdravotnická data, Anders Gustafsson, místopředseda Karolinska Institutet, nebo Peter Rijnbeek z nizozemské lékařské fakulty University Erasmus.

V rámci závěrečné panelové diskuze, kterou moderoval Daniel Dalton, bývalý poslanec Evropského parlamentu a současně předseda poradního sboru Allied for Start Ups, se její účastníci zamýšleli nad návrhem EHDS z různých úhlů pohledu a hledali cesty, jak tuto vizi nového přístupu ke sdílení a využívání zdravotních dat přivést k životu.

Konference se uskutečnila za laskavé podpory generálního partnera společnosti MSD Czech Republic, hlavních partnerů společností AstraZeneca Czech Republic, Novartis a Roche a partnerů Novo Nordisk, Microsoft, České vysoké učení technické – Fakulta biomedicínského inženýrství, Sprinx Systems a ICZ. (15.11.2022)