Evropu pravidelně zasahují vlny veder: jak mohou města snížit efekt tepelného ostrova?

Předpovědi počasí hlásí tento týden další vlnu veder. V jižní a jihovýchodní Evropě se očekávají teploty přesahující 40 stupňů. Česká republika není výjimkou, na většině území budou panovat tropické teploty. Obzvláště silně budou zasažena města, která mohou být až o 15 stupňů teplejší než jejich okolí, a to kvůli vysokému množství tepelně izolačních materiálů, které se v nich používají. „Tento efekt tzv. tepelného ostrova je mimořádně škodlivý pro zdraví. Dehydratace, kardiovaskulární problémy a dýchací potíže dopadají obzvláště těžce na starší lidi a osoby se zdravotními problémy,“ říká Gregor Grassl, Associate Partner a vedoucí oddělení Green Urban Development v globální poradenské společnosti Drees & Sommer.

Města a obce nejsou vůči klimatickým změnám naštěstí bezmocná. Vhodným příkladem jsou projekty podporované společností Drees & Sommer ve městě Rastatt v Bádensku-Württembersku nebo  v Berlíně, kde se realizuje nový koncept městské čtvrti TXL, a v obci Dormagen v Severním Porýní-Vestfálsku. Tyto projekty ukazují opatření, která jsou ve městském prostředí obzvláště účinná.

1. Dostatečné zastínění

Nejjednodušším a nejlevnějším způsobem, jak chránit ulice a volná prostranství před vedrem, jsou stromy a další stínicí prvky. Jednoduché metody, jako jsou přístřešky na autobusových zastávkách nebo lavičky ve stínu, umožňují lidem odpočívat, když je velké horko. „Osazení stromů ve městech je nesmírně důležité. Stromy poskytují nejen stín, ale také ochlazují vzduch odpařováním,“ vysvětluje Gregor Grassl. V Rastattu zajišťuje v létě nižší teploty přibližně 1 000 nově vysazených stromů v městské zástavbě. Pohlcují také CO₂ a znečišťující látky, produkují kyslík, a tím zajišťují lepší kvalitu ovzduší.

2. Chlazení pomocí zelených fasád a ozelenění povrchů 

Pro lepší mikroklima hraje důležitou roli také odtěsnění. „Náměstí a  městské komunikace nemusí být nutně z asfaltu. Štěrkové povrchy nebo zatravňovací dlažba snižují tepelný efekt a jsou dokonce levnější než asfalt,“ říká Gregor Grassl. „Bohužel mnoho ploch, jako jsou dopravní ostrůvky, se stále uzavírá napříkald asfaltem, místo aby se na nich vysazovaly rostliny, které by mohly přispět k podpoře biodiverzity a lokálního ochlazení povrchu.“

Kromě stromů a zelených pásů patří k ozelenění měst také vertikální zelené fasády, jaké se nacházejí například na kancelářské budově Drees & Sommer OWP12 ve Stuttgartu.  Zde zelená fasáda zaujímá plochu více než 100 metrů čtverečních na třech podlažích o výšce 12 metrů. Díky tomu se budova méně zahřívá a rostlinné stěny filtrují škodliviny ze vzduchu a izolují hluk. Další výhodou je, že zeleň poskytuje životní prostor rostlinám a živočichům, což zajišťuje větší biologickou rozmanitost.

3. Světlé povrchy s vysokým albedo efektem

Kromě většího množství zeleně působí proti horku ve městech také světlé, reflexní materiály. Ty mohou v horkých dnech snížit nadměrné vyzařování tepla. V městském plánování je tento jev známý jako tzv. albedo efekt. Krátkovlnné záření se odráží a materiál se nezahřívá. Albedo efekt dosahuje zvláště pozitivních výsledků v hustě zastavěných oblastech s velkými střešními plochami. Zde se nejlépe hodí světlé betonové povrchy, betonová dlažba nebo dlažba z přírodního kamene či štěrkové plochy. Kombinace drsných povrchů, porézních materiálů a světlejších barev v dlažbě rovněž zajišťuje nižší povrchovou teplotu a vyšší tepelně akumulační schopnost. V případě potřeby lze povrchy dodatečně zesvětlit nanesením světlé barvy. 

4. Chlazení v noci pomocí nízkoenergetických řešení

Mnoho lidí si neuvědomuje, že klimatizační systémy ještě více zhoršují efekt tepelného ostrova. „Klimatizační systémy v podobě splitových jednotek jsou pro venkovní prostor dvojnásob škodlivé, protože běží přesně v době, kdy je horko. Zatímco ochlazují interiér, přesně ve stejnou dobu ohřívají exteriér kvůli odpadnímu teplu. To znamená, že je potřeba ještě více chladit. Je to začarovaný kruh,“ říká Gregor Grassl.

V budovách je lepší spoléhat se na nízkoenergetické systémy. To zahrnuje instalaci velkého množství akumulační hmoty v budově, která se v noci ochlazuje pomocí venkovního vzduchu. Přes den zůstávají okna a dveře zavřené. „Pokud se v noci venku ale příliš oteplí, tento princip již nefunguje. V budoucím vývoji se tedy budou muset kvůli změně klimatu renovovat i budovy, které jsou skutečně energeticky úsporné a udržitelné,“ upozorňuje Grassl.  Jako alternativu k přirozenému chlazení lze v létě poměrně snadno použít systém podlahového vytápění jako podlahové chlazení. Jednou z možností je ochlazovat a akumulovat médium pro podlahové vytápění v noci a průběžně odvádět teplo z vnitřních prostor ven. Jako chladicí plochy je možné využít i stropy.

5. Vyšší výstavba proti přehřátí

„Věžové domy se navzájem stíní a chrání byty před přehříváním. Aby to fungovalo, nesmí plocha oken překročit 40 procent. Současné ’skleněné paláce’ jsou nákladné z hlediska spotřeby energie v létě i v zimě, protože sklo špatně izoluje,“ vysvětluje Gregor Grassl. 

„Další výhodou je, že v okolí věžových domů dochází k přirozenému proudění vzduchu díky vzestupných proudům. To přispívá k lepšímu pohybu a promíchání s čerstvým vzduchem. Při cíleném využití slouží toto proudění k ochlazování a je připodobnitelné k přírodním krajinným prvkům. Mohou se tak vytvářet  přirozené ventilační zóny.“

Dvě strany jedné mince: ochrana klimatu a přizpůsobení se klimatu

Gregor Grassl se domnívá, že ochrana klimatu a přizpůsobení se klimatu jsou dva neoddělitelné rozměry klimatické krize a neměly by se stavět proti sobě. „Často se bavíme o tom, zda bychom měli udělat naše střechy ekologičtější nebo je lépe vybavit fotovoltaickými systémy. To první je přizpůsobení se klimatu, to druhé je ochrana klimatu,“ doplňuje Grassl. Četné studie ukazují, že obojí lze bez problémů kombinovat, a dokonce může dojít k synergickému efektu. Fotovoltaické moduly na zelených střechách dokonce dosahují vyšších výnosů, protože pracují efektivněji díky ochlazování zelené střechy.

Působení tepla v městských oblastech je velkým problémem jak v současnosti, tak i v budoucnosti. Nabízí však také příležitost, jak učinit naše města obyvatelnějšími, udržitelnějšími a odolnějšími. Cílená opatření znamenají, že můžeme nejen snížit tepelný stres ve městech, ale také dosáhnout dalších výhod, jako je lepší kvalita ovzduší, vyšší energetická účinnost a větší biologická rozmanitost.

Příklady projektů podporované společností Drees & Sommer:

- Koncepce přizpůsobení se klimatu města Rastatt: Město vypracovalo desetibodový plán, který bude realizován v příštích pěti letech. Více zeleně, více stínu a méně betonu má město ochladit.

- Koncepce přizpůsobení se klimatu v Dormagenu: Na základě analýzy dopadů se připravuje koncepce přizpůsobení se klimatu.

- Berlínská městská čtvrť TXL: Nový koncept čtvrti je zaměřen na rozsáhlé ozelenění a odtěsnění.

- Čtvrť Neckarbogen (Heilbronn.de): Koncept zelených střech, zelených prostranství a hospodaření s dešťovou vodou pro zavlažování v období sucha bude zajišťovat chladnější prostředí. (13.8.2024)