Expedice Uganda: Vědci mapují drobné savce a jejich virovou diverzitu

Skupina vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v minulých týdnech zmapovala v africké Ugandě místo s unikátní biodiverzitou. Z expedice v odlehlé horské oblasti s množstvím endemických druhů přivezli přírodovědci 581 vzorků drobných savců. Chtějí doplnit mozaiku jejich evoluce a navrhnout ochrannou strategii. Popisovat budou také diverzitu a nálož virů, kterou zvířata nosí.

Vědci sbírali během měsíční expedice vzorky hlodavců, netopýrů, kaloňů a hmyzožravců. Pohybovali se v horách na severovýchodě Ugandy. V takzvaném Východoafrickém horském biodiverzitním hot-spotu (Eastern Afromontane Biodiversity Hotspot), kde žije mnoho endemických druhů. Pro pochopení evoluce biodiverzity jde o klíčové území.

Do východoafrických hor, které se táhnou od Mozambiku po Etiopii, jezdí čeští vědci od roku 2010. Přepokládají, že izolované oblasti mohly být v minulosti významnou migrační trasou pro řadu horských živočichů i rostlin.

„Uganda je jedno z posledních nezmapovaných území. Informace o rozmanitosti drobných savců dosud neexistují,“ vysvětlil vedoucí expedice Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Šestičlenný český tým doplnili na cestě také dva vědci z Francie a Ugandy. Zvířata chytali odborníci do připravených pastí. Jako návnada sloužilo arašídové máslo a rybičky. V polní laboratoři pak savcům odebrali vzorky RNA, které mimo buňku rychle podléhají degradaci.

„Pohybovali jsme se v savaně i v horách ve výšce přes dva a půl tisíce metrů nad mořem. Teplotní rozdíl byl i čtyřicet stupňů Celsia,“ popisuje členka expedice z Ústavu biologie obratlovců AV ČR Alena Fornůsková.

Mizející lesy

V Ugandě neexistuje laboratoř s podmínkami vhodnými ke genetické analýze vzorků. Vědci si je proto odvezli do Česka. Výsledky pomohou nastolit vhodnou ochranářskou strategii. Kvůli odlesňování ztrácí malí savci biotopy a jsou v ohrožení. V horské oblasti Ugandy sice netěží velké společnosti, dřevo z lesa ale odnášejí místní lidé. Často je jediným jejich příjmem prodej dřevěného uhlí, a s rostoucí populací tak les rychleji mizí.

Nasbíraná data bude mít k dispozici také tamní vláda a ochranářské organizace. S mapou endemických druhů mohou vytipovat místa potenciálního národního parku. Oblast má podle Josefa Bryji turistický potenciál. Po letech ozbrojených nepokojů se návštěvníkům otevřela teprve před osmi lety. „Takových míst, kam si člověk může vyrazit na několikadenní nerušený trek do přírody, ve světě ubývá,“ říká vedoucí expedice.

Světová sbírka tkání

Čeští vědci nasbírali během deseti let v oblasti Východoafrického horského biodiverzitního hot-spotu až 13 tisíc vzorků. Disponují tak jednou z největších sbírek tkání ke genetickým analýzám na světě. Sloužit může například při budoucích epidemiologických výzkumech, drobní savci bývají hostiteli nejrůznějších patogenů. 

 „Pokud lidé chtějí předcházet situacím, jako dnes čelíme s covidem-19, musí popsat a pochopit evoluční zákonitosti i v oblastech, kam se běžný Evropan dostane třeba jen zřídka,“ vysvětluje Josef Bryja.

Se svým týmem objevil na expedicích v Africe osm nových druhů. Podle předpokladů by se i mezi aktuálně nasbíranými vzorky mohli objevit další nováčci a doplnit mezeru biologické pestrosti. K vidění pak budou v plánovaném atlasu ugandských zvířat. Vědci ho chtějí vydat ve spolupráci s přírodovědným muzeem v Chicagu, které mapuje území na západě Ugandy. (12.11.2021) 

Obr. malý. Zpracování odchycených zvířat na Mount Moroto. Vlevo Michaela Uhrová, doktorandka z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, vpravo Adam Konečný, vědecký pracovník z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.