Závěr roku je období, kdy se společnosti mimo jiné intenzivně připravují na ten nadcházející. K tomu patří i sestavení plánu nákladu a výnosů, což může být obzvlášť složité pro firmy, které mají obchodní partnery mimo Českou republiku. Ty musí totiž řešit mimo jiné stanovení kalkulačního kurzu, tedy částky, kterou budou v příštím roce používat pro přepočet z cizí měny do české koruny. V době všeobecné nejistoty a volatility na měnových trzích jde přitom o náročný úkol. Jaké aspekty by měly brát v potaz, aby snížily kurzové riziko, ale zbytečně se nepřipravovaly o zisky v případě, že se bude kurz koruny vyvíjet v jejich prospěch?
„Stanovení kalkulačního kurzu je pro exportéry nebo importéry běžnou součástí jejich obchodování a každá společnost volí jinou strategii pro jeho stanovení. Největší výzvu představuje přirozeně pro společnosti, které plánují uzavírat nové kontrakty se zahraničními partnery. Například exportéři tak získávají výnosy v eurech nebo jiné měně, ale svoje náklady na mzdy či energie nesou stále v českých korunách. V takovém případě se až do okamžiku splatnosti obchodu od zahraničního zákazníka vystavují kurzovému riziku, které může významně ovlivnit jejich marže,“ připomíná Tomáš Kudla, obchodní ředitel společnosti Ebury pro Česko a Slovensko.
Společnosti by si měly zafixovat alespoň polovinu objemu svých cizoměnových příjmů či výdajů
Společnosti si podle Tomáše Kudly mohou stanovit libovolný kalkulační kurz. Čím nižší kurz si například exportér stanoví, tím vyšší je plánovaná cena zboží nebo služby v eurech pro jejího zákazníka. Plánované výnosy se však můžou výrazně minout s těmi skutečnými. Když si kalkulační kurz stanoví příliš nízko, tak bude společnost mít vyšší šanci vyhnout se kurzové ztrátě, ale nebudou tak konkurence schopní. V případě, že si kurz stanoví příliš vysoko, tak budou sice konkurence schopní, ale nakonec se může stát, že přijdou o svou marži. Pokud si firma například stanoví kurz 24,50 korun za jedno euro, počítá s tím, že v době splatnosti kontaktu bude eura konvertovat právě za tuto cenu. V případě, že bude aktuální cena eura nad kalkulačním kurzem, například na úrovni 25 korun za euro, získá firma za každý utržený milion eur 500 tisíc korun navíc. Pokud však bude euro stát 24 korun, budou její výnosy o půl milionu korun nižší, než předpokládala.
„Pro řadu společností jde i při relativně mírném kurzovém pohybu v součtu o milionové částky, což může být v dnešní době napjatých rozpočtů výrazný zásah do jejich podnikání. Samozřejmě že pokud se kurz vyvíjí v jejich prospěch, jde naopak o velmi vítané zvýšení marží. Některé společnosti tak mají tendenci přeceňovat pravděpodobnost toho, že z pohybu kurzu budou mít prospěch, a naopak podceňovat pravděpodobnost opačného scénáře. Importér bude vždy tvrdit, že CZK bude posilovat a exportér zase, že bude CZK oslabovat, protože to je pro ně výhodnější a přejí si to. Doporučujeme se racionálně rozhodnout a nenechat se ovlivnit tím co bychom si přáli. Na základě našich zkušeností proto vždy doporučujeme, aby si u každého obchodu zafixovaly alespoň polovinu jeho objemu,“ upozorňuje Tomáš Kudla.
Firmy mohou eliminovat kurzové riziko, a přesto profitovat z příznivé změny kurzu
Společnosti mohou při zajištění kurzového rizika volit obecně ze dvou možností. První z nich je tzv. fixní forward, při kterém si na začátku zajištění zvolí pevnou cenu, za kterou budou cizí měnu konvertovat. Mají tak naprostou jistotu, že v době splatnosti obdrží nebo naopak vydají vždy tolik korun, kolik si naplánovaly.
Druhou možností je potom tzv. window forward, který předchází kurzovým ztrátám, ale částečně umožňuje společnostem profitovat z příznivého vývoje směnného kurzu. „Společnost, která si zajišťuje směnný kurz, se v zásadě se svým zajišťovatelem domlouvá na tom, že od něj v určitém časovém okně odkoupí cizí měnu za předem stanovenou částku, případně že mu ji za tuto částku prodá, a to v předem definovaném objemu. Window forward jí ale v případě, že je to pro ni výhodné, umožňuje směňovat cizí měnu za aktuální kurz. Pokud si tedy například exportér zajistí svůj obchod s kurzem 24,50 za jedno euro, ale koruna v průběhu roku oslabí na 25 korun, může ke konverzi využít aktuální kurz. Naopak pokud by koruna posílila, stále má jistotu, že za svá eura dostane minimálně 24,50,“ vysvětluje Tomáš Kudla.
Společnosti si při úvahách o kurzovém zajištění můžou zvolit z celé řady poskytovatelů, ať už jde o banky, nebo specializované společnosti, které tento typ služeb nabízejí. Vždy by si však měly vybírat na základě toho, jak poskytovaná služba odpovídá jejich potřebám. „Základní produkty kurzového zajištění jsou v zásadě pouze dva. Fixní a flexibilní. Každá společnost nebo instituce poskytující kurzové zajištění ale nabízí vlastní portfolio doplňujících služeb a podmínek. Firmy by si proto měly vždy ujasnit, jestli jsou pro ně konkrétní produkty nebo podmínky vhodné, nebo nikoli. Především v dnešní době by ale určitě neměly rezignovat na opatrnost a ochranu svých marží a nepodlehnout pocitu, že kurz koruny bude dlouhodobě podobně stabilní jako v uplynulém půlroce,“ upozorňuje Tomáš Kudla. (27.12.2022)
