Sektor se potýká s poklesem poptávky, tlakem na přesun výroby i přerušením klinických studií
Na první pohled, by se mohlo zdát, že odvětvím, které z koronavirové krize vyjde jako vítěz, je farmaceutický průmysl. Podle analýzy úvěrové pojišťovny Coface je opravdu farmaceutický sektor jedním z nejodolnějších odvětví. Nicméně je zde řada faktorů, před kterými Coface varuje. „Jde například o pokles poptávky po řadě léků v důsledku omezení „necovidové“ zdravotní péče, zpomalení či zastavení klinických studií vinou pandemie, tlak na snižování cen ze strany vlád i veřejnosti a samozřejmě i zájem evropských států změnit dosavadní dodavatelské řetězce ve farmacii a vrátit výrobu klíčových účinných látek na své území. Jako nejrizikovější část farmaceutického odvětví pak Coface identifikoval distributory – velkoobchod a lékárenské řetězce,“ řekl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko.
Farmaceutický sektor je pandemií méně zasažený než ostatní. Je to skutečně jedno z odvětví, které Coface považuje za nejodolnější vůči rizikovým faktorům. Je to díky tomu, že farmaceutická produkce hraje zásadní roli při léčbě vážných onemocnění. V neposlední řadě firmy z odvětví farmacie mohou těžit i z toho, že vysoké náklady spojené s výzkumem a vývojem vytváří bariéry pro vstup nových hráčů.
„Možná to bude znít paradoxně, ale pandemie ovlivnila negativně i sektor farmacie. Hlavní odbytiště těchto firem zaznamenala pokles vinou protiepidemických opatření. Poptávka po lécích poklesla na hlavních trzích (Evropská unie, USA a Čína) zejména v nemocnicích, a to vinou snížení počtu pacientů, když se mnohdy vyhýbají hospitalizaci či ambulantní péči, protože mají obavu z infekce,“ řekl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko.
Pro odvětví farmacie není dobrou zprávou tvrdý dopad pandemie na většinu klinických studií. Lockdowny přinutily vědecké týmy zpomalit klinické studie a lékařské regulační orgány snížily tempo jejich schvalování. K narušení studií došlo i vinou neochoty pacientů být do nich zařazeni. „Například v USA bylo přerušeno přibližně 80 % všech studií nesouvisejících s COVID-19,“ upřesňuje Ján Čarný.
Změnit dodavatelský řetězec bude náročné
Pandemie se negativně podepsala i na zpřetrhání globálního dodavatelského řetězce. Krize COVID-19 odhalila nadměrné spoléhání se světa na čínskou produkci, která je páteří farmaceutické výroby. Proto velký počet států a jejich vlád - včetně předních ekonomik, jako jsou EU a USA - uvažuje o reorganizaci globálního farmaceutického dodavatelského řetězce. Zvažují přemístění klíčových částí výroby na své území.
Cenová výzva zůstává pro plátce klíčovou otázkou
Nové terapeutické přípravky přicházející na trh, které jsou často určeny pro léčbu potenciálně smrtelných nebo chronických onemocnění, přispívají k růstu cen léků na globální úrovni. Například přípravek Enhertu od společností AstraZeneca a Daiichi Sankyo bude stát 13 000 USD měsíčně. Jen v USA došlo v roce 2020 k nárůstu cen 800 léků, což vedlo k růstu cen léčiv o 3,3 %. Tato zvýšení a pociťovaný nedostatek transparentnosti cen farmaceutických společností vedly politické představitele k zahájení řešení tohoto problému.
V Evropě by navíc vyšší veřejný dluh – způsobený podpůrnými opatřeními přijatými během boje proti pandemii – mohl vést ke snížení výše úhrad u některých léků. Současně se objevují další vládní strategie vůči farmaceutickému sektoru, které se však v současnosti jeví jako obtížně proveditelné. To je případ strategie zvažované francouzskou vládou. Ta by farmaceutickým subjektům nabídla zmenšení tlaku na snižování cen výměnou za přesun výroby vybraných účinných látek a léků do Evropy.
„Nedostatečná transparentnost cen je tak důvodem sílící kritiky a skepticismu ze strany vlád a veřejnosti vůči celému farmaceutickému sektoru, ale zejména vůči velkým hráčům. Požadavky na větší transparentnost ze strany farmaceutického průmyslu přicházejí nejen ze Spojených států, ale doslova z celého světa,“ řekl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko.
Například Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala, aby farmaceutické společnosti zveřejnily svou metodiku stanovování cen účtovaných plátcům. Objevují se snahy – zejména v západní Evropě – aby byly zavedeny pro každou terapeutickou látku systémy hodnocení „nákladů a přínosů“. Například ve Velké Británii tento přístup umožňuje, aby National Institute for Clinical Excellence odmítl hradit lék, pokud to významně nezlepší přežití nebo kvalitu života (měřeno v peněžním vyjádření) pacientů léčených v rámci National Health Service.
Distributoři léků jsou nejrizikovějším segmentem sektoru
Nejrizikovějším segmentem ve farmaceutickém sektoru jsou distributoři, včetně velkoobchodů a lékárenských řetězců. Ti totiž nesou plnou tíhu snížení cen, které požadují veřejní a soukromí poplatníci. Přitom mají vysoké fixní náklady – vzhledem k jejich husté a specializované distribuční síti, která se musí vyrovnat například s tím, že některé léky, musí být doručeny rychle, bez ohledu na místo určení, při dodržení přísných standardů zacházení.
„K tomu se přidává zvýšená konkurence, zejména vstup nových aktérů na trh, jako je například Amazon ve Spojených státech. Podle odhadů společnosti Coface činila čistá marže distributorů léků na konci druhého čtvrtletí 2020 1,65 %. Je mnohem nižší než u farmaceutických a biotechnologických společností. Přitom má tento podsektor nejvyšší poměr čistého dluhu k aktivům, který dosáhl 15,7 %,“ uvedl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko.
Evropské velkoobchody mají vyšší rizikový profil i kvůli drastické politice snižování cen, které v tomto regionu probíhá. Navíc musí evropští velkoobchodníci splňovat přísnější normy a předpisy. Dodržování těchto pravidel vytváří vyšší náklady a ovlivňuje ziskovost. (18.3.2021)
