Fed ponechal sazby beze změny, trhy reagovaly smíšeně

Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital
První letošní zasedání americké centrální banky (Fed) máme za sebou. Přestože nedošlo k úpravě úrokových sazeb, investoři získali další vodítka ohledně budoucího vývoje měnové politiky.

Fed se rozhodl ponechat klíčovou úrokovou sazbu v rozmezí 5,25–5,5 %, přičemž další kroky budou záviset na vývoji ekonomických dat. Předseda Fedu Jerome Powell zdůraznil, že není důvod uspěchat uvolňování měnové politiky, a potvrdil tak přístup „higher for longer“. Fed se drží flexibilního přístupu bez předem daného kurzu a chce nejprve vidět další pokrok v poklesu inflace. Powell rovněž uvedl, že růst inflačních očekávání nepředstavuje problém, protože se týká pouze krátkodobých hodnot, zatímco dlouhodobá očekávání zůstávají stabilní.

Trhy na zasedání reagovaly smíšeně – ceny bitcoinu, akcií a zlata vzrostly, zatímco dolarový index oslabil a tržní výnosy mírně klesly. Powell se zdržel komentářů k názorům Donalda Trumpa na politiku Fedu a ohledně možného rozšíření cel uvedl, že dopady jsou nejisté a nelze předem odhadnout reakci centrální banky. Přesto je třeba zdůraznit, že právě politika D. Trumpa nakonec může sehrát roli největší. Jak je dobře známo, prezident si chce obdiv voličů zajistit deportacemi a cly. Obojí může vést k zrychlení inflace a potenciálně vyšším sazbám. Toho si musí být v americké centrální bance dobře vědomi, a i když nedávají nic najevo, obavy jsou na místě.

Samostatnou kapitolou zůstává pokračující kvantitativní utahování (QT) – tedy snižování bilance Fedu prodejem dluhopisů. Výnosy amerických dluhopisů zůstávají relativně vysoké a zvýšená nabídka ze strany Fedu je na trhu patrná. Případné turbulence na finančních trzích by mohly opět negativně ovlivnit menší bankovní instituce, které již v minulosti čelily problémům kvůli vysokým výnosům bondů.

Bilance Fedu se mezitím snížila o 23 % a prudce klesla z pandemického maxima 9,6 bilionu USD. Vývoj v nadcházejících měsících bude záviset na dalším vývoji inflace a ekonomických ukazatelů.

Jak může ovlivnit restriktivní migrační politika americké hospodářství?
Nově zvolený americký prezident Donald Trump se rychle pustil do díla. Jak se čekalo, jeho politika má být přísně proti migrační. Nová administrativa tedy na základě exekutivních nařízení začala deportovat migranty z USA do zemí jejích příchodu (např. návrat do Mexika, Kolumbie). Tyto státy s tím úplně nesouzní, ale americký prezident pohrozil uvalením mimořádných cel na tamní zboží, což tyto vlády nakonec přiměje radši v této věci s USA spolupracovat. Jaká z toho plynou rizika pro americké hospodářství? A může zrychlit růst cenové hladiny v tamní ekonomice?

V současné době zůstávají inflační tlaky v americké ekonomice stále relativně silné a neumožnují inflaci poklesnout blíže k 2 % cíli americké centrální banky. Roční míra inflace v USA vzrostla potřetí za sebou na 2,9 % v prosinci 2024 (oproti 2,7 % v listopadu). Meziměsíčně vzrostl index spotřebitelských cen o 0,4 %, přičemž energie tvořily více než 40 % tohoto nárůstu, hlavně kvůli cenám benzínu (+4,4 %). Ceny potravin a bydlení rovněž vzrostly o 0,3 %. Dlouhodobě inflaci žene nahoru rovněž utažený trh práce a inflace cen služeb. Jádrová inflace se tak již delší dobu pohybuje vysoko nad 3 % a zvyšuje debaty o posunutí inflačního cíle centrální banky.

 Když se podíváme na delší vývoj, je patrné, že demografický vývoj v americkém hospodářství, nižší porodnost posledních generací a nezájem o určité pracovní pozice přispívá k nižší nabídce pracovních sil v určitých odvětvích. Řada firem tak ráda sahá po dostupné pracovní síle z okolních zemí. Např. mexičtí migranti tradičně zastávají klíčové role v zemědělství, stavebnictví a službách, často na pozicích, které jsou pro domácí pracovníky méně atraktivní. Tito lidé by mohli znatelně chybět zaměstnavatelům, kteří je mohou jen těžko nahradit. Přistěhovalci tvoří zhruba 16 procent populace žijící v USA – tedy necelých 50 milionů lidí, což je značný rezervoár pro tamní trh práce.

Trh práce v americkém hospodářství je dlouhodobě velmi odolný, s mírou nezaměstnanosti kolem 4 % přirozeně vytváří tlak na růst mezd v hospodářství. Nová administrativa v USA může sice vyhošťováním migrantů krátkodobě získat politické body za plnění programu, ale případný nedostatek pracovní síly v klíčových sektorech, jako je zemědělství nebo stavebnictví, by mohl dále snížit nezaměstnanost a následně zvýšit inflační tlaky. Výše uvedené kroky, v kombinaci s obchodními válkami (ty už probíhají na trase USA vs. Mexiko a Kanada), vytvářejí prostředí pro trvalé zvýšení inflace s negativními odpady na reálnou ekonomiku. A z mého pohledu zůstávají jedním z největších rizik letošního roku pro stabilitu ekonomiky USA. (5.2.2025)