Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Ruský plyn by tak ve vyšší míře zřejmě opět tekl i do Česka
Slovenský premiér Fico možná dosáhne svého a plyn přes Ukrajinu na Slovensko brzy zase poteče. Dnes po bruselském jednání s eurokomisařem pro energetiku Fico uvedl, že obnovení přepravy Ukrajinou nevylučuje. S Bruselem teď bude probírat politické a technické aspekty možného obnovení tranzitu.
Jednou z možností je zřejmě ta, že by ruský plyn tekl přes Ukrajinu jako plyn ázerbájdžánský nebo slovenský, takže by Kyjev tranzit toleroval. V takovém případě by ovšem ruský plyn tekl opět ve vyšší míře i do Česka. Loni v listopadu, podle nejnovějších údajů ČSÚ, představoval ruský plyn 70 procent celkového dovozu této suroviny do ČR.
Navíc, pokud by si Slovensko zajistilo dostatečné dodávky z východu, Česko nebude moci vydělávat na přepravě plynu ze západní Evropy na Slovensko a plynovody státního podniku Net4Gas zůstanou z hlediska tranzitu víceméně prázdné. To by znamenalo, že si české domácnosti a firmy mohou od příštího roku výrazněji připlatit za plyn, konkrétně za regulovanou složku jeho ceny.
Americká banka Citigroup v minulém týdnu uvedla, že přeprava plynu ukrajinským tranzitem do EU, i tedy na Slovensko, se zase obnoví, ač není jasné, kdy se tak stane. Obnova přepravy podle analytiků banky nastane proto, že takový tranzit je relativně ekonomicky nejvýhodnější.
Tranzit plynu je však lákavý i pro ukrajinskou stranu. Ukrajinu nelze v této věci vnímat jako monolit. Objevují se tam totiž hlasy, které volají po pokračování tranzitu, neboť jsou s ním spojeny nemalé tranzitní poplatky. Podle britské analytické společnosti Capital Economics Ukrajina ukončením tranzitu přijde o 0,5 procenta HDP, což je více než Rusko i než Slovensko. Na druhou stranu se v Kyjevu objevují i takoví politici, jako třeba bývalý prezident Porošenko, kteří chtějí legislativně zapovědět dokonce i dosud probíhající přepravu ruské ropy přes Ukrajinu.
Průmyslová výroba v Česku se propadá rychleji, než se čekalo
Stav průmyslu se zhoršuje již více než 2,5 roku a světlo na konci tunelu zatím vidět není
Průmyslová výroba v Česku loni v listopadu zklamala. Meziroční pokles o 2,7 procenta je nejslabším výsledkem od loňského června. Pokles se loni v listopadu sice čekal, ale výrazně slabší, jen o 0,5 procenta. Klíčovým důvodem poklesu je silný, více než sedmiprocentní propad automobilové výroby. Autoprůmysl vyčerpává impuls, který mu poskytlo post-covidové hromadění zakázek, související se zpřetrhanými mezinárodními logistickými řetězci. Zároveň na něj doléhá obecnější ztráta konkurenceschopnosti celého evropského autoprůmyslu a globální ochabnutí poptávky po automobilech, byť zrovna tuzemským výrobcům se zatím daří se jeho neblahým dopadům z velké části vyhýbat.
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se nicméně soustavně zhoršují. Tuzemské průmyslové podniky a firmy pod tíhou slabé domácí i zahraniční poptávky musí snižovat stav počtu zaměstnanců, což se loni projevilo v nejvyšší prosincové míře nezaměstnanosti od roku 2016. Podmínky v tuzemském průmyslu se zhoršují soustavně již více než dva a půl roku, což je v celé historii Česka od roku 1993 mimořádně dlouhá doba. Svojí délkou už přesahuje útlum, jenž nastal v období covidu a před ním, kdy na průmysl neblaze dolehl prvotní pokles německé průmyslové výroby a celní válka Spojených států a Číny, ale i zavádění cel USA na některé zboží z EU. V letošním roce mohou být obchodní války napříč světem daleko vyhrocenější než ve zmíněném prvním prezidentském období Donalda Trumpa, což jen umocňuje již delší dobu panující skepsi českých průmyslníků. Světlo na konci tunelu zatím vidět není i kvůli pokračujícím nesnázím německého průmyslu, jež plynou z nezvládnuté energetické politiky Německa a z fatálních problému tamního autoprůmyslu, jenž v globálním meřítku zásadně ztrácí na konkurenceschopnosti.
Nezaměstnanost poskočila nad čtyři procenta, prosincová nezaměstnanost je tak nejvyšší za osm let
Míra nezaměstnanosti v Česku loni v prosinci poskočila na 4,1 procenta. I když je prosincový nárůst míry nezaměstnanosti z důvodu sezónnosti železným pravidlem tuzemského trhu práce, jeho současný rozsah přesto nasvědčuje určitému zhoršování podmínek v oblasti zaměstnávání v Česku. Vždyť loni i předloni činila prosincová míra nezaměstnanosti 3,7 procenta, roku 2021 dokonce jen 3,5 procenta. Ani na vrcholu covidové pandemie, v prosinci 2020, nebyla nezaměstnanost vyšší, tehdy činila rovná čtyři procenta. Prosincová míra nezaměstnanosti byla naposledy vyšší než loni roku 2016.
Zvýšení míry nezaměstnanosti je projevem zejména zhoršování podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu. Ty se podle příslušeného ukazatele zhoršují soustavně již více než 2,5 roku. Toto zhoršování doprovází snižování stavů zaměstnanců. Zároveň se pozvolna zhoršuje absorpce propuštěných trhem práce, byť Česko zůstává zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU. V prosinci nepomohlo ani loňské legislativní ztížení zaměstnávání brigádníků, kteří tak byli pro práci v předvánočním čase, například v gastronomii, poptáváni méně.
V letošním roce je třeba počítat s tradičním jarním poklesem míry nezaměstnanosti opět po čtyři procenta, přičemž ovšem ke konci roku bude údaj již znatelněji nad čtyřmi procenty. Důvodem bude fakt, že letos nelze čekat přílišné zlepšení situace v průmyslu. Na něj bude dále nepříznivě doléhat chabý výkon německé ekonomiky a hrozba dalšího zhoršení podmínek v mezinárodním obchodě, související zejména s možnou celní válkou USA a EU či USA a Číny.
Pohonné hmoty zdražují, i kvůli obavě z americko-kanadské obchodní války
Letos ale budou spíše zlevňovat, až pod 35 korun v případě benzínu a 34 korun v případě nafty
V prvním týdnu roku 2025 pohonné hmoty v Česku zdražily. Benzín o 33 haléřů na litr na 35,83 koruny za litr. Nafta jen o tři haléře na litr, na 35,06 koruny za litr. Zdražovat budou i v letošním týdnu druhém.
Ropa Brent totiž v uplynulých dvou týdnech zdražila o zhruba pět procent, přičemž navíc koruna vůči dolaru oslabila, o přibližně procento. Oboje se propíše do růst cen paliv, a to v příštím týdnu o 10 až 15 haléřů na litr.
Za vzestupem ceny ropy stojí více příčin. Zásoby suroviny v USA klesají, zatímco se rovněž snižuje produkce Ruska. Trhy se ale také obávají otřesů, jež může způsobit nástup zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa do Bílého domu, k němuž dojde 20. ledna. Trump už pohrozil zavedením cel na veškerý dovoz z Kanady. Tato sousední země Spojených států je přitom hlavním dodavatelem těžké ropy do rafinérií Středozápadu USA. Obchodní válka mezi oběma zeměmi by tak mohla zhoršit zásobování ropou a ropnými produkty a dále ztenčit zásoby Spojených států. Což tlačí cenu ropy výše i ve světovém meřítku.
Další tlakem na růst cen ropy mohou být možné přísnější sankce nové Trumpovy administrativy na Írán. Ty by světový trh připravily o podstatnou část íránské ropy, která na ně nyní v rostoucí míře plyne.
Termínové kontrakty na ropu Brent i konsensus analytických prognóz dle agentury Bloomberg nyní předpokládají mírný pokles cen ropy Brent v průběhu letošního roku, z nynější úrovně kolem 76 dolarů za barel, k úrovni kolem 73 dolarů za barel v jeho druhém pololetí. Celoroční průměrná cena by měla činit zhruba 73,50 dolaru za barel. Celoroční průměrná cena Brentu by tak měla být o zhruba šest dolarů na barel nižší než loni, kdy činila necelých 80 dolarů za barel.
Dolar by měl v průběhu letoška vůči koruně postupně oslabovat. A to z nynější úrovně 24,40 koruny za dolar na rovných 24,00.
Kombinace trendově mírně klesajících cen ropy a zároveň mírně zpevňující koruny by měla vést k tomu, že pohonné hmoty v ČR letos postupně zlevní, pod 35 korun v případě benzínu, pod 34 korun v případě nafty. (10.1.2025)
