Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) realizuje v tomto roce svůj hlavní projekt zaměřený na podporu drobného podnikání – Rok malého podnikání 2020. Ten má hlavní dvě cílové skupiny: živnostníky a malé firmy. První nezávislý průzkum agentury IPSOS pro tento projekt AMSP ČR přináší výsledky z oblasti názorů podnikatelů na inovace a digitalizaci v podnikání, kde sběr dat se uskutečnil na konci února 2020 (*doplněno o aktuální situaci).
Polovina subjektů se v poslední době potýkala s růstem mezd, což jim komplikovalo situaci v podnikání. 15 % zmínilo zvyšování úroků z úvěrů.
Firmy intenzivně vnímají, že růst mezd neodpovídá růstu produktivity a růstu přidané hodnoty, a vědí, že to nelze dlouhodobě ustát. Naše ekonomika je postavená na exportu, a tam zdražování nepřichází v úvahu. Firmy tak přicházejí o zdroje na inovace, vzdělávání zaměstnanců a rozvoj. Paradoxní je, že stát svými kroky mzdovou křivku ještě táhne nahoru zvyšováním platů ve státní sféře. Mnohem méně zmiňovali podnikatelé zdražování úvěrů či snížení kurzu eura, avšak začaly se objevovat první spontánní zmínky problémů týkajících se počtu zaměstnanců, koronaviru a výpadku objednávek.
Přibližně jeden ze tří subjektů dělá kroky k tomu, aby vyráběl finální produkt (aby nebyl jen subdodavatelem). Firmy si jsou dobře vědomy, že z dlouhodobého hlediska nelze uspět jen s komponenty a snaží se o vytvoření finálního produktu, kde je zpravidla výrazně vyšší přidaná hodnota, tedy i zisk, a též vyšší šance ucházet se o různé exportní trhy. Je to však cesta nesnadná a rozhodně nestačí otočit knoflíkem: je to běh na delší trať. Je to ale cesta nezbytná.
Celých 70 % firem však nepodniká vůbec žádné kroky tohoto typu, často proto, že mají pocit, že se jich to netýká, jedou stále ve stejných starých kolejích. Místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková k tomu uvádí: „Tento výsledek je do určité míry překvapivý. Je pravdou, že mnohých se to skutečně netýká – například vyrábíte-li brzdový systém, patrně se nestane, že byste vyrobili výhledově celé auto. Ale je třeba hledat varianty užití nebo modifikace produktu, aby byl šířeji využitelný a firma nebyla závislá na několika málo odběratelích, navíc z jednoho odvětví. Zranitelnost firmy je pak značná.“
1 z 5 podnikatelských subjektů v současnosti hledá nové exportní trhy. Je to typičtější pro větší firmy.
Každý pátý subjekt hledá nové exportní trhy, kde by svůj produkt uplatnil. Tato omezená aktivita (hledání nových exportních trhů) je úzce spojena s naplněnými kapacitami (výrobními i personálními), ale i s absencí finálního produktu – to je stav, který měl být prioritně a masivně podpořen i vládními opatřeními. Čtvrt století se zde budovala a oslavovala subdodavatelská ekonomika, podporovány byly investice nadnárodních firem s tím, že se naše české firmy na ně jen navážou. Nyní je čas podpořit domácí firmy, aby se technologicky a věcně posunuly z tohoto stavu.
Kromě vyššího odbytu by podnikatelům pomohlo zvýšení přidané hodnoty, snížení vstupních nákladů, lepší zaměstnanci a státní podpora.
Přidanou hodnotu nezvýší větší odbyt, ale výhradně jiná cenová a nákladová struktura, a samozřejmě optimálně sofistikovanější produkt. Firmy ale správně poukazují na náklady na vstupu – ty se totiž výrazně zvyšují (mzdy, energie, ceny služeb). A také jasně vnímají limity spojené s pracovním trhem, na kterém není kde brát, kvalitní zaměstnanci skutečně chybí v téměř všech profesích. Zvýšení cen by samozřejmě také částečně zvýšení nebo alespoň sanaci zisku pomohlo, ale to například v exportu není vůbec možné.
*12. března 2020 však přichází zcela nová situace, která nemá v novodobých dějinách obdoby. Česká republika vyhlašuje nouzový stav v souvislosti se šířením koronaviru a zavírá hranice. Z pohledu podnikatelů začíná prvotní panika, pomalu, ale jistě dochází k problémům celého hospodářství. A to nejen toho českého, ale globálního. Žádný podnikatel v tu chvíli netuší, co se bude dít, jak dlouho bude tento stav trvat a jaký dopad to bude mít na jeho podnikání. Chybí ale ten nejdůležitější díl mozaiky – poptávka a platící zákazník. A jak to ve skutečnosti v mnoha českých podnicích aktuálně vypadá? Většina českých exportérů, kteří působí jako dodavatelé konečných řešení nebo subdodavatelé, zažívají neočekávanou situaci. Dodavatelé materiálů a komponent z Asie nebo nejvíce postižených zemí Evropy dodávají velmi opožděně nebo nedodávají vůbec. Odběratelé zavírají jeden podnik za druhým, jejich montéři, servisní a přejímací technici nemohou cestovat. Čeští výrobci nemohou předávat a montovat své výrobky či jejich technologické části, nefakturuje se, brzdí se toky peněz. Mnoho podniků má značné množství peněz utopených v zásobách – ať už hotových nebo rozpracovaných výrobků. Druhotná platební neschopnost začíná být opět velmi aktuálním tématem. Majitelé podniků začínají aktivovat rezervy, které si v posledních letech vytvořili, s plánovanými investicemi jsou velmi opatrní.
Ze strany státu by subjekty ocenily především méně byrokracie a kontrol a nižší daně. Celkově na státní podporu příliš nespoléhají.
15 % dotazovaných subjektů využívá nějaké formy státní podpory. Subjekty zmiňovaly dotace (4 % případů), dále se pak v jednotkách případů objevovaly úvěry, podpora výzkumu, státní fondy, podpora pro handicapované zaměstnance. Dobrou zprávou je, že firmy jsou zvyklé spoléhat samy na sebe, vědí, že svůj úspěch si musejí uhrát samy. Na druhé straně to však svědčí i o tom, že státní podpora je nastavena tak, že je funkční jen pro určité typy subjektů. Živnostníci či menší firmy na ni často vůbec nedosáhnou, nebo je její administrace tak rozsáhlá, že si na ni netroufají. Je to škoda, protože rozvoji a akceleraci například v digitální nebo technologické rovině by to velmi prospělo.
Ze strany státu by podnikatelé ocenili především méně byrokracie a nižší daně. Firmy dlouhodobě vnímají byrokracii jako významný faktor ztěžující podnikání. Jakkoli vláda zakládá komise ke snižování administrativní zátěže, ten dopad do praktické roviny firmy zatím příliš nepociťují. Situace se zlepšuje například s agendou v gesci MPO, tam se odvedlo hodně práce, ale ostatní resorty zatím výrazné kroky nepodnikly. Firmy vnímají i daňovou zátěž, v čemž jsou obsaženy též odvody – ty jsou v ČR skutečně jedny z nejvyšších.
Jeden ze čtyř podnikatelských subjektů vnímá státní podporu jako důležitou. Místopředseda představenstva AMSP ČR Evžen Reitschläger podotýká: „To koresponduje s využíváním státní podpory výše, kdy část firem a živnostníků na žádnou státní podporu nedosáhne. V každém případě ale firmy na státní podporu z větší části nespoléhají, a to je dobře. Současně je nutné zrevidovat efektivitu poskytované státní podpory, aby nedocházelo ke kumulaci podpor u několika, ne mnoha, firem či oborů, a ostatní stáli stranou. K akceleraci například technologického rozvoje v plošnějším měřítku by byla přesně mířená státní podpora užitečným nástrojem. Z průzkumu vyplývá, že za důležitou ji považují zejména firmy malé, s obratem do 5 mil. Kč, které ji ale paradoxně zpravidla nedostávají.“
Podnikatelé berou digitalizaci vážně. Kybernetická bezpečnost je důležitá pro 4 z 5, digitalizace procesů pro 3 z 5 subjektů.
Velká většina subjektů vnímá vážně otázku kybernetické bezpečnosti. Polovina ji dokonce označuje za velmi důležitou. Čeští podnikatelé jsou všeobecně citlivější na téma bezpečnosti. S rozvíjejícími digitálními nástroji a jejich vyšší mírou využití v podnikání jde ruku v ruce i vyšší míra zabezpečení. Většina podniků si je zvýšené míry kybernetického rizika vědoma. Co je zajímavé, je skutečnost, že některé podniky si více chrání samotná data než např. bezpečnost provozu svých podniků. Tři z pěti subjektů vnímají digitalizaci procesu jako důležitou. Digitalizace oslovuje více a více českých podnikatelů. Přínosy jsou neoddiskutovatelné. Je třeba ale též zmínit náročnost implementace „větších kompaktnějších řešení“. Ale i přesto si čeští podnikatelé uvědomují důležitost a výhody digitálních nástrojů napříč činnostmi a odděleními ve svých podnicích. Eva Svobodová, generální ředitelka AMSP ČR doplňuje: „Je třeba též zmínit, že svou troškou přispěla i AMSP ČR se svými partnery v rámci projektu Rok digitálního podnikání 2019, jehož hlavním cílem byla edukace českých malých a středních podniků (MSP) ohledně nástrojů, které digitální svět přináší, a jejich praktické použití.“
Jitka Haubová, výkonná ředitelka pro Korporátní a Municipální bankovnictví, Komerční banka, a.s., dodává: „Současná situace akceleruje poptávku po online řešeních. Proto řadu bankovních operací řešíme bez nutnosti osobního kontaktu. Schůzky realizujeme Skypem, dokumenty přijímáme digitálně, a to včetně elektronické autorizace v kanálech přímého bankovnictví MojeBanka Business či Mobilní banka Business.
Pokud jde o volbu vozů do firmy, podnikatelé kladou na prvním místě důraz na praktičnost, účelovost, funkčnost. Velkou roli ale hraje i spotřeba.
Digitalizace prostupuje všemi oblastmi podnikání. Nastupující nástroje dopřávají podnikatelům komfort správy veškerých strojů a zařízení. Týká se to i vozových parků. Jednoduchá správa nejen že dokáže podnikateli ušetřit čas, ale vkládá mu do ruky objektivní nástroj ohledně efektivního využití vozového parku.
Mezi funkcionality pro zákaznickou samoobsluhu a mobilní aplikace podle názoru podnikatelů patří např. aplikace chytré auto, asistence, pojištění, GPS sledování vozu, servisu a ujetých km, sledování plateb a výpočet spotřeby, elektronické zpracování knihy jízd nebo hlídání termínů či řešení nehodových situací.
Poměr praktického využití, jeho pořizovací cena a nákladovost provozu u většiny podnikatelů převažují. Analýza poukazuje na fakt, že pro střední firmy i malé podnikatele je důležitá cena, resp. parametr cena/výkon. Pro OSVČ je tento parametr víceméně irelevantní. Je zajímavé, že bezpečnost je u výběru firemního vozu takřka nedůležitým parametrem.
V čem se ale čeští podnikatelé shodují, je spolehlivost vozu.
Co firmy postrádají na trhu s mobilitou? Nejvíce si čeští podnikatelé stěžují na ne úplně kvalitní a vždy dobře průjezdné dálnice, na kterých tráví mnoho svého pracovního času. Postrádají také více dobíjecích stanic a podporu státu, jinak podle jejich názoru nemá cenu kupovat si elektroauto. Dále je trápí čím dál tím více problematické parkování v Praze. Ukazuje se, že hlavním argumentem není poplatek za stání, ale zejména nedostatek parkovacích kapacit.
„Jsme rádi, že se naše dlouhodobá strategie potvrzuje jako správná. Jedním z jejích stavebních kamenů je právě digitalizace a konektivita našich produktů. Právě proto nabízíme například komfort v podobě online prodeje vozů, zároveň naše vozy nabízí možnosti konektivity a jsou digitální díky službám ŠKODA Connect a Infotainment Online. Jedním z důležitých faktorů pro naše zákazníky ze segmentu malých a středních firem jsou také náklady na servis, provoz a údržbu vozů. Efektivita a ekonomická udržitelnost je v tomto ohledu klíčovým argumentem při rozhodování, což výsledky průzkumu potvrzují. Dlouhodobě se proto snažíme nabízet vozy s ideálním poměrem cena a užitná hodnota. Proto prodejům našim zákazníkům vévodí po několik generací model OCTAVIA,“ říká Miroslav Holan, vedoucí rozvoje obchodní sítě ve ŠKODA AUTO Česká republika.
Za společnost VWFS, generálního partnera projektu Rok malého podnikání 2020, komentuje výsledky průzkumu Jan Pařízek, vedoucí fleetového prodeje a remarketingu takto: „Z průzkumu, ale i z našich předchozích zkušeností vyplývá, že by podnikatelé a malé firmy v mobilní aplikaci nejvíce ocenili nástroj GPS. Proto jsme změnili dodavatele této služby, aby naši zákazníci měli k dispozici interaktivnější nástroj pro sledování najetých kilometrů, tvorbu reportů a monitoring jízdních vlastností auta (např. spotřeby a plánování cest). Dalším důležitým aspektem průzkumu jsou též platební karty na pohonné hmoty, které našim zákazníkům poskytujeme hned od několika dodavatelů na základě jejich preference. Plně si uvědomujeme, že díky individuální péči, mezi kterou patří i digitalizace našich produktů, dokážeme zkrátit čas klientů strávený správou vozového parku na minimum.“ (14.4.2020)
