V Helsinkách proběhlo ve dnech 13. – 14. září 2019 neformální zasedání ministrů financí a hospodářství a guvernérů centrálních bank zemí Evropské unie. Finové, kteří v druhé polovině letošního roku předsedají Radě EU, na tomto tzv. neformálním ECOFINu představili své priority v oblasti posílení boje proti klimatickým změnám, zvyšování odolnosti finančního trhu proti kybernetickým útokům a projektu unie kapitálových trhů.
Ministři financí si rovněž vyměnili své názory a zkušenosti s dosavadním fungování fiskálních pravidel EU. Konkrétním tématem, které bylo otevřeno v samém závěru setkání, je možná revize evropské směrnice o energetickém zdanění.
Klimatická politika bude jednou z klíčových priorit nové Evropské komise v čele s Ursulou von der Leyen. Zahájená diskuze o úloze energetických daní by ve svém důsledku mohla vést k zásadnějším změnám evropské legislativy v této oblasti, aby lépe odpovídala na výzvy, s nimiž se EU potýká v posledních letech. Česká republika tuto debatu vítá, neboť považuje využití konkrétně nepřímých daní za vhodný ekonomický nástroj sloužící pro redukci negativních externalit a šetrnější a účinnější nakládání s energetickými produkty. Právě skrze nepřímé daně je totiž možné přesně zacílit na konkrétní činnosti, které ve výsledku přímo způsobují produkci látek škodlivých pro společnost nebo životní prostředí například v podobě emisí oxidů uhlíku.
Česká republika souhlasí s finským předsednictvím, že stávající energetická daňová směrnice je v mnoha aspektech neaktuální, a proto bychom přivítali její celkovou revizi mj. i s ohledem na zastaralost technických ustanovení, která vytvářejí právní nejistoty v praxi. Rovněž souhlasíme s tím, že některé daňové výjimky v této oblasti již nemají své opodstatnění v rámci celkového směřování v otázce změny klimatu a měly by být revidovány. Jako příklad lze uvést možnost rozlišení sazby motorové nafty pro obchodní a neobchodní účely nebo osvobození od daně například u letecké a námořní dopravy.
„Revize daňových výjimek je naším dlouhodobým cílem, k němuž se současná vláda přihlásila i ve svém programovém prohlášení. Je to důležitý krok ke zjednodušování a zpřehledňování daňového systému a odstranění neopodstatněných rozdílů ve zdanění mezi poplatníky. EU hledá způsob, jak vyřešit vysoké emise škodlivých látek. Řešení v podobě nepřímých energetických daní je velmi účinné, protože přímo a cíleně reaguje na samotnou příčinu problému a přirozeně pomáhá získat konkurenční výhodu těm, kteří se chovají úsporněji a hledají efektivní řešení v hospodaření s energiemi.“, říká vedoucí české delegace ministryně financí Alena Schillerová.
Na program jednání bylo dále zařazeno téma fungování fiskálních pravidel v EU. Je přitom zřejmé, že jednotlivé evropské státy mají v této oblasti navzájem různé zkušenosti. Česká republika v tomto ohledu patří mezi státy s nejnižší zadlužeností a s vysokou rozpočtovou odpovědností. Dle dosažených výsledků za rok 2018 se Česká republika v těchto charakteristikách zařadila na třetí, resp. sedmé, nejlepší místo mezi státy EU. V posledních letech přijatý zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a jeho účinná aplikace v praxi mohou být dobrou inspirací pro některé další státy EU, což bylo prezentováno i na samotném jednání evropských ministrů financí.
V rámci dalšího vývoje je pro Českou republiku představitelný posun stávající podoby fiskálních pravidel směrem k jedinému jednoduchému výdajovému pravidlu, které by uceleně zajišťovalo dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Nové pravidlo by mělo být co nejvíce automatické a mělo by obsahovat omezený počet přesně definovaných únikových doložek podléhajících posouzení nezávislým orgánem podobně, jako je tomu na naší národní úrovni.
Jedním z dalších témat, kterým se zabývali ministři financí společně s guvernéry centrálních bank, je unie kapitálových trhů. Česká republika v této souvislosti zdůraznila také důležitost finančního vzdělávání, které je jedním z důležitých cílů Ministerstva financí a může přispět k významnému posunu v této otázce. (16.9.2019)
