Firma v krizi: chytří propouštějí, odvážní naopak najímají

Pět otázek, které byste si měli zodpovědět, než začnete v krizi propouštět

Když udeří ekonomicky obtížné časy a přijde krize, sahá mnoho šéfů ke klasickému způsobu krocení rozpočtu: propouštění. Je to strašák všech zaměstnanců, krutý a demoralizující, pro záchranu firmy často nezbytný. Avšak pozor, pokud začnete propouštět v nesprávný čas, nemusí se to vůbec vyplatit.

Ekonomové a politici se přou o to, zda už jsme v recesi, nebo nás recese teprve čeká. HDP sice mírně roste, ale to se děje už druhý rok po prudkém poklesu v kovidovém roce 2020. Navíc se na nás valí prudké zdražování energií a ostatní důsledky ukrajinské války a dalšího politického pnutí ve světě.

„Krize obvykle trvají 12 až 18 měsíců, takže propustit lidi a vyplatit pět nebo více platů znamená, že se efekt snížení stavu začne projevovat až za půl roku,“ zdůrazňuje Jozef Papp, Managing Partner pražské kanceláře firmy Stanton Chase, která se zabývá vyhledáváním vrcholových zaměstnanců (Executive Search). „Další náklady pak firmu čekají ve chvíli, kdy chce nové zaměstnance opět nabrat a zaškolit. Pokud krize potrvá obvyklou dobu, celkový finanční přínos tak může být nulový.“

Stanton Chase doporučuje, abyste si, než začnete propouštět, položili pět otázek, které Vám pomohou ke správnému rozhodnutí:

1. Jak propouštění ovlivní zbytek týmu?

Říká se tomu syndrom viny z přežití a častými projevy jsou stres, úzkost nebo prostě pocit viny z toho, že člověk nedostal padáka. Propouštění je traumatický zážitek nejen pro ty, co odcházejí, ale i pro „přeživší“. Prvotní zármutek ze ztráty kolegů se rychle přetaví ve strach o vlastní zaměstnání, následuje snížená motivace, horší pracovní morálka a snížená loajalita vůči firmě.

Syndrom viny z přežití postihuje nezanedbatelnou část zaměstnanců: podle psychologických výzkumů jím trpí až třetina přeživších. To může mít mj. i bezprostřední zdravotní následky, což se dokonce může rozvinout do dlouhodobých problémů, tedy vyšší nemocnosti nebo předčasného odchodu do důchodu.

2. Proč vlastně chceme propouštět?

Pokud je motivem propouštění nepotřebnost určité pozice, tak to může mít smysl. Například když propustíte část pokladních, protože jste instalovali samoobslužné pokladny. „V případě, že motivem propouštění jsou pouze finance, považoval bych to za varovný signál,“ tvrdí Jozef Papp. „Pokud některé pozice potřebujete proto, abyste se dlouhodobě udrželi v profitu, jak vám skutečně pomůže, že momentálně trochu ušetříte?“

3. Uvažujete dlouhodobě?

Uvažujete o snížení nákladů na mzdy v krátkém časovém horizontu? Jste soustředěni na plnění krátkodobých finančních cílů? Pokud ano, nemusí to znamenat rovnou prohru, ale zastavte se na chvilku a přemýšlejte. Jak bude vypadat blízká budoucnost? Uvědomte si, že krize pominou obvykle během roku nebo dvou. V jaké pozici budete, když část svých zaměstnanců, které pro fungující firmu nezbytně potřebujete, nyní v krizi propustíte? Jak je za pár měsíců nahradíte?

4. Jsou dovednosti daného zaměstnance nadbytečné, nebo unikátní?

Velmi důležitou otázkou je jedinečnost zaměstnance, především jeho dovedností. Pokud máte deset účetních, které dělají víceméně podobnou práci, můžete si dovolit, několik jich propustit. Ovšem pokud zvažujete propustit obchodního zástupce, nebo zkušeného manažera, počítejte s tím, že s ním zčásti odejde i jeho sociální kapitál, tedy kontakty a vztahy, které vybudoval. Proto dobře zvažujte, zda jeho propuštění ve střednědobém a dlouhodobém horizontu něco přinese a jak ho nahradíte.

5. Nebudete naopak najímat?

Zatímco zvažujete nutné výpovědi, zkuste se zamyslet i v opačném gardu: můžete vydělat na ekonomickém prostředí, které je náchylné k propouštění? „Ekonomické krize a recese jsou strašidelné, mohou ovšem odvážnějším stratégům přinést výhody, když najmou skvělé odborníky, jichž se konkurence zbrkle zbavila,“ nabízí Jozef Papp i ofenzivní strategii pro krizové období.

Propouštění vždy přináší vysoké náklady

Pokud cítíte tlak na to, abyste část zaměstnanců propustili, nepředpokládejte hned, že jednáte nutně a tudíž správně. Naopak, zvažte alternativní varianty:

- vyškolit a zlepšit slabší zaměstnance, aby pro vás byli větším přínosem,

- eliminovat práci přesčas nebo zkrátit pracovní týden,

- podpořit sabatikly (dlouhodobé placené nebo neplacené volno),

- zmrazit platy nebo je dokonce plošně snížit.

„Často od klientů slýcháme, že recese je dobrá příležitost, jak se zbavit některých zaměstnanců. Myslím, že je to naopak příležitost do talentů investovat, udržet si je nebo najít nové. To se v delším horizontu určitě vrátí,“ tvrdí Jozef Papp. (12.10.2022)