Českým i světovým firmám se v posledním roce vrátila důvěra v budoucí růst světové ekonomiky. Podle aktuálního Barometru investiční důvěry (EY Global Capital Confidence Barometer) poradenské společností EY očekává 84 % českých společností, že se zlepší globální ekonomická situace. V říjnu 2016 v její růst věřilo jen 46 % firem. Podobně pozitivně makroekonomickou situaci hodnotí i zbytek světa, kde 79 % očekává globální růst, skoro čtyřikrát víc než v roce 2016 (21 %).
„Ekonomika eurozóny nad očekávání rychle oživuje a to znatelně zvýšilo důvěru oslovených manažerů v růst globálního hospodářství. A protože také ekonomický vývoj Číny a Spojených států je nadále příznivý, setkaly se všechny hlavní faktory globálního růstu poprvé od konce celosvětové finanční krize na vzestupné trajektorii. Přitom úrokové sazby jsou stále nízké a zodpovědní činitelé jsou opatrní, pokud jde o zvyšování referenčních sazeb. Zdá se tedy, že jsme na prahu období, kdy se očekává paralelní existence masivního růstu a nízkých nákladů kapitálu. To by mělo povzbudit vrcholové vedení k investicím do stávajících podniků i k novým akvizicím,“ vysvětluje optimismus podnikatelů Vladislav Severa, partner oddělení transakčního poradenství EY ve střední a jihovýchodní Evropě.
Díky vzrůstající důvěře v globální ekonomiku šéfové podniků vidí optimisticky také růst zisků a cen akcií. Celkem 51 % zahraničních firem očekává růst cen akcií, což představuje nárůst za posledních 12 měsíců o téměř 20 procent.
Tuzemští manažeři chystají rekordní kapitálové transakce
Pokud jde o kapitálové transakce, oslovení tuzemští manažeři mají rekordní plány. O realizaci fúze nebo akvizice hodlá v následujících dvanácti měsících aktivně usilovat 58 % z nich. To je pouze o jeden procentní bod méně než doposud nejlepší výsledek dosažený v průzkumu z října 2015. Čeští respondenti obecně očekávají, že transakční trh bude i nadále stabilní, což svědčí o jejich větší konzervativnosti ve srovnání se zahraničními kolegy. Přestože trh fúzí a akvizic zažívá konjunkturu, 58 % z nich si myslí, že bude během následujících dvanácti měsíců stabilní. Pouze 42 % věří, že ještě dále poroste. Podobné rozdíly v názorech se projevují, i pokud jde o počet akvizic plánovaných transakcí. Zatímco 78 % tuzemských respondentů si myslí, že se tento počet nezmění, v celosvětovém měřítku zastává tento názor pouze 59 % účastníků průzkumu.
„Když vezmeme v úvahu vynikající kondici české ekonomiky, svědčí tyto názory o určitém konzervativismu českých manažerů,“ komentuje výsledky průzkumu ředitel oddělení fúzí a akvizic EY Štěpán Flieger. Hlavním důvodem, proč tuzemské podniky plánují akvizici, je zvýšení podílu na trhu (32 %), akvizice inovací (28 %) a na třetím místě vstup na nové geografické trhy (15 %).
K podpoře fúzí a akvizic v příštích měsících patrně přispěje příznivý vývoj tržních faktorů, mimo jiné nízké úrokové sazby, volné hotovostní rezervy, značný počet ohlášených transakcí a rekordní zájem ze strany soukromého kapitálu (private equity). Právě oživující sektor private equity je čím dál tím větší konkurencí pro korporátní (strategické) investory. „I když mají strategičtí investoři na své straně některé synergické výhody, private equity fondy jim dokážou v souboji o kvalitní investiční aktiva, která jsou na trhu k dispozici, konkurovat, mimo jiné i proto, že díky úspěšnému uzavření transakce jsou často ochotné přistoupit i na nižší vnitřní výnosové procento a také schopni aktiva déle držet,“ dodává Štěpán Flieger.
Nejčastěji zmiňovaným odvětvím, s nímž se podle českých respondentů nejvíc sbližuje/prolíná ekonomický sektor, v němž podnikají, je odvětví technologií. Akviziční cíl hodlají oslovené české podniky nejčastěji hledat v odvětví průmyslové výroby (60 %). Pokud jde o geografické destinace, největší zájem mají o domácí trh následovaný Německem, Spojenými státy, Francií a Čínou.
Při digitální transformaci sázejí společnosti jak na interní, tak externí odborníky
K dalším problémům, s nimiž se české a zahraniční podniky potýkají, patří dopady digitálních technologií a transformace na jejich obchodní model. Bezmála třetina českých účastníků průzkumu vnímá hrozbu, kterou pro jejich podnik představuje digitálně pokročilá konkurence a startupy. Tuzemští vedoucí pracovníci se snaží, aby jejich podniky byly na disruptivní vlivy připraveny. Ať jde o dopady digitálních technologií na obchodní model dané společnosti či o hrozbu, kterou pro ni představují startupy, konkurence společností z jiných ekonomických odvětví nebo změny v chování zákazníků, u všech těchto faktorů dávají oslovení manažeři přednost proaktivnímu přístupu.
V souvislosti s nástupem nových technologií se zvyšuje důraz na odborné vzdělávání zaměstnanců a otevírají se nové zdroje pracovních míst. 29 % účastníků průzkumu je ochotno přesunout během následujících dvanácti měsíců odborné dovednosti, resp. odborné pracovníky v rámci firmy. Více než polovina českých respondentů uvedla, že si jejich společnost nezbytné předpoklady pro digitální transformaci zajišťuje interními silami, třetina si najímá digitálně erudované manažery ze svého odvětví i mimo ně. „V této oblasti se přístup českých firem liší od mezinárodního průměru. Zatímco v Česku se firmy na digitální transformaci připravují interně, tuto cesto v zahraničí volí pouze 38 % oslovených firem. V mezinárodním průměru v této oblasti firmy mnohem častěji hledají řešení mimo vlastní struktury,“ komentuje Vladislav Severa. Zatímco 30 % zahraničních firem volí externí přístup (kooperace s digitálními společnostmi nebo jejich akvizice), v České republice tento přístup volí pouze 14 % oslovených.
Technologie se stávají vstupní bránou do ostatních odvětví
Jedním z ústředních znaků současné podnikové ekonomiky je postupné prolínání veškerých odvětví se sektorem technologií. Význam technologií jako partnerského odvětví je evidentní například při pohledu na nejnovější vývoj v automobilovém průmyslu. Firmy v této branži také stále častěji spolupracují se subjekty ze sektoru spotřebního zboží, průmyslové výroby, energetickými podniky a poskytovateli finančních služeb. Nároky spotřebitelů se zcela zásadním způsobem odrážejí v požadavcích na vybavení automobilů a požitek z jízdy, jakož i na budoucí financování či leasing vozidel. Obdobné trendy lze vysledovat i u telekomunikačních společností, jejichž zástupci rovněž rozhazují sítě v řadě dalších odvětví, neboť rostoucí konektivita a zájem o data v reálném čase otevírají bezprecedentní možnosti růstu.
