Firmy, které nechrání whistleblowery, riskují kontrolu od státu

České společnosti, které zatím nemají zavedený systém ochrany oznamovatelů nekalého jednání, tzv. whistleblowerů, se vystavují riziku kontrol a postihů ze strany státu. V Česku sice aktuálně neexistuje platný zákon o ochraně oznamovatelů, který by společnostem tuto povinnost ukládal, ale jejich zaměstnanci mají přesto možnost nekalé jednání oznámit. Svá podezření můžou totiž oznamovat přes formulář Ministerstva spravedlnosti. Zatímco vedení společnosti tak často nemusí vědět, že se uvnitř firmy děje něco nekalého, orgány státní správy o těchto případech vědí a můžou do firmy poslat příslušné kontroly.

„Společnosti mají podle našich zkušeností pocit, že dokud neplatí příslušný zákon, který po nich bude zavedení tohoto systému vyžadovat, problematika se jich netýká. Vedení potom může být nepříjemně překvapeno nejen tím, že se ve firmě něco nekalého děje, ale také tím, že jim na dveře zaklepou státní kontroloři,“ upozorňuje Stanislav Klika, ředitel rizikového poradenství společnosti BDO. Tyto situace podle něj mohou nastat například v případech, kdy dochází k porušování zákoníku práce, případně řádného neplnění daňové povinnosti a dalších aktivit spadajících pod jednotlivé orgány státní správy.

Systém na ochranu whistleblowerů může firmám ušetřit statisíce až desítky milionů korun

Zavedení funkčního systému pro reporting nepřiměřeného nebo nekalého jednání bude po společnostech s minimálně 50 zaměstnanci vyžadovat připravovaný zákon o ochraně oznamovatelů, který vychází ze stejnojmenné evropské směrnice. Ten prošel v Poslanecké sněmovně prvním čtením a Ministerstvo spravedlnosti předpokládá, že by mohl vstoupit v účinnost na začátku druhé poloviny tohoto roku. „Lze předpokládat, že ministerstvo bude na přijetí zákona nyní spěchat více než dosud, protože Evropská komise už oznámila, že na Česko v souvislosti s jeho neexistencí podala žalobu. V té požaduje kromě 50 milionů také 100 tisíc za každý den neexistence zákona,“ upozorňuje Stanislav Klika.

Zároveň dodává, že firmám se vyplatí tento systém zavést bez ohledu na zmiňovaný zákon. „Z našich zkušeností pomáhá společnostem výrazně šetřit náklady, které plynou buď z protiprávního jednání některých zaměstnanců, nebo jen ze špatných vztahů na pracovišti. Lidé přes etické linky oznamují například šikanu, bossing nebo jiné neférové jednání. Včasné řešení těchto problémů přitom pomáhá snižovat fluktuaci zaměstnanců a šetří náklady firmy na nábor nových kolegů a jejich zaučování,“ vysvětluje Stanislav Klika.

Podle globální studie Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů (ACFE) je téměř polovina podvodů ve firmách odhalena právě na základě oznámení od zaměstnanců či zákazníků, zatímco třeba interní audit odhalí jen 15 % podvodů, doplňuje Stanislav Klika. (20.3.2023)