České veřejné finance jsou jedny z nejlépe hospodařících v rámci zemí Evropské unie. S přebytkem ve výši 1,1 % HDP vykázala Česká republika v roce 2018 šesté nejvyšší saldo a čtvrté nejnižší zadlužení. Více než polovina přebytku přitom byla dosažena nikoliv vlivem růstu ekonomiky, ale strukturálně.
Se zohledněním dosavadního plnění státního rozpočtu, rozpočtů územních samosprávných celků a zdravotních pojišťoven očekáváme také letos přebytkové hospodaření. Expanzivní fiskální politika pak pomáhá mírnit dopady ztráty dynamiky exportních trhů na českou ekonomiku, převážně prostřednictvím stimulace domácí spotřeby a investiční aktivity.
Dominantní vliv na příjmy má ekonomický vývoj. Nejrychleji rostou výnosy ze zdanění výdělků, ve kterých se promítá tempo mezd v ekonomice a platů. Dynamiku výdajů ovlivňují prostředky na platy prakticky všech zaměstnanců sektoru vládních institucí, zejména pak v učitelských profesích. Téměř dvouciferné tempo by měly vykázat rovněž veřejné investice, podporované projekty spolufinancované Evropskou unií. V peněžitých dávkách sociálního zabezpečení se projevují jednak opatření v podobě zvýšení základní výměry důchodů z 9 na 10 % průměrné mzdy či úprava procentní výměry o 1000 Kč u osob starších 85 let, stejně jako ekonomický vývoj kupříkladu u dávek nemocenského pojištění.
V příštím roce očekáváme veřejné finance vyrovnané a působení fiskální politiky neutrální. Tržní faktory ovlivňující příjmovou dynamiku by měly být obdobné, posílí je však řada opatření soustředěných jak na návykové a škodlivé látky nebo hazardní hry, tak omezení daňové uznatelnosti technických rezerv pojišťoven či nová “digitální daň”. Výdaje by naproti tomu měly být taženy hlavně peněžitými sociálními dávkami, v jejichž rámci bude zvýšen průměrný starobní důchod o 900 Kč či rodičovský příspěvek o více než 36 %. Meziročně pomalejší růst výdajů na platy reflektuje další navýšení pro pracovníky ve školství o 10 %, ostatní zaměstnanci státní správy by pak měli obdržet shodně o 1 500 Kč měsíčně více.
Strukturální saldo by ale mělo vykazovat v zásadě konstantních hodnoty kolem −0,3 % HDP. Proto je možné hodnotit nastavení fiskální politiky pro nadcházející období jako neutrální. Díky vývoji strukturálního salda bude Česká republika i nadále plnit svůj střednědobý rozpočtový cíl, jehož hodnota je pro období 2020 až 2022 stanovena na -0,75 % HDP.
V důsledku přebytkového hospodaření a růstu ekonomiky predikujeme snížení zadlužení veřejných financí pod 31 % HDP v roce 2020. Tím by měla Česká republika nadále bezpečně plnit Maastrichtské kritérium i ustanovení Paktu o stabilitě a růstu pro výši dluhu (60 % HDP), stejně jako národní dluhové pravidlo (55 % HDP). (8.11.2019)
