Ministerstvo financí zveřejnilo Fiskální výhled České republiky. Dokument je zaměřen na hospodaření celých veřejných financí v aktuálním roce a ve střednědobém horizontu. Fiskální výhled je provázaný s listopadovou Makroekonomickou predikcí České republiky Ministerstva financí. Vychází z aktualizace Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí České republiky a následného návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů na rok 2019, včetně návrhu střednědobého výhledu do roku 2021.
V roce 2017 skončily celé veřejné finance České republiky s kladným saldem 1,5 % HDP, přičemž poprvé vykázaly přebytek všechny tři jejich základní složky, tedy nejenom územní rozpočty a fondy sociálního zabezpečení, ale i hospodaření ústředních vládních institucí.
V letošním roce je očekáván přebytek hospodaření sektoru vládních institucí ve výši 1,6 % HDP, a to i díky dosavadnímu vývoji pokladního plnění státního rozpočtu, rozpočtů územních samosprávných celků a zdravotních pojišťoven. Pro rok 2019 je odhadováno snížení přebytku na 1 % HDP, který v sobě zahrnuje programové priority vlády (zejména v sociální oblasti, posílení platové oblasti či růst investic). V letech výhledu by se mělo přebytkové hospodaření snížit k hodnotám kolem 1,0 % HDP. Snižovat se bude i strukturální saldo, a to na 0,3 % HDP v roce 2021. I přesto bude Česká republika nadále plnit svůj střednědobý rozpočtový cíl v podobě strukturálního salda ve výši -1 % HDP.
V letech 2013–2017 poklesl dluh sektoru vládních institucí o více než 10 procentních bodů na 34,7 % HDP, v letošním roce očekáváme jeho další pokles na 33 % HDP. V roce 2019 odhadujeme snížení zadlužení sektoru vládních institucí na úroveň 31,9 % HDP, v dalších letech očekáváme pokračování poklesu poměru dluhu na HDP až na cca 30 % v roce 2021.
Česká republika patří v rámci Evropské unie mezi nejlépe hospodařící země. S přebytkem ve výši 1,5 % HDP vykázala v roce 2017 čtvrté nejvyšší saldo v celé Evropské unii, před Českou republikou skončily pouze Švédsko, Kypr a Malta. Odhadované saldo pro rok 2018 ve výši 1,6 % HDP je dokonce po Kypru druhý nejlepší výsledek hospodaření. V případě dluhu sektoru vládních institucí vykazuje Česká republika čtvrté nejnižší zadlužení, nižší lze zaznamenat pouze v Estonsku, Lucembursku a Bulharsku. (6.11.2018)
