.jpg?s3=1)
Komentář Lukáše Kovandy
FIFA, sponzoři, fanoušci a vlastně celý Západ tak dostávají od Kataru nečekaně hned několik „políčků naráz".
Letošní mistrovství světa ve fotbale bude poprvé v historii bez alkoholu. Katarští činovníci tak poměrně nečekaně rozhodli v pátek ráno. Na stadionech se tudíž během měsíc trvajícího šampionátu budou prodávat výhradně nealkoholické nápoje. Zprávu přinesl list New York Times, který cituje nejmenovaného vrcholného pořadatele mistrovství. Oficiální stanovisko teprve katarské úřady zveřejní.
Vrcholí tak napětí mezi Katarem a FIFA (Mezinárodní federací fotbalových asociací), které se stupňuje po řadu měsíců. V konzervativní muslimské zemi je prodej alkoholu striktně zakázán, s výjimkou nejdražších hotelů a zvláštních zón při pobřeží.
Pro FIFA je dnešní rozhodnutí Kataru „políčkem“, a to z více důvodů.
Zaprvé, komplikuje sponzoring amerického Budweiseru. Velká americká pivovarnická skupina patří ke klíčovým sponzorům šampionátů. Její příslušný kontrakt s FIFA zní na 75 milionů dolarů, což je v přepočtu takřka 1,8 miliardy korun. Počítala s tím, že bude své pivo prodávat právě i při zápasech.
Rozhodnutí Kataru ovšem rozhořčí nejen stěžejního sponzora, nýbrž i fanoušky, kteří už nyní soptí nad klimatickými podmínkami v Kataru a rozličnými organizačními restrikcemi. Pořadatelé šampionátu navíc mají jen méně než 48 hodin, aby se překvapivému výnosu katarských pohlavárů přizpůsobili ještě před zahajovacím výkopem turnaje.
Jde však o „políček“ ještě z jiného důvodu. FIFA totiž už evidentně nemá organizaci šampionátu plně v rukou. Katar vykazuje poměrně vysokou míru nezávislosti až svévole.
V širším smyslu jde o „poliček“ nejen organizaci FIFA, ale celému Západu. FIFA, a tedy i klíčoví sponzoři z řad západních korporací byli ochotni změnit zažité tradice a pořádat a financovat šampionát konaný na sklonku podzimu, jen aby vyšli vstříc Kataru a jeho klimatickým podmínkám. Kontroverzní rozhodnutí přitom měla provázet rozsáhlá korupce.
Naopak Katar je zjevně neúplatný. Alespoň v tom smyslu, že ze svých tradic a zásad – jako je prodej alkoholu na stadionech – na rozdíl od Západu slevit nehodlá.
Čerpadláři opět „čarují“ s maržemi
Naftu naceňují o 10 korun na litr dráže než v předvečer invaze, přestože je dnes cena ropy v přepočtu do korun srovnatelná jako tehdy.
Cena pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu citelně klesla. Benzín se ve čtvrtek prodával celorepublikově průměrně za 41,38 koruny za litr, tedy o 62 haléřů na litr levněji než před týdnem. Nafta zlevnila dokonce o 1,50 koruny na litr, na 44,49 koruny za litr. Benzín i nafta jsou nyní nejlevnější za poslední více než měsíc.
V příštích sedmi dnech budou pohonné hmoty nadále citelně zlevňovat, zejména pak nafta. Benzín zlevní o 60 haléřů na litr, nafta o další 1,50 koruny na litr. Hlavně právě v případě nafty se projevuje nejen pokles cen ropy na světových trzích a ceny daného paliva na surovinové burze v Rotterdamu, ale také skutečnost, že si tuzemští čerpadláři nyní „vyfukují“ přemrštěné marže. Dochází tak také ke sbližování ceny benzínu a nafty. Rozdíl mezi cenou nafty a benzínu je nyní pouze zhruba 3,10 koruny na litr, přičemž se pohyboval i kolem pěti korun. Rozdíl plyne i z objektivního důvodu tísně na evropském trhu především s dieselovým palivem. Ta je způsobena blížícím se embargem EU na dovoz ruské ropy, resp. ropných produktů, které začne platit 5. prosince 2022, resp. 5. února 2023.
Přesto nyní dochází k poklesu cen velkoobchodně prodávaných paliv. Nafta zlevnila na burze v Rotterdamu od začátku listopadu v korunovém vyjádření o takřka čtrnáct procent. Ropa Brent je pak na světových trzích od počátku měsíce levnější v korunovém vyjádření o více než deset procent.
V pátek ráno středoevropského času se ropa Brent prodávala v přepočtu do korun i za méně než 2105 korun za barel. To je její nejnižší cena od 23. února letošního roku, tedy od předvečera invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Pro srovnání, v ten den se benzín v Česku prodával celorepublikově průměrně za 37,43 koruny za litr a nafta za 36,39. Benzín byl tedy při srovnatelné korunové ceně barelu Brentu tehdy o zhruba čtyři koruny levnější než dnes. Nafta byla tehdy při srovnatelné korunové ceně ropy o více než osm korun na litr levnější než dnes. A to přitom ještě mezitím, v červnu, došlo ke snížení spotřební daně, a tedy i DPH, z nafty. Spotřební daň klesla o 1,50 koruny na litr. Pohonné hmoty od té doby mohlo zlevnit, byť spíše jen v rozsahu desítek haléřů na litr, i zrušení povinného přimíchávání biosložek, k němuž došlo od letošního července. Ve výsledku tak platí, že nafta je nyní u čerpacích stanic de facto naceněna o zhruba deset korun na litr dráže než v předvečer invaze, i když korunová cena barelu ropy Brent je srovnatelná jako tehdy. To značí, že čerpací stanice, ale také rafinérie či distributoři mají zejména v případě nafty nadměrné marže. Jen částečně vysvětluje znatelně vyšší cenu u čerpacích stanic než tehdy vyšší korunová cena velkoobchodně prodávaných paliv na burze v Rotterdamu, kde je nyní nafta v přepočtu do korun stále o necelých 25 procent dražší než letos 23. února.
Dovozní ceny ropy i ropných produktů pomáhá stlačovat pokračující intervence České národní banky za silnější korunu. ČNB v jejím rámci již ze svých devizových rezerv vydala od poloviny letošního května v přepočtu kolem 800 miliard korun.
Cena ropy i ropných produktů klesá navzdory blížícím se embargům z důvodu zhoršujícího se makroekonomického výhledu v řadě zemí světa. Zhoršení způsobuje zejména destrukce poptávky, jejímž důvodem je v prvé řadě energetická drahota. Ta nutí firmy a podniky omezovat produkci, zároveň snižuje kupní sílu obyvatelstva. Oboje se ve výhledu projevuje relativně nižší poptávkou po ropě a palivech, což vytváří tlak na pokles jejich nynější ceny. Ceny stlačuje také politika nulové tolerance covidu v Číně, jež je největším světovým dovozcem ropy, a pokračující válka na Ukrajině, která představuje významnou geopolitickou nejistotu.
Ceny benzínu i nafty jsou v Česku momentálně mírně pod průměrem zemí EU, vyplývá z dat Evropské komise. Cena benzínu je v Česku srovnatelná s cenami na Slovensku a v Rakousku. Benzín je v ČR ovšem netradičně dražší než v zemích, jako je Itálie, Francie nebo Chorvatsko. Celkem ve třinácti zemích EU je nyní benzín levnější než v ČR. Ve třinácti zemích EU je pak dražší než v ČR. Nafta je levnější ve dvanácti zemích EU a dražší ve čtrnácti. Cena nafty v ČR je srovnatelná s cenami téhož paliva na Slovensku nebo v Litvě. Nafta je momentálně levnější než v ČR v Itálii nebo Francii, což je neobvyklé. Tento stav je dán daňovými úlevami uvedených zemí, které zavedly za účelem zmírnění dopadů energetické drahoty.
