Fotovoltaika v roce 2023: začínáme dohánět vlak, který nám skoro ujel

Solární růst v Česku nadále zrychluje. Jen za první pololetí bylo připojeno o 69 % víc fotovoltaiky než za celý rok 2022, nové solární zdroje by tak na konci letoška měly v součtu překonat hranici 1 GWp. Vyplývá to z dat sestavených na základě podkladů od všech provozovatelů distribučních soustav, která dnes zveřejnila Solární asociace.

Od začátku roku bylo do sítě úspěšně připojeno celkem 45 197 solárních elektráren, jejichž celkový výkon dosahuje impozantních 487 MWp. Růst nadále táhnou domácnosti, celkem bylo proplaceno 31 555 žádostí z dotačního programu Nová zelená úsporám. Nadále roste zájem lidí o akumulaci energie, skoro 95 procent letos připojených domácích elektráren je vybaveno bateriemi. O tom, že zájem o fotovoltaiku zatím nezpomaluje, svědčí i to, že např. společnost ČEZ Distribuce, která je jedním ze tří provozovatelů distribuční soustavy, eviduje do června víc než 35 000 nových žádostí o připojení, oproti cca 70 000 za celý rok 2022.

Kromě malých elektráren začínají vznikat i rozsáhlejší projekty, ať už jde o střešní elektrárny s výkonem nad 100 kWp, nebo o velké pozemní zdroje na jinak nevyužitelných plochách.  Zatímco drtivou většinu co do počtu instalací tvoří elektrárny do 10 kWp na rodinných domech, pouhých 13 nových elektráren s výkonem nad 1 MWp přispělo k celkovému přidanému výkonu celými deseti procenty.

„Aktuální údaje dokazují stále rostoucí zájem o fotovoltaické systémy a jsou pozitivním signálem pro budoucnost obnovitelné energetiky v Česku,“ komentuje výsledky výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Zároveň ale varuje: „slibný růst však mnohdy brzdí zbytečné bariéry, mezi které patří složité povolovací procesy, omezené možnosti připojení nebo odpor místních občanů či památkářů. Investoři se potýkají také s nejednotným přístupem úřadů.“

Odborníci upozorňují, že zájem rezidenčního segmentu může s klesajícími cenami elektřiny klesat a pozornost je třeba upřít k velkým projektům, ať už na střechách nebo volných plochách. Signifikantní nárůst výkonu obnovitelných zdrojů, který takové projekty přinesou, totiž pomůže snížit cenu elektřiny na trhu pro všechny, ne jen pro domácnosti, které mají vhodnou střechu. 

„Velké projekty ale potřebujeme také proto, abychom udrželi Česko mezi průmyslovou elitou Evropy,“ upozorňuje na zajímavý aspekt rozvoje fotovoltaiky Jan Krčmář. „Velké korporace si stanovují vlastní cíle v oblasti životního prostředí, mezi něž často zařazují uhlíkovou neutralitu. Té dosáhnou přímým adresným nákupem elektřiny z obnovitelných zdrojů přes tzv. PPA kontrakty. Když ale nenajdou dostupného poskytovatele zelené energie, vybudují výrobní závod nebo regionální ředitelství v některé ze sousedních zemí. Polsku například letos stačily první čtyři měsíce, aby vykázalo trojnásobný růst fotovoltaiky oproti českému půlročnímu.“

Příklady z praxe jeho slova potvrzují: Škoda Auto, která zaměstnává 36 000 lidí, chce nejpozději v roce 2030 odebírat veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů. Ikea toho hodlá dosáhnout už za dva roky a Legu se to podařilo již v roce 2017.

Rozvoj velkých elektráren kromě výše uvedených bariér ale brzdí i samotný stát. Ačkoliv premiér Fiala slíbil masivní podporu obnovitelným zdrojům, v legislativě upravující agrivoltaiku nebo akumulaci energie Česko stále zaostává. „Právě nemožnost smysluplně ukládat přebytečnou energií z obnovitelných zdrojů do velkých bateriových systémů a dalších druhů úložišť způsobuje problémy se stabilitou elektrizační soustavy, které vyvrcholily o Velikonocích nuceným odpojením 16 % českých fotovoltaik od sítě. Řešením je podpořit všemi možnými způsoby rozvoj akumulace a flexibility,“ poznamenává k tomu Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace, který je zároveň ředitelem Asociace AKU-BAT CZ.

Zatímco je Česko jedním z evropských lídrů v počtu bateriových úložišť u domácích fotovoltaik, zcela opačná situace je v oblasti velkých instalací. „Nadále pokračuje trend výstavby velkých FVE prakticky bez akumulace, což je samozřejmě do budoucna velké riziko pro stabilitu elektrizační soustavy a bezpečnost dodávek. Je potřeba co nejdříve odstranit legislativní i další bariéry a ještě více podpořit projekty OZE, které budou doplněny o bateriové systémy či později elektrolyzéry na vodík a nebudou tak zatěžovat elektrizační soustavu”, dodává Fousek. 

Segment velkých instalací se navíc stále potýká s nestabilitou podnikatelského prostředí: desítky projektů jsou pozastaveny kvůli otázkám kolem podpory historických OZE: ty totiž mnohdy vlastní stejní investoři, kteří se nyní pustili do nových projektů, dochází jim ale trpělivost s neustále měnícími se podmínkami podpory.

Zprávu o letošní kondici solárního sektoru však uzavírá Jan Krčmář optimisticky: „Kromě pozitivních indikátorů růstu je potěšující, že letošní rok přinesl kratší dodací lhůty, rychlejší připojování, kultivaci trhu instalačních firem a vznik prvních volně stojících elektráren přes 1 MW. Ten vlak, který nám v obnovitelných zdrojích málem ujel, snad začínáme dohánět.“

Celkový výkon všech solárních elektráren v Česku letos skoro dosáhl hranice tří gigawatt, v současné době je do sítě připojeno 2,97 GWp solárních elektráren. Celkem je v Česku dnes solárními panely pokryto již víc než sto tisíc střech. (20.7.2023)