Galvanování

Jest podnes nejspolehlivější spůsob elektrování již z toho důvodu, že to množství a ty síly galvanického proudu, jimiž na tělo lidské působiti zamýšlíme, můžeme galvanometry a voltmetry snadno a přesně odměřiti, kdežto k odměřování jiných proudů tak bezpečných měřidel nemáme.

Účinky galvanického proudu jeví se předně takovými změnami, které i na mrtvé hmotě pozorovati lze, a které nazýváme galvanolysou (v. t.) a kataforesou (v. t.). Že živé tělo lidské může býti tak dobře, jako těleso neživé trpným elektrolytem, pochopujeme hned, když si připomeneme, že ústrojí lidské skládá se asi z 75 % vody, ve kteréž veliké množství ústrojných i neústrojných solí jest rozpuštěno.

Ty galvanováním na povrchu i uvnitř těla mezi poly (interpolárně) rozlučují se v ionty. Z nich vodík a kovy táhnou se k –polu a tvoří kationty, kyseliny a prvky halové hromadí se na +polu a tvoří anionty.

Tím lze částečně vysvětliti léčivost galvanického proudu při nemocech vznikajících nedostatečnými lučebními přeměnami v těle, mezi nimiž za příklad uvésti lze dnu. Elektřinou chorým tělem procházející podporuje se asi okysličování, lučební rozklad a přeměna urátů v těle se hromadících ve sloučeniny tělu neškodné. Když pak je kůží nebo jinými přirozenými cestami tělo ze sebe vymýtí, stává se zdravým.

Avšak pro většinu případů onemocnění, a to hlavně nervových, předešlý výklad léčivosti galvanického proudu jest nevhodný. Tu léčivá moc galvanického proudu vysvětluje se tím, že v první řadě veškeré citlivé, hybné, cévami a výživou ovládající nervstvo a tím v druhé řadě také veškeré svalstvo i všechna jednotlivá ústrojí k větší a dokonalejší činnosti podněcuje a vzpružuje nebo nesprávnou jejich činnost upravuje a uklidňuje. Tyto právě vylíčené účinky galvanického proudu nazýváme účinky katalyckými. Avšak ještě mnohými jinými jmény naznačujeme katalytické účinky galvanického proudu. Říkáme, že má vlastnosti: stimulující či vzpružující, tonizující či sílící, občerstvující, modifikující, konejšivé, uspávající, antineuralgické, antispastické či křeče tišící, antiparalytické či obrny hojící, vasomotorické či cévohybné, sekretorické či vyměšující, trophické či vyživující, resorbující či vstřebávající, protizánětlivé, bakterie hubící a jiné ještě.

Aby právě žádoucí účinek zřejmě se objevil, toho docíliti lze vhodným výběrem vhodných elektrod, přiměřeným odměřením, jakou silou a jak dlouho galvanický proud na nemocného tělo působiti má. Konečně pak a hlavně jest nutno správně voliti ta místa, kterými hlavní proud elektřiny procházeti má.

Pro všechny tyto poměry nejsou sice dosud stanoveny nezvratně přesné vědecké předpisy, ale ze zkušenosti přemnoha vynikajících učenců sestavena jsou pravidla a sestrojeny dobré návody, kterými při léčení galvanickým proudem jest možno bezpečně se říditi.

Dle pořadu nahoře stanoveného nejprve o elektrodách se zmíníme.

Z dvojice elektrod ta, jež spojena jest s polem, kterým na tělo působiti zamýšlíme, nazývá se elektrodou činnou (aktivní). Druhá, která spojena jest s polem, jehož působení žádné váhy nepřikládáme neb odmítáme, zove se nečinnou (indifferentní). Někdy jest tedy činnou elektroda +polu a nečinnou elektroda –polu, jindy destičky kovové neb ohebné síťky drátěné, které vrstvou hojně vodu ssajících látek: rašeliny, vaty, pijavého papíru, flanelu a. j. jsou opatřeny a silným plátnem potaženy. Z toho obalu vyčnívají pouze svorky, jimiž drát vedoucí proud ze zdroje elektřiny pevně se přišroubuje. Ohebných elektrod nečinných nyní hojně se upotřebuje z toho důvodu, že v celém rozsahu svém i na prohloubené útvary těla dobře přilehnouti mohou. Kromě toho přimykají se pružnou páskou kolem příhodných částí těla tak pevně, že není třeba, by se nemocný pozorným držením nečinné elektrody po celou dobu elektrování zbytečně namáhal nebo lékař v práci si překážel.

Tvary a velikosti činných elektrod jsou velmi rozmanity. Nejčastěji upotřebuje se pro galvanování povrchu těla elektrod podoby malé kuličky nebo knoflíku nebo destičky, jež – jak samo sebou z předešlého se rozumí – potaženy jsou látkami vodu dobře ssajícími. Elektrody užívané pro elektrování dutiny zubní, nosní, ušní, ústní, hrtanové, žaludku, konečníku, měchýře, dělohy a válcovitá elektroda, kterou současně s elektrováním lze také masáž prováděti, jsou tak upraveny, aby úkolu svému co nejlépe hověly.

Aby pro elektrodu dle tvaru případně vybranou také vhodná velikost dobře volena byla, jest třeba na paměti míti, že elektřina nejhustším proudem a nejkratší cestou plyne od elektrody k elektrodě.

Z malé kuličkovité elektrody činné vybíhá proud takřka v jeden silný paprsek soustředěný, kdežto z veliké, ploché elektrody činné vychází proud v mnoho slabých praménků roztříštěný.

Malou nebo velkou elektrodu lze tedy zajisté docíliti různých účinků galvanování i tenkráte, když prvotní síla elektrického proudu zůstává stále stejná. Jest skoro totéž, zastihne-li nemocné místo proud slabý, ale soustředěný, nebo proud prvotně silný, ale rozptýlený.

Proto, aby při návodech a zprávách o léčení elektřinou panovala shoda, byl za průměrnou normální hodnotu oné soustředěnosti nebo lépe řečeno hutnoty proudu (H) stanoven poměr elektrické síly čili intensity (x MA = J) k ploše činné elektrody (x cm² = Q) : H = J/Q = 1/18. To znamená: normálně hutným jest ten proud galvanický, jenž jsa silným 1 MA vychází z činné elektrody plošného rozměru 18 cm².

Radí-li  se pak, že při galvanování hlavy nutno toho dbáti, aby hodnota mozkem procházejícího proudu byla menší, nežli normální hodnota, víme hned, že potřeba jest tu voliti buď slabší proud, nežli 1 MA nebo větší elektrodu, nežli plochy 18 cm². Doporučuje se proud o 0,5 MA a elektrody o 50 cm², tedy aby H rovnalo se 1/100 . Radí-li se naopak, že pro galvanování, dejme tomu, končetin přípustný jest proud větší, nežli normální hutnoty, víme hned, že můžeme voliti buď silnější proud, nežli 1 MA nebo menší elektrody, nežli o 18 cm². Proti silným ischiadickým bolestem doporučuje se např. proud až i o 10 MA a elektrody o 20 cm², tudíž H = 1/2 . Tím jsme arci uvedli krajnosti.

Větší elektrody skytají výhodu, že rozptýlením elektrického proudu hned při vstupu jeho do těla předejdeme palčivé bolesti a zjevy elektrolytické. Aby elektřina co nejjemněji do těla vnikla, o to jest postaráno koupelemi elektrickými (v. t.). Za to právě z té příčiny, aby na malých elektrodách elektrolysa se značnou měrou neprojevovala, neužíváme k navlhčování malých elektrod slabého roztoku soli kuchyňské nebo kyseliny sírové, ačkoli se doporučovalo těmito lučebními prostředky stupňovati jejich vodivost.

Umísťovati elektrody hledíme vždycky tak, aby proud elektrický největší hustotou svou právě sídlem onemocnění procházel neb aby těmi body pronikal, kde nervy a svaly ležíce blízko povrchu kožního nejsnadněji podnětu elektrickému jsou přístupny.

Z těchto bodů sestaveny jsou jakési plány lidského těla, jimiž ovšem jenom lékař, chtěje býti o správném léčení svém bezpečen, říditi se dovede. Pouze aby představa věci se usnadnila, podáváme zde takový plán hlavy dle Erba.

Jinak o těchto podrobnostech pomlčíme, avšak aspoň způsoby galvanování celého nervového ústředí povšechně naznačíme a účinky jeho zcela stručně probereme.

Přiložíme-li elektrody na hlavu (v obr.) tak, že jednu z nich dáme do středu čela a druhou až do středu záhlaví nebo – jednu na hrbol čelní a druhou podél hlavy na hrbol záušní téže strany nebo – jednu na levý spánek a druhou napříč na pravý spánek nebo – jednu nad levé ucho nebo za ně a druhou nad pravé ucho nebo za ně, nebo – jednu na levý hrbol čelní a druhou křížem na pravé záhlaví a jinak podobně, můžeme nejenom celou hmotu mozkovou účinkům galvanického proudu podrobiti, nýbrž i přímo jeho jednotlivé malé oddíly, závity a jádra dle libosti elektrickým proudem pronikati. Jeho kostěná schránka, lebka, není tomu valnou překážkou. A tak lze galvanováním mírniti jak tělesné choroby hlavy, jako její bolest, tlak, tupost, tíži, tak i poruchy činnosti nervové, jako duševní únavu, skleslost, zádumčivost, nespavost a podrážděnost.

Také mícha elektruje se podélně umístěním jedné elektrody v týle a druhé na kříži a příčně umístěním jedné elektrody na páteři a druhé v předu třeba na hrudní kosti. Galvanování míchy vzbuzujíc v těle příjemný pocit tepla uklidňuje je a občerstvuje. Vnitřní ústroje svůj obor činnosti odměšující a vyměšující lépe obstarávají, končetiny horní i dolní nabývají síly, pružnosti a vytrvalosti. Dostavuje se i jistota nohou při chůzi.

Závisí to mnohdy jenom na lepším nebo horším provádění všech svrchu naznačených předpisů, že jednou jest zdar léčení elektřinou lepší a podruhé horší.

V některých případech onemocnění současně se galvanuje i faraduje. Tento spůsob elektrování nazván byl wattevillováním.