Skupina GasNet je provozovatelem největší plynárenské distribuční soustavy v České republice. Zajišťuje spolehlivé dodávky zemního plynu pro více než 2,3 milionu zákazníků. Je nejen největším, ale po osamostatnění ze skupiny innogy v roce 2019, se GasNet stal jediným zcela samostatným a nezávislým distributorem v tuzemsku, kde má zhruba 80% podíl na distribuci zemního plynu. Spravuje 65 tisíc kilometrů plynovodů ve všech regionech České republiky kromě Prahy a Jihočeského kraje, součástí jeho plynárenské soustavy je 3607 regulačních stanic.
Pomoc teplárnám při přechodu na zemní plyn je pro GasNet prioritou
Tuzemské teplárenství se pomalu, ale jistě odklání od uhlí a hledá nové, čistší, ekologičtější a energeticky efektivnější alternativy. Hlavním důvodem je splnění dlouhodobě nastavených emisních limitů. Podle tzv. Zelené dohody se Evropská unie dohodla na navýšení redukčního emisního cíle CO2 pro rok 2030 ze 40 % na alespoň 55 %. Podle odhadů odborníků by více než polovinu tohoto snížení emisí měla zajistit právě změna zdrojů v teplárenství a energetice. V současné době využívají teplárny v České republice zemní plyn zhruba z jedné čtvrtiny a více než 60 % tepla vyrábějí z uhlí. Předpokládá se, že podíl zemního plynu by se měl v několika příštích letech nejméně zdvojnásobit.
Modernizace teplárenských soustav by měla v kombinaci se zemním plynem a technologií kogenerace přispět v budoucnosti mimo jiné k vyrovnávání výkyvů dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů. Využití zemního plynu je tedy zcela klíčové pro budoucí transformaci a pro plyn hovoří řada argumentů. Nejdůležitějším je skutečně reálná dostupnost zemního plynu pro většinu teplárenských provozů. Úroveň plynofikace v České republice patří k nejvyšším v Evropě. Pro provozovatele tepláren je velmi důležitý i fakt, že plynárenská síť je téměř ve všech městech s více než 2000 obyvateli a celá soustava v tuzemsku byla historicky vybudována s předpokladem mnohem vyšších odběrů. Postupné změny by tedy neměly mít širší dopad. V některých lokalitách se sice nabízí pro vybrané zdroje tepla například i možnost pálení biomasy, nelze však zaručit realizaci ve větším rozsahu.
Na plánu přechodu spolupracují plynaři s Teplárenským sdružením
Velmi důležitým aspektem celého procesu transformace teplárenského sektoru je navázání vzájemné spolupráce mezi plynaři a zástupci tepláren. V červenci loňského roku bylo podepsáno Memorandum o spolupráci při dekarbonizaci teplárenství mezi Teplárenským sdružením České republiky a Českým plynárenským svazem, jehož členem je i GasNet. Dalším klíčovým krokem byl prosincový workshop, na kterém zástupci GasNetu a dalších plynárenských firem vysvětlovali provozovatelům tepláren celý proces přechodu na zemní plyn a připojení k distribuční, případně přepravní soustavě.
„Důležitou součástí workshopu bylo dát zástupcům tepláren ucelený obrázek o fungování tuzemského trhu se zemním plynem a vysvětlit všechny výhody využití tohoto paliva. Připojení teplárny na plyn je ale dlouhodobý proces a první konkrétní kroky je třeba zahájit co nejdříve. GasNet i ostatní čeští distributoři plynu jsou připraveni poskytnout teplárenským společnostem maximální podporu,“ říká Filip Dostál, vedoucí oddělení Business Development ze společnosti GasNet a dodává: „Prvním konkrétním krokem ve vzájemné spolupráci je nový web plynoveteplarny.cz, který je určen zájemcům ze strany tepláren a obsahuje všechny potřebné informace i kontakty.“
Pracovníci GasNetu jsou připraveni okamžitě pomoci. Každý případ má garantovaný individuální přístup a poradenství s celým procesem připojení k soustavě včetně samotné realizace. Z pohledu distributora společnost rozdělila případy přechodu na zemní plyn na tři základní scénáře. Nejjednodušší situace je ta, kdy teplárna již má přípojku na plyn a je jen potřeba navýšit kapacita. Další dvě se týkají nového připojení z vysokotlakového plynovodu s úpravou distribuční sítě nebo bez její úpravy.
„Vždy je ale třeba brát ohled na všechny parametry a proměnné. Pokud tedy teplárna přemýšlí o přechodu na zemní plyn, je potřeba jednat rychle. Realizace může, v případě větších projektů, trvat i několik let,“ říká Filip Dostál.
Zelené aktivity – biometan, LNG i snižování emisí
Oblast přechodu tepláren z uhlí na zemní plyn není ale zdaleka jedinou významnou aktivitou GasNetu, který chce být součástí moderní a zelené energetiky. Společnost se dlouhodobě snaží snižovat svou uhlíkovou stopu a průběžně nasazuje nové inovace v odvětví ekologie a udržitelnosti svého podnikání. Už 40 % vozů skupiny GasNet jezdí na stlačený zemní plyn (CNG), který má proti benzinu nebo naftě výrazně nižší emisní stopu i hospodárnější provoz. Od letošního roku pokryje spotřebu těchto automobilů biometan (bioCNG), který se vyrábí z biologicky rozložitelného odpadu. Pracovníci GasNetu najezdí ročně zhruba 20 milionů kilometrů a přechod na zelené palivo znamená úsporu nejméně 1 356 tun emisí CO2.
GasNet má s biometanem i praktické zkušenosti. Jako první distributor v České republice ho totiž už přes rok vtlačuje do své plynárenské sítě z bioplynové stanice v Rapotíně na severní Moravě. V roce 2020 to bylo 718 tisíc m3. Z dlouhodobého hlediska v GasNetu předpokládají, že se biometan či bioCNG jako plně obnovitelný zdroj energie uplatní i v dalších odvětvích jako například v silniční nákladní dopravě nebo ve vytápění. Do roku 2030 by mohl tvořit až 10 % spotřebovaného plynu v České republice.
GasNet se také profiluje svým ekologickým a udržitelným přístupem k nákladní dopravě a logistice. V červnu 2020 otevřel v Praze v Klecanech první veřejnou mobilní plnicí stanici na LNG a umožnil využívat tuto technologii ve větší míře i českým dopravcům. Zkapalněný zemní plyn (LNG) je čisté motorové palivo, které představuje efektivní řešení pro nízkoemisní a zelenou dopravu. V porovnání s naftou je LNG jako pohonná hmota mnohem ekologičtější a produkuje méně zplodin obsahujících rakovinotvorné pevné částice. Emise oxidu uhličitého jsou nižší až o 20 %, emise oxidu síry téměř o 100 %, oxidů dusíku skoro o 90 % a pevných částic dokonce o 99 %. Obecně mají LNG vozidla tišší chod motoru a díky dlouhému dojezdu 1500 km není nutná hustá síť plnicích stanic. Aktivní roli v nastartování tuzemského trhu s LNG chce GasNet posilovat i nadále a v letošním roce plánuje svoji síť LNG stanic rozšířit.
Za posledních 5 let se také největšímu distributorovi plynu v ČR podařilo snížit emise na svých regulačních stanicích o 84 %. Poklesu bylo dosaženo díky modernizaci 819 plynových kotlů pro předehřevy. Firma tak snížila emise NOx a CO z 23,4 tun/rok na 3,83 tun/rok. Emise se daří snižovat i tím, že se regulace spotřeby energie na předehřívání provádí prostřednictvím mikroprocesorově řízených technologií. Jen za poslední tři roky si progresivní řešení vyžádaly investici ve výši 130 milionů Kč. Další snižování emisí je jedním z hlavních cílů GasNetu i do dalších let.
Zatím poslední krok v oblasti ochrany klimatu udělala skupina GasNet společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Dne 31. března uzavřela s MPO dobrovolnou dohodu v oblasti dosahování energetické efektivity. V dokumentu se skupina GasNet zavazuje podporovat a rozšiřovat efektivnější nakládání s energiemi. Vzájemnou spoluprací státu a firem z oblasti průmyslu a energetiky má být docíleno snížení negativních dopadů na životní prostředí.
„Skupina GasNet je důležitým hráčem na trhu s energiemi, těší mě tedy, že se rozhodla k dobrovolné dohodě o energetických úsporách přistoupit,“ komentoval dohodu vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Zdroj: časopis CzechIndustry 1/2021