Geoparky střeží příběh Země. Jak je lépe přiblížit lidem řeší experti pěti zemí

Jak se vyvíjela planeta i život na ní lze stále číst z konkrétních území. Tvůrci geoparků vycházejí z místního geologického dědictví a snaží se jejich odkaz vysvětlit, ochránit i povzbudit k jeho využívání. Zakládání a provozování geoparků podporuje též projekt 4GEON, jehož se účastní zástupci čtyř kontinentů včetně České republiky, která právě hostí jejich druhé setkání.
Geologie hrou – zní heslo projektu 4GEON – Four Continents Connected through Playful Earth Heritage Education (čtyři kontinenty propojené hravým vzděláváním o dědictví Země). Zástupci Česka, Střední a Jižní Ameriky, Afriky a Asie si pravidelně vyměňují zkušenosti, jak geologii a tedy příběh Země a vývoje života na ní předat hravou formou co nejširší veřejnosti a uchovat tak cenná území i povědomí o jejich důležitosti pro další generace.
Od pátku 22. září do pondělí 2. října 2023 se proto v Česku setkávají zástupci geoparků z Peru, Nikaraguy, Tanzanie a Filipín na druhém ročníku intenzivních společných aktivit, které jsou zaměřené na interpretaci a zachování geologického, přírodního a kulturního dědictví.
„Geoparky jsou takovou knihou o Zemi a zároveň nejpřístupnější pro veřejnost – lidé vidí jednotlivé ‚kapitoly‘ na vlastní oči, můžou objevovat,“ přibližuje Radek Mikuláš z Geologického ústav AV ČR. „V rámci projektu 4GEON se bavíme o možnostech, jak geologii lépe přiblížit veřejnosti, a zároveň se snažíme propojit různé geoparky napříč čtyřmi kontinenty, díky čemuž se vhled do historie naší planety výrazně rozšiřuje,“ říká Radek Mikuláš.
„Během týdne nás čeká také návštěva českých geoparků i aktivních lomů v Národním geoparku Barrandien včetně ukázek, jaký vliv mají jeho aktivity na veřejnost,“ vysvětluje Martina Pásková z Univerzity Hradec Králové, která je lídrem projektu. „Hosté se seznámí jak s pojetím interpretace místa a jeho hodnot, tak se zapojením vědeckých institucí do činnosti geoparků,“ dodává Martina Pásková.
Blaničtí rytíři, trilobiti, vojenský prostor i břidlice
V České republice je v současné době 14 geoparků: Česko-bavorský geopark Egeria, Národní geopark Broumovsko, Národní geopark Barrandien s unikátními pravěkými moři a trilobity, Národní geopark Královská Šumava, Geopark Český ráj, který jako jediný je zároveň globálním geoparkem UNESCO, Geopark Vysočina, Geopark Železné hory označovaný jako geologická skládanka, Geopark Krajina břidlice, Geopark Jeseníky, Geopark u Čížova v Národním parku Podyjí, GeoLoci na Tachovsku, Geopark Ralsko – území bývalého vojenského prostoru, Geopark Podbeskydí a Geopark Kraj blanických rytířů.
Dobrovolná ochrana a aktivita místních
Geoparky vycházejí z iniciativy místních obyvatel a nejsou zahrnuty do zákonné ochrany přírody. Zaměřují se na dobrovolnou ochranu, prezentaci a interpretaci geologické minulosti a přírodních hodnot, zároveň o nich vzdělávají veřejnost a podílejí se na zvyšování kvality života místních nejen péčí o životní prostředí, ale i zodpovědným rozvojem místní ekonomiky. Geoparky tak popularizují geovědní obory například prostřednictvím turistiky či tradiční činnosti regionu.
Nejvýznamnější geoparky spojuje Světová sít geoparků (GGN), v níž je zastoupeno 147 lokalit ze 41 států.
„Globální geoparky UNESCO jsou oblasti velikostí srovnatelnou s národními parky. Základním jednotícím prvkem geoparků je nadnárodní geologický význam. Ten je návštěvníkům představován spolu s koncepcí ochrany přírody a se zapojením místních komunit do rozhodování o budoucnosti území,“ doplňuje Radek Mikuláš.
Zároveň ve světě vznikají další iniciativy – jako právě projekt 4GEON, do kterého se zapojily Národní geopark Barrandian, Rio Coco UGGp v Nikaragui, Colca y Volcanes de UGGp v Peru, Ngorongoro Lengai UGGp v Tanzanii a Bohol Island Geopark na Filipínách. (22.9.2023)