Navzdory pandemii přinesl rok 2020 největší jednoroční nárůst v koncentracích atmosférického metanu v historii. Dopad tohoto plynu na vznik skleníkového efektu a globální oteplování je víc než osmdesátkrát větší než vliv oxidu uhličitého a až 60 procent jeho množství vzniká v důsledku lidské činnosti. Produkce metanu byla dosud spojována hlavně s chovem hovězího dobytka, skládkováním odpadu a výrobou biopaliv. Nyní se ale ukazuje, že přinejmenším stejně významný podíl na únicích tohoto plynu do atmosféry má energetika.
V loňském roce vzrostly úniky metanu z těžby ropy a zemního plynu v Rusku o 32%. Ke značným únikům došlo i při provozu plynovodů v Turkmenistánu, na nalezištích zemního plynu v Kanadě a dokonce i z uhelných dolů v Apalačské pánvi v USA. Podle odhadů dochází na různých místech světa každou minutu až ke stovce velkoobjemových úniků metanu.
V reakci na tento vývoj se na přelomu října a listopadu dohodly EU a OSN na zřízení Mezinárodní observatoře emisí metanu a při právě skončené konferenci OSN o změně klimatu v Glasgow se více než 80 zemí připojilo k závazku snížit do roku 2030 emise metanu o 30 procent oproti roku 2020.
Klíčovým prvním krokem k jeho realizaci je budování spolehlivého systému rychlé a přesné detekce úniků metanu, který pokryje celou planetu. Podílí se na něm řada mezinárodních a vládních organizací, neziskových společností i některé globální energetické firmy.
Už od roku 2017 je v provozu satelit Sentinel 5P Evropské vesmírné agentury a o dva roky později byla vypuštěna zkušební italská družice Prisma. Ze soukromé sféry se na vyhledávání úniků metanu podílí například kanadská GHGSat. Americká neziskovka Carbon Mapper vyvíjí satelity o velikosti malé ledničky, které by měly být schopné lokalizovat únik s rozlišením 30 metrů, což je dostatečná přesnost pro to, aby identifikovaly konkrétní části zařízení, odkud plyn uniká. Cílem projektu je 20 družic, které budou nepřetržitě monitorovat nejen metan, ale i a CO2 po celém světě. První dva satelity mají být vypuštěny v roce 2023. Na neziskové bázi pracuje i MethaneSAT, která vyvíjí satelit schopný skenovat pás široký až 200 kilometrů s rozlišením 100 metrů. Vypuštění vlastního satelitu v hodnotě 88 milionů dolarů, který bude monitorovat ropná pole na celém světě se stonásobně vyšším rozlišení než současné družice, oznámil i francouzský energetický gigant EDF.
Další energetické společnosti jdou cestou technických opatření na svých ropných a plynových polích. TotalEnergies nedávno ve spolupráci s Qnergy nastartovala projekt na snížení emisí metanu ze svých nalezišti plynu v oblasti Barnett Shale v americkém Texasu. Instalace navazuje na úspěšný pilotní projekt z března letošního roku, při kterém se podařilo zachytit až 98 % emisí metanu. TotalEnergies ohaduje, že do konce roku 2024 sníží emise metanu o přibližně 7 tisíc tun ročně.
Podobnou cestou se vydal i britský energetický gigant BP, který u každého vrtu začal budovat centralizované kompresní stanice, které budou metan ukládat do zásobníků. BP odhaduje, že projekt bude stát více než miliardu dolarů a investici chce pokrýt prodejem zachyceného plynu. Naopak společnost Exxon Mobil chytání plynu u jednotlivých vrtů vzdala a zavádí nákladné monitorovací programy. Po testování osmi technologií firma nedávno oznámila, že k odhalování úniků metanu začne využívat letadla vybavená speciálními lasery. (23.11.2021)
Foto Bloomberg
