Ústav výzkumu globální změny AV ČR se podílel na studii o významu velkých pohoří jakožto důležitých zásobáren vody. Publikace získala mezinárodní ohlas: zveřejnil ji prestižní časopis Nature a citovala z ní britská BBC či deník Guardian.
Zaledněné velehory světa představují unikátní ekosystém, který je však zároveň mimořádně citlivý na globální změny. Skupina vědců pod vedením nizozemských badatelů Waltra Immerzeela a Arthura Lutze z Utrechtské univerzity publikovala v časopise Nature studii, která se zabývala takzvaným „water tower index“.
Tento vodní index umožňuje hodnotit význam světových velehor podle toho, jak dokážou zásobovat vodou podhorské oblasti. Členem týmu byl i Adam Emmer z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Téměř 2 miliardy lidí závisí na velehorských oblastech
Studie vymezuje 78 velehorských oblastí, na kterých závisí neuvěřitelných 1.9 miliardy obyvatel Země. Vědci zároveň hodnotili i význam a zranitelnost těchto míst a poukazují na to, že ty nejvýznamnější patří často také mezi nejvíce ohrožené.
Nejzranitelnější z jejich seznamu přírodních „vodáren“ je přitom povodí asijské řeky Indus, která čerpá vodu z pohoří Himaláje, Karákóram či Hindúkuš a zásobuje více než 200 milionů lidí v částech Afghánistánu, Číny, Indie i Pákistánu.
Studie hodnotí současný stav těchto oblastí a zároveň zohledňuje trendy jejich budoucího vývoje s ohledem na klimatické změny, populační růst a další socioekonomické faktory, které ohrožují jejich existenci. (19.12.2019)
