.png?s3=1)
Soutěž Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) Nejlepší starosta ve volebním období 2018–2022 vyvrcholila slavnostním vyhlášením vítězů. SMO je velkou ctí, že může vyhlásit jejich jména:
Nejlepším starostou se stává:
Za Jihočeský kraj – starostka města Blatná, paní Kateřina Malečková
Za Jihomoravský kraj – starosta města Blansko, pan Jiří Crha
Za Karlovarský kraj – starostka obce Hazlov, paní Lenka Dvořáková
Za Kraj Vysočina – starosta města Žďár nad Sázavou, pan Martin Mrkos
Za Královehradecký kraj – starosta obce Nový Hrádek, pan Zdeněk Drašnar
Za Liberecký kraj – primátor statutárního města Liberec, pan Jaroslav Zámečník
Za Moravskoslezský kraj – starosta obce Otice, pan Vladimír Tancík
Za Olomoucký kraj – starosta města Hranice, pan Jiří Kudláček
Za Plzeňský kraj – starosta obce Břasy, pan Miroslav Kroc
Za Středočeský kraj – starosta obce Klecany, pan Daniel Dvořák
Za Ústecký kraj – starosta města Klášterec, pan Štefan Drozd
Za Zlínský kraj – starostka obce Nezdenice, paní Libuše Bídová
A konečně za Městské části – starosta MČ Slezská Ostrava, pan Richard Vereš
Cenu veřejnosti získává starosta obce Panenské Břežany, pan Martin Hakauf
Bylo předáno i ocenění „Vzdělaná obec“ (více jak 50 % zastupitelů absolvovalo komplexní vzdělávání v rozsahu 40 hodin v rámci svazového vzdělávacího projektu Efektivní správa obce ESO), které získaly tyto obce:
• obec Tučapy, ocenění převzal starosta Ing. Lukáš Marišler
• obec Police, ocenění převzal starosta Karel Hlavica
• obec Zaječov, ocenění převzal starosta Vladimír Havlík
A zlaté ocenění „Vzdělaný úřad“ (více jak 50 % úředníků se v rámci projektu proškolilo v rozsahu bagatelní podpory, tj. každý zapojený účastník absolvoval více jak 40 hod. vzdělávání, přičemž více jak 20 hod. formou prezenčního/on-line vzdělávání) bylo uděleno
• městu Vysoké Mýto, ocenění převzal starosta František Jiraský a tajemník městského úřadu Jan Vlček
• městu Šluknov, ocenění převzal tajemnice městského úřadu Eva Baboráková
Všem oceněným SMO gratuluje, doufá, že budou ve své práci pro občany měst a obcí pokračovat se stejným zápalem a nadšením jako doposud.
Svaz měst a obcí by se také rád vyjádřil k několika letitým i aktuálním tématům, které v obcích a městech rezonují. Prvním z nich je stavební zákon.
SMO ČR i nadále setrvává ve svém konzistentním názoru na novelu stavebního zákona.
„Trváme na požadavku zachování stavebních úřadů na obcích s rozšířenou působností a obcích s pověřeným obecním úřadem a snížení počtu stavebních úřadů na obcích se základní působností na základě diskuse s územními samosprávnými celky. Takové nastavení je podmínkou zachování dostupnosti a místní znalosti stavebních úřadů v území. K diskusi jsme opakovaně vyzývali. Bohužel, zatím k ní nedošlo,“ vysvětluje předseda Svazu a starosta města Kyjov František Lukl.
Svaz nebyl přizván do pracovní skupiny, která se podílela na přípravě novely stavebního zákona, a to i přes to, že návrh se podstatným způsobem dotýká činnosti obcí a měst. Se Svazem měst a obcí nebyl finální návrh novely zákona projednán před jeho předložením do připomínkového řízení, byť toto není povinnost předkladatele, jednalo se o zavedenou dobrou praxi. Členské obce Svazu zastupují více než 8 a půl milionu obyvatel, což z celkového počtu obyvatelstva představuje téměř 80 %. Jedná se tedy o významného partnera v území.
„Dodnes nemáme harmonogram implementace a komunikace ze strany předkladatelů je mizivá,“ doplňuje předseda Lukl.
Způsob projednávání legislativních návrhů je podle nás v rozporu s programovým prohlášením vlády, které mluví o důkladném zvážení očekávaných dopadů i předkládání návrhů standardní legislativní cestou před jejich předložením do vlády. Bohužel se zatím ani nepotvrzuje původní vyjádření vlády o zachování stavebních úřadů na místní úrovni.
Nově se musíme ohradit i vůči způsobu přípravy zákona o dostupném bydlení a podpoře v bydlení. Zákon připravovaly neziskové organizace, bohužel SMO ČR nebyl přizván. Předpokládá se vytvoření nových orgánů v oblasti bydlení jakožto povinnost pro obce s rozšířenou působností, které by tak musely plnit řadu dalších úkolů.
„My navrhujeme celý systém stavět spíše na institucích a kapacitách, které již jsou osvědčeny a dobře fungují, systém v maximální možné míře zjednodušit, nezavádět nové orgány a netříštit kompetence mezi státní správu a samosprávy. Obce umí poskytovat bydlení, jen k tomu potřebují dostatečné legislativní záruky a finanční motivaci. Není možné z pohledu státu trvat na tom, aby bylo sociální bydlení, se všemi riziky, ale i výhodami, obcemi nekriticky přijímáno, aniž by jim stát nic negarantoval,“ dodává František Lukl.
Dalším z témat, které mezi starosty vyvolává diskuzi, je i jejich odměňování. Iniciovali jsme dopis na pana ministra vnitra Víta Rakušana, který naše argumenty vnímá jako opodstatněné.
Co se týče rozpočtového určení daní, budeme i nadále prosazovat jeho nové přehodnocení a nový výpočet ve prospěch měst a obcí, které nesou na svých bedrech ohromnou zátěž krizového období posledních měsíců. Covidová epidemie, nárůst cen energií a stavebního materiálu, ať už vlivem krachu řady dodavatelů energií či nově válkou na Ukrajině má na obecní rozpočty obrovský dopad.
Obyvatelé měst a obcí, kteří v nich mají sice trvalé bydliště, ale žijí v zahraničí, nejsou v přepočtech RUD bráni v potaz a města a obce tak přicházejí o velké částky.
Další komplikací pro financování investic je nastavení podmínek čerpání dotačních titulů, kdy si český stát sám na sebe plete bič, kdy státní administrativa přidává další a další podmínky, které jsou zcela nadbytečné a ani nesouvisí s účelem vydání peněz.
„V tak těžké situaci, ve které se dnes ocitají česká a moravská města a obce, je důležitá komunikace mezi námi a vládou, musíme držet při sobě, závisí na tom osud celé republiky. I přes tuto obtížnou situaci nezapomínáme na naše partnery a přátele, starosty ukrajinských měst, kteří jsou vystaveni zkouškám ještě větším. SMO ČR zaslala naší partnerské organizaci na Ukrajině dar ve výši půl milionu korun. Tento dar byl přijat s velkou vděčností a bude použit na podporu a krizové řízení samospráv ve válečném stavu. “ dodává František Lukl.
Svaz měst a obcí ČR inicioval dotazníkové šetření o dopadech uprchlické krize na obecní rozpočty. Z něj vzešly tři zásadní informace – města a obce financovaly výdaje ve valné většině svými finančními rezervami a personální zátěž spojenou s uprchlickou agendou pokrývaly nad rámec náplně práce svých zaměstnanců. Překvapení není, že obce o velikosti do 3 tisíc obyvatel, které nedisponují ubytovacími kapacitami se s dopady uprchlické krize setkaly jen omezeně. (17.6.2022)