Hloubkoměr ozvěnový

Pradávná olovnice ani její moderní sestra nestačí měřit přesně a rychle velké hloubky. R. 1913 navrhl něm. technik A. Behm zařízení k měření hloubek ozvěnou (tzv. „echolot“): ze spodu lodi se vyšle ke dnu zvukový signál a z doby, která uplyne mezi jeho vysláním a zachycením ozvěny, se určí hloubka v dotčeném místě. R. 1918 užil franc. fyzik Langevin k ozvěnovému měření tzv. ultrazvuku, tj. zvuku s vysokým kmitočtem, vzbuzovaného křemennými destičkami rozkmitanými vysokofrekvenčním proudem (tzv. piezzoelektrický oscilátor zvukový).