Hnětací stroje

O h. s. se zmiňuje Vitruvius v knize De architektura (asi z r. 24 př. Kr.). V Pompejích byly nalezeny h. s . s kamennou nádržkou; které měly podle všeho čtyři dřevěná ramena pohybující se mezi pevnými tyčemi. Byly snad pohybovány koňmi, soudíc z vyobrazení na náhrobku jednoho řím. pekaře. V hebrejské „kuchařce“ (z r. kol 1400) je vyobrazena jednoduchá hnětačka páková; je zobrazena také v knize G. B. Benedittiho (Divers. specul. matem.) z r. 1585. Složitější h. s. navrhl G. Branca ve spisu Le Machine (z r. 1629). Paříž. pekař Lambert sestrojil r. 1811 hnětací stroj jehož nádoba se otáčela kol vodor. osy. Získal tak cenu franc. Společ. k podp. prům. R. 1829 si dal jiný pař. pekař, Ferrand, patentovat h. s. se 2 vřeteny. R. 1834 si dal patent. edinburský pekař Bruce h. s. s pevnými válci a otáč. nádobou.