Hodiny stojací

Objevují se počátkem 15. století. Mají nový poháněcí mechanismus: silnou závitnicovou pružinu navinutou na tzv. „závitku“ (šneku) v podobě parabolického kuželíku se šroubovitou drážkou. Tvar mají krabicovitý. Nejstarší známé toho druhu jsou zachovavší se h. Filipa III. Burgundského. Ze stojacích h. se vyvinuly h. kapesní počátkem 16. století.