Hodnoty pevných částic ve vzduchu v ČR jsou třikrát vyšší, než by podle WHO měly být. Trápí nás i polétavý prach

V ČR je trojnásobně překračována hodnota nejvyšší bezpečná koncentrace pevných částic ve vzduchu. Tuto hodnotu určila Světová zdravotnická organizace a činí pět mikrogramů na metr krychlový. Problémem je také polétavý prach, který může vyvolat dýchací problémy.

Překročení hodnot pevných částic vyplývá ze zprávy World Air Quality Report, kterou vydala švýcarská společnost IQAir specializující se na kvalitu ovzduší. Zpráva využívá data z více než 30 tisíc monitorovacích stanic, které sbíraly informace ve 134 zemích. Výzkum hodnotil kvalitu ovzduší na základě množství pevných částic.

V zimě je situace často komplikovanější průběhem topné sezóny. Od 1. září 2024 platí sice v České republice zákaz používání kotlů na tuhá paliva emisní třídy I a II. Ne každý však zákaz dodržuje. Zahrnuje kotle spalující uhlí, koks i dřevo, které slouží jako hlavní zdroj tepla a ohřevu vody v domácnostech na vesnicích a ve starších domech. Podle dat a odhadů Asociace podniků topenářské techniky je v Česku stále ještě v provozu přes 150 tisíc takových kotlů. Záměrem tohoto opatření je zlepšit kvalitu ovzduší a snížit emise škodlivých látek, které mají negativní dopady na lidské zdraví i na životní prostředí.

Tento zákaz měl být zavedený už v roce 2022, ale vzhledem k politické a energetické situaci v Evropě se jeho realizace odložila až na letošní září. Dotýká se hlavně venkovských domácností, kde lidé byli dlouhá léta zvyklí používat staré kotle na tuhá paliva nejen k vytápění, ale i k ohřevu vody na koupání a mytí nádobí.

Ultrajemný polétavý prach

„ČR je podle studie barcelonského Ústavu globálního zdraví (ISG) mezi třemi zeměmi v Evropě, kde se jemný polétavý prach nejvíce podílí na úmrtnosti obyvatel, za první Itálií a před třetím Polskem. Polétavý prach je na první pohled neviditelný, vznáší se ve vzduchu několik hodin a ty nejmenší částice někdy i několik týdnů. Větší částice prachu zachytí naše nosní sliznice, ty menší až naše průdušky a celé dýchací ústrojí,“ říká Lukáš Rom z Kärcher.

Jedná se o malé částice různých látek, které jsou různě velké a těžké. Podle toho také trvá rozdílně dlouho, než se jeho částice usadí. Je tvořen většinou sírany, amonnými solemi, uhlíkem, některými kovy, dusičnany, případně i těkavými organickými látkami nebo polyaromatickými uhlovodíky.

Polétavý prach a celkově znečištěný vzduch tak u lidí všech věkových kategorií může vyvolat i závažné dýchací problémy vedoucí až k astmatu či různým plicním chorobám včetně rakoviny plic. Navíc, jak v poslední době zjišťujeme, v dlouhodobém měřítku může mít vliv i na vznik nebo rozvoj neurodegenerativních onemocnění.

Co můžeme dělat my?

Vedle péče o co nejčistší vytápění, které při topení tuhými palivy zejména uhlím a dřevem, spočívá v používání kvalitního paliva, moderního kotle, způsobu jeho údržby a šetření, lze také dlouhodobě snižovat množství polétavého prachu v ovzduší.

„K tomu pomůže úklid městských či obecních komunikací nebo firemních prostor, vše tkví ve strategickém a systematickém přístupu k úklidu. Profesionální péče o venkovní čistotu totiž zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu. Záchytu prachu pomůže i zeleň. Vyšší tráva, keře a stromy či zelené fasády vedle CO₂, oxidů dusíku a přízemního ozónu pohlcují také jemný polétavý prach, který na sebe váže toxické látky a je zdrojem vážných onemocnění,“ dodává Lukáš Rom z Kärcher. (7.2.2025)