Home-office: O práci na dálku se strhnul celosvětový boj

Doba 100 % práce z domova minula a firmy a zaměstnanci nyní svádějí boj o to, v jaké míře a zda vůbec zůstane zachována. Zaměstnanci, šéfové firem a finanční ředitelé hledají novou rovnováhu mezi časem stráveným prací na dálku (home office) a časem v kanceláři. Nesoulad mezi představou jedněch a očekáváním druhých může být důvodem k rozvázání pracovní smlouvy nebo odmítnutí nabídky práce. Tvrdí to společnost Stanton Chase, která se zabývá vyhledáváním vrcholových manažerů (Executive Search).

„Šéfové firem ve světě i v České republice přitvrdili a dávají zaměstnancům nůž na krk. Buď se vrátíte do kanceláře, nebo si hledejte novou práci,“ tvrdí Jozef Papp, Managing Partner pražské kanceláře Stanton Chase. „Stejně tvrdí jsou však i zaměstnanci: bez možnosti práce na dálku nemají o nabízenou pozici zájem a nutnost nabídnout manažerům rozumnou míru home-office je prakticky absolutní. Bez toho nového člověka nepřitáhnete.“

Šéfové tlačí lidi zpět do kanceláří, protože podle nich klesla produktivita a kvalita práce, zaměstnanci nemají tolik šancí ke spontánní spolupráci, mentorování a vytváření sociálních vazeb. To jsou ovšem ukazatele, které jsou obtížně měřitelné.

Společnost Zoom, jakýsi etalon konferenčních hovorů a práce na dálku, chce od letošního září po zaměstnancích přítomnost v kanceláři alespoň dvakrát týdně, Facebook nebo Amazon třikrát, a to dokonce pod pohrůžkou ukončení pracovní smlouvy. Pracovníci, kteří dojíždějí z velkých vzdáleností, jsou nuceni se stěhovat, nebo si hledat nové místo. V České republice je situace podobná, pouze 15 % firem rozšířilo možnost práce z domova oproti kovidovým letům, téměř polovina umožňuje pracovat na dálku pouze jeden nebo dva dny v týdnu. Čtvrtina firem pak dává zaměstnancům volnou ruku.

Zaměstnanci jsou ale stejně neústupní. Loni v listopadu se nepovedlo dostat je do kanceláří ani Elonu Muskovi, když nařízení o návratu urychlilo počet rezignací v tehdejším Twitteru. Musk z celé věci vycouval a stejný vývoj probíhá v tisícovkách firem po celém světě.

Velké společnosti se snaží nalákat zaměstnance zpátky do kanceláří buď nadstandardními úpravami prostor pro zdravou kancelář, slibují čistý vzduch nebo jiné úpravy, aby se cítili dobře. Neobvyklé již nejsou ani doplňkové služby: v práci na vás čeká kadeřník, pečovatel o domácí zvířata, přestávky můžete trávit v herně, dát si zdarma snídani nebo svačinu a pohodlně zaparkovat. „Nemalou roli hraje socializace, lidé chodí za lidmi a kvůli vztahům do práce,“ doplňuje Jozef Papp. Společenské akce nebo brainstorming mohou nalákat zaměstnance zpátky do kanceláří.

Za časů kovidové pandemie umožnily technologie, aby zaměstnanci pracovali z hotelů v jihovýchodní Asii nebo vyřizovali telefonáty z hřebenů hor. Některé firmy zavíraly oči nad tím, že jejich zaměstnanci jsou dlouhodobě v zahraničí, odkud pracovali, což mohlo v extrémních případech přinášet jistá právní a daňová rizika. Proto některé společnosti v Česku i v zahraničí stanovily po poradě s daňovými a právními experty maximální počet dnů v roce nebo v měsíci, po které se může zaměstnanec připojovat ze zahraničí.

Flexibilitu dále narušují zastaralá legislativa, v jejíž složitosti a nepřehlednosti je EU přeborníkem. „Zákonné normy naprosto nereflektují realitu pracovního trhu a zbytečně firmy omezují, a to buď přímo, nebo nepřímo tím, že jsou tak komplikované a pro moderní případy nejasné, že firmy raději rezignují a akceptují extrémně konzervativní výklad. Chystaná novela českého Zákoníku práce je v tomto ohledu naprosto nedostatečná a spíše pro firmy omezují,“ tvrdí Jozef Papp.

Proti přáním šéfů, aby se zaměstnanci co nejvíce vrátili do kanceláří, jsou však velmi často jejich vlastní finanční ředitelé. Ti by nejraději zredukovali výměru kanceláří, jejichž obsazenost je často na čtvrtině až polovině kapacity, na minimum, aby snížili náklady.

Čtyři z pěti CFO v USA vidí v hybridní práci významný zdroj úspor, dvě třetiny firem již část kanceláří opustily, protože pro hybridní způsob práce potřebují polovinu nebo i třetinu prostoru, tři čtvrtiny firem hledají nějakou formu sdílených kanceláří. K částečné redukci kanceláří docházelo už před kovidem, ale tempo změn nyní nabralo na rychlosti.

Pro zaměstnance přitom znamená práce na dálku několik výhod: pochvalují si větší rovnováhu mezi pracovních a osobním životem, ušetří čas a finance na přesunu do kanceláří, což může znamenat i několik hodin denně, a podle průzkumů si také pochvalují možnost lépe se soustředit a podávat lepší výkon. Zvýšení produktivity práce potvrzuje rozsáhlá studie National Bureau of Economic Research v USA, podle níž optimalizovaný způsob práce na dálku přinesl nárůst produktivity práce o 5 procent. (Pouze pětina této produktivity se ovšem projeví při zkoumání standardní metodou, hlavní podíl tvoří čas uspořený dojížděním.)

Hybridní způsob práce zřejmě bude v blízké budoucnosti nejběžnější, například dva až tři dny v týdnu v kanceláři a zbytek jako práce na dálku. „Hybridní způsob se ukazuje jako velmi efektivní, zvláště v případech, kdy jsou kolegové schopni se rychle a flexibilně domlouvat,“ říká Jozef Papp. Samozřejmě, pondělí a pátek jsou nejoblíbenější dny pro home office. „Rovnováhu bych hledal právě zde: sejdeme se jednou týdně, poradíme se, rozdělíme úkoly. Po zbytek týdne se soustřeďte na práci z domova. Jestli jste v Praze nebo na chalupě, to nás nezajímá.“ (29.9.2023)