Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března deficitem ve výši 166,2 mld. Kč

Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 156,8 mld. Kč. 

Za meziročním zhoršením salda o 107,0 mld. Kč stál především nárůst výdajů v sociální oblasti (+44,3 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+31,5 mld. Kč), vyšší investiční aktivita (+20,1 mld. Kč), obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+8,4 mld. Kč), ale i specifika loňského rozpočtového provizoria doprovázená nižším předfinancováním. Růst daňových příjmů, navýšený mimořádnými příjmy jen o 8,2 mld. Kč z důvodu jejich zákonné splatnosti, zatím nepokrývá zvýšené požadavky na výdaje státu.

„Hospodaření státu se v prvním čtvrtletí roku nevyvíjelo příznivě, a to zejména kvůli více než 100 miliardám výdajů navíc na sociální dávky, pomoc lidem s energiemi, splátky úroků ze starých dluhů, ale také vyšší investiční aktivitě státu. Řada oblastí v čele s regionálním školstvím, sociálními službami či vědou a výzkumem je také aktuálně ve srovnání s loňským provizoriem výrazně předfinancována. Ve druhé polovině roku očekávám zlepšení hospodaření a mou prioritou zůstává dodržení rozpočtovaného schodku 295 miliard korun. Rozhodující samozřejmě budou ceny energií a související výnosy z windfall tax a odvodů z nadměrných tržeb z prodeje elektřiny. Rozpočtu pomůžou také dividendy z loňských rekordních zisků ČEZ a evropské příjmy včetně Národního plánu obnovy,“ komentuje březnové výsledky ministr financí Zbyněk Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci března růstu 13,0 % (+46,2 mld. Kč), ke kterému nejvíce přispěl výběr pojistného (+15,6 mld. Kč), odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (+8,2 mld. Kč), inkaso daně z přidané hodnoty (+7,0 mld. Kč) a daní z příjmů fyzických (+6,9 mld. Kč) i právnických (+6,2 mld. Kč) osob. Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů vzrostly o 1,6 mld. Kč.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+28,2 %, +5,5 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn, kdy se například efekt zvýšení slevy na poplatníka projevil až v hotovostním plnění v únoru 2022. Naopak příjmy pozitivně ovlivňuje růst mezd a platů. Dále inkaso této daně letos nesnižuje výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům (ke konci března  2022 měla negativní dopad 2,5 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).

Inkaso daně z příjmů právnických osob (+21,6 %, +6,2 mld. Kč) podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-10,9 %, -0,6 mld. Kč) bylo v březnu razantně posíleno splatností první čtvrtletní zálohy a současně vyrovnáním daně pro část poplatníků podávajících přiznání ve lhůtě do 1. dubna. Výše vyrovnání je v případě daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky negativně ovlivněna zvýšením slevy na poplatníka.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení budou v tomto roce sníženy zavedením slevy na pojistném u zkrácených úvazků s faktickým dopadem do inkasa od března 2023 (-3 mld. Kč) a navýšeny odvody zvýšených sazeb u rizikových profesí. Objem pojistného meziročně vzrostl o 10,5 % (+15,6 mld. Kč). Letošní rozpočet počítá s růstem 7,9 % proti inkasu roku 2022, což odpovídá dynamice meziročního růstu objemu mezd a platů očekávané v době sestavování rozpočtu. 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+9,7 %, + 7,0 mld. Kč) se pozitivně promítá růst cen. Naopak negativně na inkaso působí zvýšení limitu pro registraci k dani na 2 mil. Kč, zavedené od ledna 2023.

Inkaso spotřebních daní (-3,7 %, -1,3 mld. Kč) zaznamenalo meziroční pokles v případě všech komodit kromě spotřebních daní z tabákových výrobků a piva. Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z minerálních olejů (-7,2 %, -1,3 mld. Kč), což je způsobeno prodloužením platnosti snížené sazby daně z motorové nafty. V případě inkasa spotřební daně z lihu a vína je důvodem pravděpodobné omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií. Mírně pozitivní trend naopak vykazuje inkaso spotřební daně z tabákových výrobků, jehož výše letos poprvé překročila úroveň loňského inkasa (+2,8 %, +0,3 mld. Kč). 

Příjmy státního rozpočtu bude v tomto roce navyšovat také odvod z nadměrných příjmů. Na účty finanční správy, která pro Energetický regulační úřad jako konečného příjemce odvodu zajišťuje evidenci této mimořádné daně, bylo doposud odvedeno 9,5 mld. Kč. Do příjmů státního rozpočtu bylo převedeno 8,2 mld. 

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 153,3 mld. Kč (+36,9 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+33,3 %, +133,2 mld. Kč) navýšených realizací opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů a obsluhou státního dluhu. Dočasně k růstu přispělo i rychlejší předfinancování regionálního školství, sociálních služeb a výzkumu, vývoje a inovací. Kapitálové výdaje (+125,8 %, +20,1 mld. Kč) byly navýšeny především transfery státním fondům.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+18,7 %, +34,5 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+20,9 %, +29,7 mld. Kč), do jejichž výše se kromě loňských mimořádných navýšení promítá letošní řádná valorizace o 4,7 % a příspěvek 500 Kč měsíčně za vychované dítě. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení (+2,1 mld. Kč) posílený počtem žádostí v době vysokých cen energií, dávky pomoci v hmotné nouzi (+1,6 mld. Kč) v souvislosti s výplatou humanitární dávky a přídavek na dítě (+0,7 mld. Kč) vyšší ve vazbě na růst životního minima. Vyplacené dávky nemocenského pojištění naopak klesly o 0,7 mld. Kč.

Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+232,0 %, +30,9 mld. Kč) ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (23,9 mld. Kč), výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích (4,0 mld. Kč) a dotacemi provozovateli přenosové soustavy (3,6 mld. Kč). 

Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně vzrostly o 36,5 mld. Kč (+64,6 %). Jejich součástí jsou především prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (+21,9 mld. Kč). Nárůst souvisel s odlišným časováním záloh, když na rozdíl od minulého roku veřejné školství obdrželo finanční prostředky na duben a soukromé škoství zálohu na druhé čtvrtletí. Za vysokým tempem stálo i předfinancování podpory sociálních služeb (+9,3 mld. Kč) na úrovni téměř 60 % rozpočtu. Transfery navyšoval také kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (+1,9 mld. Kč) a výdaje na prezidentské volby (+0,6 mld. Kč).

Vyšší běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+78,1 %, +14,4 mld. Kč) ovlivnilo vyšší předfinancování proti období loňského provizoria. Růst výdajů o 11,5 mld. Kč zahrnuje rychlejší uvolnění prostředků na projekty výzkumu, vývoje a inovací realizované prostřednictvím vysokých škol a veřejných výzkumných institucí. Příspěvek na činnost vysokých škol meziročně vzrostl o 1,5 mld. Kč. 

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 16,4 mld. Kč (+8,4 mld. Kč). Meziroční nárůst o více než dvojnásobek souvisel především s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích zejména z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021. 

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na 1 900 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,4 mld. Kč (+9,6 %). Dosavadní objem vyplacených prostředků dosáhl prozatím podobné úrovně jako loni z důvodu změny legislativy v průběhu roku 2022. 

Nižší průběh čerpání běžných výdajů lze zatím pozorovat u transferů Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-4,2 mld. Kč).

Kapitálové výdaje (+125,8 %, +20,1 mld. Kč) byly navýšeny především transfery státním fondům, které zatím tvoří tři čtvrtiny podpory investic vyplacené ze státního rozpočtu. Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 13,9 mld. Kč (+11,0 md. Kč) a zajištění realizace programu Nová zelená úsporám v rámci Národního plánu obnovy 4,1 mld. Kč (+3,9 mld. Kč). (3.4.2023)