.jpg?s3=1)
Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 206,2 mld. Kč.
Meziroční zlepšení salda o 21,8 mld. Kč, resp. o 45,8 mld. Kč bez prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů, bylo taženo téměř 7% nárůstem výběru daní a pojistného. I přes značné navýšení mandatorních výplat převyšují výdaje rozpočtu loňský objem jen mírně (+1,3 %).
„Rozpočtový deficit je ke konci července meziročně o více než 20 mld. Kč nižší díky vládnímu ozdravnému balíčku. Příjmy mírně rostly, zatímco celkové výdaje státu i přes nárůst mandatorních položek, jako jsou sociální výdaje, výdaje do zdravotnictví nebo obsluha státního dluhu, de facto stagnují. Věřím, že schválený celoroční deficit 252 mld. Kč udržíme, ale samozřejmě musíme k rozpočtu jako vláda přistupovat zodpovědně,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura s tím, že pro dodržení schodku bude rozhodující konečná bilance peněz z EU a míra čerpání nespotřebovaných výdajů minulých let.
Příjmy státního rozpočtu:
Příjmy státního rozpočtu byly na konci července o 3,6 % (+38,8 mld. Kč) vyšší než před rokem. K růstu přispěly čisté daňové příjmy (+26,9 mld. Kč), jejichž inkaso zvýšila i nová úprava rozpočtového určení daní (+6,0 mld. Kč), a pojistné (+35,6 mld. Kč). Za poklesem prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů (-27,2 mld. Kč) stála refundace prostředků z Národního plánu obnovy ve výši 23,9 mld. Kč, zatímco loni byla o 21,3 mld. Kč vyšší.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+16,9 %, +10,3 mld. Kč) příznivě ovlivňuje růst mezd a změny přijaté v rámci ozdravného balíčku, jako například snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Nicméně řada změn z konsolidačního balíčku se projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce.
Na inkaso daně z příjmů právnických osob (-12,1 %, -14,8 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-2,1 %, -0,1 mld. Kč), měla v červenci pozitivní dopad úhrada vyrovnání za zdaňovací období roku 2023. Meziroční pokles inkasa ze zdanění podnikatelů byl způsoben loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. Zálohy v roce 2022 byly hrazeny dle daňových povinností za zdaňovací období 2020 a 2021, avšak rok 2022 byl mimořádně ziskový, a proto i vyrovnání daně za zdaňovací období 2022 bylo nezvykle vysoké.
Inkaso daně z neočekávaných zisků (18,2 mld. Kč) bylo ovlivněno vyrovnáním za zdaňovací období roku 2023. Další záloha bude splatná v září.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 % s dosavadním dopadem necelých 7 mld. Kč, kterým by mělo dojít k vyrovnání schodku nemocenského pojištění. Pozitivní vliv na inkaso bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,0 % (+35,6 mld. Kč).
Do inkasa daně z přidané hodnoty (+3,9 %, +8,1 mld. Kč) se promítá kladně, byť velmi pravděpodobně meziročně podstatně nižší, růst výdajů domácností. Zároveň se projevují dopady změn účinných od ledna 2024, především redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty. Inkaso snižuje nižší počet pracovních dnů ve sledovaném období.
Inkaso spotřebních a energetických daní (+10,4 %, +8,6 mld. Kč) vzrostlo, zejména díky spotřební dani z minerálních olejů a tabákových výrobků. Meziroční růst inkasa spotřební daně z minerálních olejů (+15,2 %, +6,0 mld. Kč) je způsoben vrácením sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. srpna 2023 na původní úroveň počátku roku 2022 (9,95 Kč/l z 8,45 Kč/l). Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+7,7 %, +2,4 mld. Kč) odráží navýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků a zavedení daně z některých dosud nezdaněných výrobků. Meziroční růst u elektřiny a zemního plynu je odrazem zrušení některých osvobození. Výběr ostatních spotřebních a energetických daní je prozatím podobný loňskému, a to i v případě spotřební daně z lihu, u které již odezněl původní výrazný nárůst způsobený předzásobením před změnou sazby daně.
Výdaje státního rozpočtu:
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 16,9 mld. Kč (+1,3 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+1,6 %, +19,6 mld. Kč) tažený transfery státním fondům (+20,6 mld. Kč), dávkami důchodového pojištění (+19,0 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+8,6 mld. Kč), platbou veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+7,6 mld. Kč) a nákupy Ministerstva obrany (+6,8 mld. Kč). Dynamiku výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií (-39,0 mld. Kč) či odvody do rozpočtu Evropské unie (-3,5 mld. Kč).
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+4,7 %, +23,6 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+4,8 %, +19,0 mld. Kč). Do jejich výše se kromě loňského mimořádného navýšení promítá letošní řádná valorizace o 1,8 %. Vzrostl i příspěvek na bydlení (+1,9 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+1,4 mld. Kč), nemocenské (+1,3 mld. Kč) a příspěvek na péči (+0,7 mld. Kč). Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (-1,1 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.
Nárůst neinvestičních dotací státním fondům (+71,5 %, +20,6 mld. Kč) určovaly prostředky poskytnuté Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+15,0 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (+4,3 mld. Kč).
Běžné nákupy (bez obsluhy státního dluhu), které meziročně vzrostly o 5,8 mld. Kč (+14,1 %), byly nejvíce navýšeny výdaji Ministerstva obrany (+6,8 mld. Kč) souvisejícími s pořizováním víceúčelových nadzvukových letounů F-35 (+3,8 mld. Kč) a činností a rozvojem bojových sil Armády České republiky.
Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 1 900 Kč na 2 085 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,3 mld. Kč (+8,8 %). Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 9,4 % (+7,6 mld. Kč).
Naopak výrazně klesly běžné transfery podnikatelům (-47,5 %, -41,4 mld. Kč). Velká část jejich objemu i poklesu byla spojená s dotacemi do oblasti energetiky (-39,0 mld. Kč). Kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen dosáhly 9,2 mld. Kč (-27,2 mld. Kč), podpora obnovitelných zdrojů energie 12,1 mld. Kč (+1,6 mld. Kč) a dotace provozovateli přenosové soustavy 1,3 mld. Kč (-8,8 mld. Kč). Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce není vyplácena (-4,6 mld. Kč).
Neinvestiční transfery územním rozpočtům se meziročně snížily o 7,6 mld. Kč (-4,1 %). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 134,9 mld. Kč (+3,6 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Podobně jako na konci července předchozího roku stát uvolnil téměř celý roční objem prostředků (25,0 mld. Kč) určených na spolufinancování výdajů na sociální služby. Za snížením transferů stálo prozatím nižší zapojení prostředků společných programů s EU (-7,0 mld. Kč), v prvé řadě OP Jan Amos Komenský (-6,1 mld. Kč), klesající kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou (-3,7 mld. Kč) a loňské prezidentské volby (-0,6 mld. Kč).
Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie, jejichž výše je mimo jiné odvislá od úrovně hrubého národního důchodu a daně z přidané hodnoty, meziročně klesly o 3,5 mld. Kč (-10,2 %).
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 47,4 mld. Kč (+22,0 %, +8,6 mld. Kč). Při očištění o úrokové výnosy z protiinflačních státních dluhopisů, které byly v nejvyšších objemech vyplaceny loni v lednu, by tempo růstu dosahovalo vyšších hodnot.
Kapitálové výdaje státu v objemu 92,9 mld. Kč (-2,7 %, -2,6 mld. Kč) dorovnávaji loňskou úroveň, ačkoliv v letošním roce přecházíme na novou víceletou finanční perspektivu u evropských strukturálních a investičních fondů. Přibližně polovinu těchto prostředků (46,4 mld. Kč; -2,3 mld. Kč) představovaly výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie. Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu životního prostředí (-8,7 mld. Kč), Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-5,8 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-1,4 mld. Kč). Naopak vzrostly investiční nákupy Ministerstva obrany (+6,3 mld. Kč) zaměřené na udržení a rozvoj schopností Armády České republiky. Transfery územním rozpočtům (+3,9 mld. Kč), vysokým školám (+3,6 mld. Kč) a podnikatelům (+1,4 mld. Kč) navyšovala především realizace projektů Národního plánu obnovy a Integrovaného regionálního operačního programu. (1.8.2024)