Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci května deficitem ve výši 210,4 mld. Kč

Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 198,7 mld. Kč.

Meziroční zlepšení salda o 61,0 mld. Kč bylo taženo více než 9% nárůstem příjmů, u kterých byly zaznamenány silné přírůstky jak u daňového inkasa (+11,3 %), tak u příjmů ze sociálního pojištění (+8,8 %). Pokles výdajů (-0,1 %) odráží doznívající pomoc státu v souvislosti s vysokými cenami energií.

Díky silnějším daňovým příjmům a nižším výdajům v oblasti energetiky je letošní deficit rozpočtu ke konci května o 61 miliard korun nižší než loni ve stejném období.

“Díky silnějším daňovým příjmům a nižším výdajům v oblasti energetiky je letošní deficit rozpočtu ke konci května o 61 miliard korun nižší než loni ve stejném období. Červen a červenec bývají obvykle přebytkové vzhledem k inkasu čtvrtletních záloh DPH a daně z příjmů velkých firem po daňovém přiznání. Rozpočtové možnosti pro případné další letošní výdaje nad rámec schváleného rozpočtu budou známy až po výsledcích celého prvního pololetí,“  řekl ministr financí Zbyněk Stanjura. Schválený schodek pro letošní rok je 252 mld. Kč. 

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu byly na konci května o 9,1 % (+60,4 mld. Kč) vyšší než před rokem. K růstu přispěly v prvé řadě čisté daňové příjmy (+34,8 mld. Kč) a pojistné (+24,7 mld. Kč). Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů naopak mírně klesly (-1,7 mld. Kč). 

Výběr daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+18,2 %, +7,5 mld. Kč) příznivě ovlivnil růst mezd a změny přijaté v rámci ozdravného balíčku, jako například snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Nicméně platí, že řada změn z konsolidačního balíčku se projeví až při ročním zúčtování daně v následujícím roce.

U inkasa daně z příjmů právnických osob (+15,3 %, +6,2 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+0,9 mld. Kč), se promítl vliv vyrovnání daně u části poplatníků. V prvních měsících roku bývá u daně z příjmů právnických osob obvyklé nižší plnění, což souvisí s lhůtami pro podání daňového přiznání, kdy většina významných poplatníků podává přiznání začátkem července. Obdobně je nastavena daň z neočekávaných zisků (12,7 mld. Kč), která byla loni poprvé odvedena až v září.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 %, kterým by mělo dojít k vyrovnání schodku nemocenského pojištění. Pozitivní dopad na inkaso bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 8,8 % (+24,7 mld. Kč). 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+6,2 %, +8,7 mld. Kč) se kladně promítá růst výdajů domácností na spotřebu. Zároveň se začínají projevovat dopady změn účinných od ledna 2024, především redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty. 

Inkaso spotřebních a energetických daní (+9,4 %, +5,3 mld. Kč) meziročně vzrostlo, a to zejména díky spotřební dani z minerálních olejů, tabákových výrobků a lihu. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů (+15,1 %, +4,1 mld. Kč) odráží vrácení sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. srpna 2023 na původní úroveň počátku roku 2022 (9,95 Kč/l z 8,45 Kč/l). Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+4,0 %, +0,9 mld. Kč) je rovněž v důsledku předzásobení z důvodu navýšení sazby daně rozkolísaný, nicméně v následujících měsících očekáváme jeho stabilizaci. V případě inkasa spotřební daně z lihu (+9,6 %, +0,4 mld. Kč) se jedná o dopad tvorby zásob před zvýšením sazby daně, při meziročním porovnání měsíčního inkasa však již dochází k poklesu. Mírný meziroční růst u elektřiny a zemního plynu je odrazem zrušení některých osvobození. Výběr ostatních spotřebních a energetických daní je prozatím podobný loňskému.    

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně klesly o 0,6 mld. Kč (-0,1 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (-0,1 %, -0,5 mld. Kč) tlumený nižší podporou poskytovanou v oblasti energií (-31,2 mld. Kč) či odvody do rozpočtu Evrospké unie (-4,5 mld. Kč). Dynamiku běžných výdajů naopak zvyšovaly dávky důchodového pojištění (+19,3 mld. Kč), transfery státním fondům (+11,2 mld. Kč), platba veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+5,6 mld. Kč), nákupy Ministerstva obrany (+4,3 mld. Kč) a předfinancováním oblasti výzkumu, vývoje a inovací (+3,7 mld. Kč). 

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+6,2 %, +22,0 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+6,9 %, +19,3 mld. Kč). Do jejich výše se kromě loňského mimořádného navýšení promítá letošní řádná valorizace o 1,8 %. Vzrostl i příspěvek na bydlení (+1,6 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+0,9 mld. Kč) a nemocenské (+0,9 mld. Kč). Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (-0,8 mld. Kč) a se snižujícím se objemem poskytnuté humanitární dávky i pomoc státu osobám v hmotné nouzi (-0,3 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku. 

Nárůst neinvestičních dotací státním fondům (+46,2 %, +11,2 mld. Kč) určovaly především prostředky poskytnuté Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (+5,2 mld. Kč) a Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+5,0 mld. Kč).

Běžné nákupy (bez obsluhy státního dluhu), které meziročně vzrostly o 5,5 mld. Kč (+20,2 %), byly nejvíce navýšeny výdaji souvisejícími s pořizováním víceúčelových nadzvukových letounů F-35 (+3,8 mld. Kč).

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 1 900 Kč na 2 085 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,3 mld. Kč (+8,8 %). Objem vyplacených prostředků vzrostl o 9,7 % (+5,6 mld. Kč).
Naopak výrazně klesly běžné transfery podnikatelům (-47,6 %, -33,2 mld. Kč). Velká část jejich objemu i poklesu byla spjatá s dotacemi do oblasti energetiky (-31,2 mld. Kč). Kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen dosáhly 9,2 mld. Kč (-19,7 mld. Kč), podpora obnovitelných zdrojů energie 8,9 mld. Kč (-1,6 mld. Kč) a dotace provozovateli přenosové soustavy 1,3 mld. Kč (-5,3 mld. Kč). Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce není vyplácena (-4,5 mld. Kč). 

Neinvestiční transfery územním rozpočtům se meziročně snížily o 6,7 mld. Kč (-5,0 %). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 100,3 mld. Kč (+2,6 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Podobně jako na konci května předchozího roku stát uvolnil 15,0 mld. Kč určených na spolufinancování výdajů na sociální služby. Za snížením transferů stálo prozatím nižší zapojení prostředků OP Jan Amos Komenský (-3,7 mld. Kč), klesající kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (-2,5 mld. Kč), dočasně nižší transfery na sociálně právní ochranu dětí (-1,8 mld. Kč) a loňské prezidentské volby (-0,6 mld. Kč). 

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie, jejichž výše je mimo jiné odvislá od úrovně hrubého národního důchodu a daně z přidané hodnoty, meziročně klesly o 4,5 mld. Kč (-19,5 %).

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 34,9 mld. Kč (-6,7 %, -2,5 mld. Kč). Postupně utlumovaný meziroční pokles souvisí s loňskou lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích z protiinflačních státních dluhopisů. 

Kapitálové výdaje státu v objemu 63,4 mld. Kč (-0,1 %, -0,1 mld. Kč) jsou na počátku roku tradičně nízké, což souvisí jednak s realizací investic převážně ve druhé polovině roku a v letošním roce i s přechodem na novou finanční perspektivu. Většina těchto prostředků (35,0 mld. Kč; -0,3 mld. Kč) představovala výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie. Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-8,3 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (-8,1 mld. Kč). Naopak vzrostly investiční nákupy Ministerstva obrany (+7,1 mld. Kč) zaměřené především na udržení a rozvoj schopností Armády České republiky. Transfery územním rozpočtům (+5,0 mld. Kč) a podnikatelům (+3,2 mld. Kč) navyšovala především realizace projektů Integrovaného regionálního operačního programu a Národního plánu obnovy. (3.6.2024)