Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 263,7 mld. Kč.
Za meziročním zhoršením salda o 82,1 mld. Kč stál především nárůst sociálních dávek (+50,5 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+40,1 mld. Kč), obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+18,1 mld. Kč) či vyšší investice (+12,7 mld. Kč). Růst daňového inkasa, dosud navýšený mimořádnými příjmy jen o 12,2 mld. Kč z důvodu jejich zákonné splatnosti, zatím nepokrývá zvýšené požadavky na výdaje státu.
„Květen je tradičně slabý měsíc, loni se jen za květen propadlo hospodaření státu o 90 miliard korun. A přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZu či peníze z evropských fondů, musíme jako vláda šlápnout na brzdu. Když jsme před pár týdny představili ozdravný balíček, řekli jsme, že začneme s hubnoucí kúrou sami u sebe a více než 20 miliard korun uspoříme příští rok na platech a na provozu státu. Myslím, že nejméně stejně vysokou částku ale musíme vzhledem k vývoji hospodaření státu ušetřit na výdajích ještě letos. Proto příští týden ponesu na vládu seznam rozpočtových opatření, kterými ve druhé polovině roku zbrzdíme prohlubování schodku. Nebudou to populární kroky, stejně jako není populární náš ozdravný balíček, ale nemůžeme na letošek rezignovat a říct, že šetříme až od příštího roku. To bychom se nijak nelišili od předchozí populistické vlády, která se k budoucím generacím chovala stylem „po nás potopa,“ komentuje květnové výsledky ministr financí Zbyněk Stanjura.
Příjmy státního rozpočtu:
Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci května růstu 9,8 % (+58,9 mld. Kč), ke kterému nejvíce přispěl výběr pojistného (+24,5 mld. Kč), odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (+12,2 mld. Kč), inkaso daně z přidané hodnoty (+9,6 mld. Kč) a daní z příjmů fyzických (+10,8 mld. Kč) i právnických (+7,1 mld. Kč) osob. Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů klesly o 2,7 mld. Kč.
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+26,2 %, +8,6 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn, kdy se například efekt zvýšení slevy na poplatníka projevil až v hotovostním plnění v únoru 2022. Naopak příjmy pozitivně ovlivňuje růst mezd a platů. Dále inkaso této daně letos nesnižuje výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům (ke konci května 2022 měla negativní dopad 2,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).
Na inkasu daně z příjmů právnických osob (+21,1 %, +7,1 mld. Kč) podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-0,7 mld. Kč) se promítl vliv vyrovnání daně u části poplatníků. Výše vyrovnání je v případě daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky negativně ovlivněna zvýšením slevy na poplatníka.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení budou v tomto roce sníženy zavedením slevy na pojistném u zkrácených úvazků s faktickým dopadem do inkasa od března 2023 (-3 mld. Kč) a navýšeny odvody zvýšených sazeb u rizikových profesí. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,6 % (+24,5 mld. Kč). Letošní rozpočet počítá s růstem 7,9 % proti inkasu roku 2022, což odpovídá dynamice meziročního růstu objemu mezd a platů očekávané v době sestavování rozpočtu.
Do inkasa daně z přidané hodnoty (+7,3 %, +9,6 mld. Kč) se pozitivně promítá růst cen. Naopak negativně na inkaso působí zvýšení limitu pro registraci k dani na 2 mil. Kč, zavedené od ledna 2023.
Inkaso spotřebních daní (-7,3 %, -4,4 mld. Kč) zaznamenalo více či méně významný meziroční pokles v případě všech komodit. Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z minerálních olejů (-8,9 %, -2,6 mld. Kč), což je způsobeno prodloužením platnosti snížené sazby daně z motorové nafty a inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (-5,1 %, -1,2 mld. Kč), kde se projevuje přesun preferencí spotřebitelů k alternativním tabákovým výrobkům. V případě inkasa spotřební daně z lihu, piva a vína je důvodem pravděpodobné omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií.
Příjmy státního rozpočtu navyšuje v tomto roce také odvod z nadměrných příjmů. Do příjmů státního rozpočtu bylo dosud převedeno 12,2 mld. Kč.
Výdaje státního rozpočtu:
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 141,0 mld. Kč. V průběhu května zpomalil jejich růst o téměř 9 p. b. na 17,8 %, když zejména u transferů státním fondům, do oblasti sociálních služeb a vysokým školám došlo k meziročnímu narovnání úrovně jejich předfinancování. Pro tempo celkových výdajů byl i nadále určující vývoj běžných výdajů (+17,3 %, +128,3 mld. Kč) navýšených realizací opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií a dopadů války na Ukrajině, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů a obsluhou státního dluhu. Kapitálové výdaje (+25,2 %, +12,7 mld. Kč) zvýšily především transfery státním fondům.
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+16,5 %, +50,5 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+19,4 %, +45,3 mld. Kč). Do jejich výše se kromě loňských mimořádných navýšení promítá letošní řádná valorizace o 4,7 % a příspěvek 500 Kč měsíčně za vychované dítě. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení (+3,4 mld. Kč) posílený počtem žádostí v době vysokých cen energií, přídavek na dítě (+1,1 mld. Kč) vyšší ve vazbě na růst životního minima a výsluhový příspěvek (+0,8 mld. Kč). Naopak klesly vyplacené dávky nemocenského pojištění (-1,0 mld. Kč) a rodičovský příspěvek (-0,8 mld. Kč).
Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+135,3 %, +40,1 mld. Kč) ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (28,9 mld. Kč), dotacemi provozovateli přenosové soustavy (6,7 mld. Kč) a výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích (4,5 mld. Kč). Celková pomoc s vysokými cenami energií ve výši 40,1 mld. Kč nebyla z velké části hrazena z rozpočtu letošního roku, ale z nároků z nespotřebovaných výdajů minulého roku (29,7 mld. Kč). Dotace na obnovitelné zdroje energie navyšovaly transfery o 1,8 mld. Kč. Naopak o 2,1 mld. Kč klesly výdaje státu na řešení dopadů epidemie covidu-19.
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 37,4 mld. Kč (+18,1 mld. Kč). Meziroční nárůst o téměř dvojnásobek souvisel s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích zejména z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021, a také s financováním schodkového hospodaření posledních let za zhoršujících se úrokových podmínek.
Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně vzrostly o 10,2 mld. Kč (+8,3 %). Jejich součástí jsou především prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (+7,0 mld. Kč). Pro jejich růst je určující navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků o 4 %. Transfery navyšovala také realizace projektů Operačního programu Jan Amos Komenský (+3,5 mld. Kč), kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (+3,4 mld. Kč) a výdaje na prezidentské volby (+0,6 mld. Kč). Naopak prozatím kleslo zálohové financování sociálních služeb (-4,4 mld. Kč). Meziroční srovnání mírně zkresluje příspěvek obcím a krajům na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu vyplacený loni v dubnu ve výši 1,2 mld. Kč.
Vyšší běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+8,7 %, +4,0 mld. Kč) ovlivnilo meziročně rychlejší financování projektů výzkumu, vývoje a inovací realizované prostřednictvím vysokých škol a veřejných výzkumných institucí (+1,7 mld. Kč). Vzrostly i příspěvky na provoz vysokých škol (+0,9 mld. Kč) a pro přímo řízené organizace Ministerstva kultury (+0,9 mld. Kč).
Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na 1 900 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,4 mld. Kč (+9,6 %). Dosavadní objem vyplacených prostředků dosáhl prozatím nižší úrovně než loni (-2,7 %, -1,6 mld. Kč) z důvodu změny legislativy v průběhu roku 2022.
Nižší průběh čerpání běžných výdajů lze zatím pozorovat i u transferů Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-4,8 mld. Kč). Neinvestiční nákupy bez započtení obsluhy státního dluhu (-2,4 mld. Kč) meziročně snižovaly především nákupy vakcín (-5,1 mld. Kč) a pořizování státních hmotných rezerv (-1,4 mld. Kč).
Kapitálové výdaje (+25,2 %, +12,7 mld. Kč) byly navýšeny v prvé řadě transfery státním fondům, které zatím tvoří více než polovinu podpory investic vyplacené ze státního rozpočtu. Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 21,5 mld. Kč (+2,7 mld. Kč) a zajištění realizace programu Nová zelená úsporám v rámci Národního plánu obnovy 8,9 mld. Kč (+4,6 mld. Kč). (1.6.2023)
