Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci ledna deficitem ve výši 26,0 mld. Kč

Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 33,0 mld. Kč.

K meziročnímu zhoršení salda o 19,2 mld. Kč přispěl vývoj na výdajové straně. I přes solidní růst celkových příjmů o 11,5 % převážil dopad výdajů, které byly na rozdíl od loňského roku realizovány již v lednu. Jejich dynamiku zkreslila záloha veřejným školám (30,5 mld. Kč) a dotace na obnovitelné zdroje energie (5,7 mld. Kč). 

 „Meziroční srovnání lednového hospodaření státního rozpočtu hodnotím pozitivně. Výsledek je zkreslen tím, že jsme letos odeslali zálohu 30,5 mld. Kč na financování dvou měsíců regionálního školství 31. ledna a loni 1. února. Bez těchto zkreslujících faktorů by letošní lednový výsledek představoval meziroční zlepšení o více než 10 mld. Kč. Potěšující je pro mě pohled na tempo růstu příjmů o téměř 12 procent," říká ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „Už loňský průběh roku ukázal, že plnění rozpočtu není lineární. Výsledku hospodaření státního rozpočtu po skončení prvního měsíce nelze přisuzovat velkou váhu.“

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci ledna růstu 11,5 % (+15,2 mld. Kč), ke kterému přispěly daňové příjmy (+7,2 mld. Kč), prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (+4,5 mld. Kč) a pojistné (+3,1 mld. Kč).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+13,1 %, +1,3 mld. Kč) pozitivně ovlivnil růst mezd. Dopady změn přijatých v konsolidačním balíčku se v inkasu začnou projevovat až v dalších měsících, neboť lednové inkaso souvisí s výdělky z konce roku 2023.

U daně z příjmů právnických osob (1,2 mld. Kč) podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (0,3 mld. Kč) je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh (první záloha v březnu). Obdobně je nastaveno inkaso pro daň z neočekávaných zisků.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 %, kterým dochází ke konsolidaci účtu nemocenského pojištění. Pozitivní dopad na inkaso bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 5,5 % (+3,1 mld. Kč). Východisko pro stanovení plánovaného růstu o 9,7 % představovala především dynamika meziročního růstu objemu mezd a platů očekávaná v době sestavování rozpočtu.

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+6,2 %, +2,2 mld. Kč) se pozitivně promítá růst cen. Dopad změn účinných od ledna 2024 se vzhledem ke splatnosti daně promítne až v dalších měsících.

Inkaso spotřebních daní (+20,9 %, +2,4 mld. Kč) meziročně vzrostlo, a to zejména díky spotřební dani z tabákových výrobků, minerálních olejů a lihu. Růst inkasa spotřební daně z minerálních olejů (+14,1 %, +0,8 mld. Kč) je způsoben navrácením sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. srpna 2023 na původní úroveň počátku roku 2022 (z 8,45 Kč/l na 9,95 Kč/l). V případě inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+24,4 %, +1,1 mld. Kč) se jedná o dopad předzásobení před zvýšením sazby daně, stejně jako v případě inkasa spotřební daně z lihu (+66,0 %, +0,6 mld. Kč). Vývoj inkasa ostatních spotřebních a energetických daní je prozatím podobný loňskému. Výraznější propad je patrný pouze u daně z pevných paliv, což pravděpodobně souvisí s pokračujícím trendem výměny zdrojů vytápění za ekologičtější. Další dopady změn spotřebních daní v důsledku přijetí konsolidačního balíčku se začnou projevovat až v průběhu roku v závislosti na splatnosti daně či účinnosti nových sazeb.  

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 34,4 mld. Kč (+24,7 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+24,5 %, +33,6 mld. Kč) navýšených zálohou regionálnímu školství (+30,7 mld. Kč), dotací na obnovitelné zdroje energie (+5,7 mld. Kč), výplatou sociálních dávek, zejména důchodů (+3,5 mld. Kč) a transferem Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (+2,5 mld. Kč). Dynamiku výdajů naopak snižovala obsluha státního dluhu (-6,7 mld. Kč).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+5,6 %, +4,1 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+6,0 %, +3,5 mld. Kč). Do jejich výše se kromě loňského mimořádného navýšení promítá letošní řádná valorizace o 1,8 %. Vzrostl i příspěvek na bydlení (+0,6 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek prozatím nevybočuje od vývoje předchozího roku.

Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+53,4 %, +6,0 mld. Kč). Jejich objem (17,1 mld. Kč) byl tvořen především kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen ve výši 9,2 mld. Kč (+0,9 mld. Kč) a dotacemi provozovateli přenosové soustavy ve výši 1,3 mld. Kč (+1,3 mld. Kč). Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce není vyplácena (-1,3 mld. Kč). Meziroční srovnání transferů firmám je zkresleno dotacemi na obnovitelné zdroje energie (5,7 mld. Kč), které byly v loňském roce poprvé poskytnuty až v únoru (změna legislativy v termínech výplaty). 

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na z 1 900 Kč na 2 085 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,3 mld. Kč (+8,8 %). Objem vyplacených prostředků vzrostl o 9,0 % (+1,0 mld. Kč). 

Běžné výdaje navýšily i transfery Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (+2,5 mld. Kč), jehož prostřednictvím je realizována zejména společná zemědělská politika Evropské unie.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 3,1 mld. Kč (-6,7 mld. Kč). Meziroční pokles souvisel s loňskou lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích z protiinflačních státních dluhopisů. 

Nižší jsou i neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím ve výši 8,6 mld. Kč (-1,5 mld. Kč). Prozatím jsou tvořeny hlavně příspěvkem na činnost vysokých škol (5,3 mld. Kč) a podporou výzkumu, vývoje a inovací (2,2 mld. Kč). Za poklesem stály především nižší příspěvky organizacím v oblasti kultury (-1,3 mld. Kč) a školství (-1,0 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům v objemu 35,5 mld. Kč meziročně vzrostly o 29,4 mld. Kč. Jejich součástí jsou prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. V lednu byla poskytnuta dotace pro soukromé (3,4 mld. Kč) i veřejné školy (30,5 mld. Kč), zatímco v prvním měsíci loňského roku byla uvolněna jen soukromým školám (3,1 mld. Kč). Příspěvek na výkon státní správy činil 1,1 mld. Kč a zůstává na podobné úrovni jako loni.  

Kapitálové výdaje státu v objemu 2,7 mld. Kč (+0,8 mld. Kč) jsou v lednu tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. (1.2.2024)