.jpg)
Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 296,8 mld. Kč.
K meziročnímu zlepšení salda o 68,0 mld. Kč výrazně přispěly v průběhu předchozích měsíců příjmy z Evropské unie, především z Nástroje pro oživení a odolnost (Národní plán obnovy), výnosy z majetkové účasti státu v akciové společnosti ČEZ a vysoké inkaso daně z příjmů právnických osob posílené výnosy mimořádného zdanění neočekávaných zisků a nadměrných tržeb. Růst příjmů tak o téměř 8 procentních bodů převýšil silnou dynamiku výdajů, kterou určovaly výdaje v sociální oblasti (+97,3 mld. Kč), pomoc domácnostem a firmám s cenami energií (+54,5 mld. Kč), vyšší investice (+32,4 mld. Kč), prostředky na financování regionálního školství (+20,7 mld. Kč) či obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+10,9 mld. Kč).
V rozpočtu je jedna velmi pozitivní zpráva – máme procentuálně i absolutně vysoké plnění investic, už téměř 180 mld. Kč z plánovaných 210 mld. Kč.
„Během listopadu se deficit prohloubil o 58,4 mld. Kč, nicméně listopad je tradičně měsíc, který zatěžuje výsledek hospodaření státního rozpočtu výraznými schodky. Na příjmové straně nedochází k žádnému čtvrtletnímu inkasu daní, jako jsou DPFO, DPPO nebo od čtvrtletních plátců DPH, ale ve výdajích pravidelně figuruje záloha na regionální školství (letos v listopadu 23,9 mld. Kč) nebo dotace na obnovitelné zdroje energie (letos 5,7 mld. Kč). Před koncem roku také akcelerují investiční výdaje, v listopadu bylo vyplaceno 24,8 mld. Kč, což je zatím letos nejvíce," uvedl k plnění rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.
„V rozpočtu je jedna velmi pozitivní zpráva – máme procentuálně i absolutně vysoké plnění investic, už téměř 180 mld. Kč z plánovaných 210 mld. Kč. Prosinec bude silný i v příjmech – jsou splatné čtvrtletní zálohy na DPPO, očekáváme další zálohu na daň z neočekávaných zisků a vyšší než v předchozích měsících bývá v prosinci také inkaso pojistného na sociální zabezpečení, takže já předpokládám, že dodržíme plánovaný schodek maximálně 295 mld. Kč pro letošní rok,“ dodal.
Příjmy státního rozpočtu:
Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci listopadu růstu 20,8 % (+295,5 mld. Kč), ke kterému výrazně přispěly prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (+65,1 mld. Kč) navýšené o 45,2 mld. Kč platbou z Nástroje pro oživení a odolnost (Národního plánu obnovy) a o srpnové výnosy z dividend akciové společnosti ČEZ (54,0 mld. Kč). Za nárůstem stál také výběr pojistného (+48,1 mld. Kč), inkaso daní z příjmů právnických (+45,6 mld. Kč) i fyzických (+23,9 mld. Kč) osob, daně z přidané hodnoty (+18,2 mld. Kč) a mimořádné příjmy v podobě daně z neočekávaných zisků (+25,8 mld. Kč) a odvodu z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (+17,7 mld. Kč).
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+19,3 %, +15,9 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv minulých daňových změn, kdy se například efekt zvýšení slevy na poplatníka projevil až v hotovostním plnění v únoru 2022. Naopak příjmy pozitivně ovlivňuje růst mezd a zaměstnanosti. Dále inkaso letos nesnižuje výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům (ke konci listopadu 2022 měla negativní dopad 2,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).
Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+37,5 %, +45,6 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+6,3 %, +0,4 mld. Kč), mělo pozitivní vliv vyrovnání daně za zdaňovací období 2022 splatné v roce 2023 a následně zaplacené vyšší zálohy. Za meziročním růstem inkasa u daně z příjmů právnických osob stály hlavně firmy podnikající v oblasti energetiky a finančního zprostředkování.
Inkaso daně z neočekávaných zisků prozatím dosáhlo částky 25,8 mld. Kč. Na začátku července poskytly dotčené subjekty oznámení o výši záloh na tuto daň na rok 2023 se splatností v září a v prosinci tohoto roku, tj. ve stejné lhůtě jako u standardní daně z příjmu právnických osob. Skutečná výše zaplacených záloh je ovlivněna dosavadním vývojem ziskovosti dotčených subjektů v letošním roce a s tím související úpravou výše záloh dle rozhodnutí správce daně. Celkové inkaso této daně bude ovlivněno vývojem ziskovosti v dalších měsících se zohledněním sezónnosti dotčených odvětví, které se následně projeví ve stanovení výše zálohy splatné 15. prosince.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce sníženy zavedením slevy na pojistném u zkrácených úvazků s faktickým dopadem do inkasa od března 2023 (-3 mld. Kč) a doplněny odvody zvýšených sazeb u rizikových profesí. Objem pojistného meziročně vzrostl o 8,3 % (+48,1 mld. Kč).
Do inkasa daně z přidané hodnoty (+5,8 %, +18,2 mld. Kč) se promítá na jedné straně růst spotřebitelských cen, na straně druhé dynamiku mírnil pokles reálné spotřeby domácností. Dále negativně působí zvýšení limitu pro registraci k dani z 1 na 2 mil. Kč zavedené od ledna 2023. Inkaso daně v samotném listopadu bylo mimo jiné pozitivně ovlivněno vyšším počtem pracovních dní.
Inkaso spotřebních daní (-3,5 %, -4,9 mld. Kč) zaznamenalo více či méně významný meziroční pokles v případě všech komodit, kromě spotřební daně z minerálních olejů. Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (-9,0 %, -4,8 mld. Kč), kde se projevuje změna preferencí a nákupních zvyklostí spotřebitelů. V případě inkasa spotřební daně z piva a vína je důvodem meziročního poklesu omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů naopak meziročně rostlo (+1,9 %, +1,3 mld. Kč), což souvisí s novelou zákona, díky níž došlo od začátku srpna k navrácení sazby spotřební daně z motorové nafty na původní úroveň (z 8 450 Kč/1 000 l na 9 950 Kč/1 000 l; v loňském roce platila v porovnávaném období sazba 8 450 Kč/1 000 l).
Příjmy státního rozpočtu navyšuje v tomto roce také odvod z nadměrných příjmů. Do příjmů státního rozpočtu bylo dosud převedeno 17,7 mld. Kč.
Výdaje státního rozpočtu:
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 227,5 mld. Kč (+12,9 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+12,1 %, +195,1 mld. Kč) navýšených realizací mimořádných opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií a dopadů války na Ukrajině, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů, obsluhou státního dluhu a platy zaměstnanců základních a středních škol. Kapitálové výdaje (+22,0 %, +32,4 mld. Kč) zvýšily hlavně strategické nákupy Ministerstva obrany a podpora investičních záměrů územních rozpočtů a podnikatelů s využitím prostředků společných programů Evropské unie a České republiky.
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+13,5 %, +94,8 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+17,1 %, +91,6 mld. Kč). Do jejich výše se kromě loňských navýšení promítá letošní řádná valorizace o 4,7 %, mimořádná od června o 3,9 % a příspěvek 500 Kč měsíčně za vychované dítě. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení (+8,7 mld. Kč) posílený počtem žádostí v době vysokých cen energií, výsluhový příspěvek (+1,3 mld. Kč) a příspěvek na mobilitu (+1,1 mld. Kč). Naopak klesly výplaty přídavku na dítě (-4,7 mld. Kč) z důvodu poskytování jednorázového příspěvku 5 000 Kč na dítě od srpna loňského roku, dávek nemocenského pojištění (-1,9 mld. Kč) a rodičovského příspěvku (-1,7 mld. Kč). O cca 1,5 mld. Kč jsou nižší i humanitární dávky legislativně upravené od 1. července 2023 na příspěvek na životní potřeby.
Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+67,0 %, +52,0 mld. Kč) ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (50,5 mld. Kč), dotacemi provozovateli přenosové soustavy (16,7 mld. Kč) a výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích (4,6 mld. Kč). Celková mimořádná pomoc s vysokými cenami energií ve výši 71,8 mld. Kč byla hrazena nejen z rozpočtu letošního roku, ale i z nároků z nespotřebovaných výdajů minulého roku (28,8 mld. Kč). Meziroční růst naopak zmírnil příspěvek na úhradu nákladů za energie na měsíce říjen až prosinec 2022 vyplacený ze státního rozpočtu v září loňského roku v objemu 17,4 mld. Kč. Klesly také dotace na obnovitelné zdroje energie (-3,9 mld. Kč) a nižší jsou i výdaje státu směřované podnikatelům na řešení dopadů epidemie covidu-19 (-2,4 mld. Kč).
Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně vzrostly o 27,7 mld. Kč (+12,3 %). Jejich součástí jsou především prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (+16,5 mld. Kč). Pro jejich růst je určující navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků o 4 %. Transfery navyšovaly také projekty Operačního programu Jan Amos Komenský (+4,8 mld. Kč), kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (+4,9 mld. Kč) a zálohové financování sociálních služeb (+2,7 mld. Kč). Meziroční srovnání mírně zkresluje příspěvek obcím a krajům na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu vyplacený loni ve výši 1,2 mld. Kč.
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 57,3 mld. Kč (+10,9 mld. Kč). Meziroční nárůst o 23,6 % souvisel s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021, a také s financováním schodkového hospodaření posledních let za zhoršujících se úrokových podmínek.
Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na 1 900 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,4 mld. Kč (+9,6 %). Objem vyplacených prostředků dosáhl prozatím nižšího nárůstu (+5,7 %, +6,9 mld. Kč) z důvodu změny legislativy v průběhu roku 2022, která pro státní rozpočet znamenala snížení plateb v závěru předchozího roku.
Neinvestiční nákupy bez započtení obsluhy státního dluhu (-8,4 mld. Kč) meziročně snižovalo především loňské pořízení zemního plynu do státních hmotných rezerv (-5,9 mld. Kč), nákupy vakcín (-5,0 mld. Kč) a úhrada čistých nákladů představujících nespravedlivou zátěž České poště (-5,3 mld. Kč). Naopak vyšší běžné nákupy uskutečnily silové resorty Ministerstvo obrany (+3,6 mld. Kč) a Ministerstvo vnitra (+1,1 mld. Kč). Nižší průběh čerpání běžných výdajů lze zatím pozorovat i u transferů Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-12,8 mld. Kč).
Kapitálové výdaje (+22,0 %, +32,4 mld. Kč) navýšily nejvíce investiční nákupy a související výdaje (+11,0 mld. Kč). Za jejich růstem stálo hlavně Ministerstvo obrany (+7,2 mld. Kč) s nákupem pásových bojových vozidel pěchoty (4,9 mld. Kč) a další armádní techniky. Výrazněji vzrostly i převody prostředků Státnímu fondu životního prostředí (+3,5 mld. Kč) z velké části směřované na realizaci programu Nová zelená úsporám v rámci Národního plánu obnovy (+3,8 mld. Kč). Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 62,1 mld. Kč (-3,1 mld. Kč) a na podporu investic realizovaných prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu 5,8 mld. Kč (+2,1 mld. Kč). Vysoká míra prostředků uvolněných podnikatelům (132,7 % rozpočtu; +6,2 mld. Kč) a územním rozpočtům (129,5 % rozpočtu; +7,9 mld. Kč) je dána koncem finanční perspektivy evropských strukturálních a investičních fondů, kde jde převážně o projekty v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ a Integrovaného regionálního operačního programu 2014+. (1.12.2023)
.jpg?s3=1)
