Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 199,7 mld. Kč
Meziroční zlepšení salda o 38,2 mld. Kč bez započtení dopadu prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů bylo taženo 5,5% nárůstem výběru daní a pojistného. I přes značný růst mandatorních titulů včetně obsluhy státního dluhu převyšují výdaje rozpočtu loňský objem jen mírně (+0,8 %).
Pozitivně vnímám především stagnaci výdajů v době, kdy je řada mandatorních výdajů navyšována valorizačními mechanismy, dodržováním zákonných závazků a povinností splácet dluhy minulé vlády.
“Pozitivně vnímám především stagnaci výdajů v době, kdy je řada mandatorních výdajů navyšována valorizačními mechanismy, dodržováním zákonných závazků a povinností splácet dluhy minulé vlády,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura a dodal: „Ve zbývající části roku lze očekávat zvýšené tlaky na rozpočet nejen v oblasti investic, ale i při řešení následků zářijových povodní. Nicméně aktuální požadavky na finanční prostředky z navýšené rozpočtové rezervy budou pro letošek dostačující a plánovaný deficit po novele zákona o rozpočtu ve výši 282 mld. Kč by mohl být dodržen.“
Příjmy státního rozpočtu:
Příjmy státního rozpočtu byly na konci října o 1,5 % (+24,0 mld. Kč) vyšší než před rokem. Inkaso pojistného vzrostlo o 52,0 mld. Kč, čistě daňové příjmy o 21,8 mld. Kč, k čemuž přispěla také změna rozpočtového určení daní (+8,7 mld. Kč). Saldo naopak zhoršovaly přijaté prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (-28,8 mld. Kč), nejvíce doposud meziročně nižší refundace prostředků z Národního plánu obnovy (-23,9 mld. Kč), ale také převody výnosů z majetkových účastí státu (-27 mld. Kč).
Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+16,3 %, +14,5 mld. Kč) bylo podpořeno růstem mezd a změnami přijatými v rámci ozdravného balíčku, například snížením hranice pro druhou sazbu daně či úpravou zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Nicméně řada změn z konsolidačního balíčku se projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce.
Na inkaso daně z příjmů právnických osob (-9,5 %, -15,8 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+2,2 %, +0,1 mld. Kč) mělo vliv vyrovnání daně za zdaňovací období 2023 splatné v roce 2024 a zaplacené zálohy. Meziroční pokles inkasa ze zdanění právnických osob byl způsoben loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. Zálohy v roce 2022 byly hrazeny dle daňových povinností za období 2020 a 2021, avšak rok 2022 byl mimořádně ziskový, a proto i vyrovnání daně za rok 2022 bylo nezvykle vysoké.
Inkaso daně z neočekávaných zisků ve výši 27,2 mld. Kč (+5,5 %, +1,4 mld. Kč) bylo pozitivně ovlivněno vyrovnáním daně za rok 2023 a zaplacenými zálohami na rok 2024. Další záloha bude splatná v prosinci.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců se sazbou ve výši 0,6 % a s dosavadním dopadem necelých 10 mld. Kč, kterým by mělo dojít k vyrovnání schodku systému nemocenského pojištění. Pozitivní vliv na inkaso má i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,2 % (+52,0 mld. Kč).
Do inkasa daně z přidané hodnoty (+5,2 %, +15,4 mld. Kč) se promítá růst výdajů domácností na spotřebu, stejně jako dopady změn účinných od ledna 2024. Především jde o redukce počtu sazeb daně na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty.
Inkaso spotřebních a energetických daní (+10,1 %, +12,4 mld. Kč) vzrostlo hlavně díky spotřební dani z minerálních olejů a tabákových výrobků. Meziroční růst inkasa spotřební daně z minerálních olejů (+14,0 %, +8,4 mld. Kč) je způsoben vrácením sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. srpna 2023 na původní úroveň počátku roku 2022 (9,95 Kč/l z 8,45 Kč/l). Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+7,5 %, +3,4 mld. Kč) odráží navýšení sazby a zdanění dosud nedaněných výrobků. Meziroční růst inkasa daní z elektřiny a zemního plynu je odrazem zrušení některých osvobození. Inkaso spotřební daně z lihu pokleslo (-4,4 %, -0,3 mld. Kč), nicméně očekáváme jeho růst v období před koncem roku před dalším zvýšením daně od 1. ledna 2025. Výběr ostatních spotřebních a energetických daní nezaznamenal ve srovnání s loňským rokem významnější výkyvy.
Výdaje státního rozpočtu:
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 14,1 mld. Kč (+0,8 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+1,8 %, +29,1 mld. Kč) tažený transfery státním fondům (+30,1 mld. Kč), dávkami důchodového pojištění (+22,9 mld. Kč) a ostatními sociálními dávkami (+8,8 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+12,2 mld. Kč), platbou veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+10,6 mld. Kč), nákupy Ministerstva obrany (+8,9 mld. Kč) a výdaji na výzkum, vývoj a inovace (+1,4 mld. Kč). Dynamiku výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií (-56,0 mld. Kč) a investice (-15,0 mld. Kč) do značné míry determinované požadavky státních fondů na dotace ze státního rozpočtu.
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+4,4 %, +31,7 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+4,0 %, +22,9 mld. Kč). Jejich výši kromě loňského mimořádného navýšení ovlivnila lednová řádná valorizace o 1,8 %. Rostoucí objem příspěvků na péči (+2,7 mld. Kč) souvisí s navýšením částek v návaznosti na změnu zákona o sociálních službách platnou od července tohoto roku. Vzrostl i příspěvek na bydlení (+2,2 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+2,0 mld. Kč) a nemocenské (+1,9 mld. Kč). Mimořádnou okamžitou pomoc v posledních dvou měsících navýšily žádosti občanů postižených zářijovými povodněmi (+0,5 mld. Kč). Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (-1,6 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.
Výrazný nárůst neinvestičních dotací státním fondům (+79,9 %, +30,1 mld. Kč) určovaly prostředky poskytnuté Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+13,1 mld. Kč), Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (+15,8 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (+1,4 mld. Kč). Meziroční navýšení je dáno především časovým nesouladem v poskytování dotací, které překračují loňské plnění o téměř 33 p. b.
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 66,8 mld. Kč (+22,4 %, +12,2 mld. Kč). Při očištění o úrokové výnosy z protiinflačních státních dluhopisů, které byly v nejvyšších objemech vyplaceny loni v lednu, by tempo růstu dosahovalo vyšších hodnot.
Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 1 900 Kč na 2 085 Kč vedlo k posílení zdrojů veřejného zdravotního systému z prostředků státního rozpočtu o 10,6 mld. Kč (+9,2 %).
Běžné nákupy (bez obsluhy státního dluhu), které meziročně vzrostly o 8,3 mld. Kč (+14,2 %), byly nejvíce navýšeny výdaji Ministerstva obrany (+8,9 mld. Kč) souvisejícími s pořizováním víceúčelových nadzvukových letounů F-35 (+3,9 mld. Kč) a dalšími činnostmi a rozvojem bojových sil Armády České republiky.
Za růstem neinvestičních transferů příspěvkovým a podobným organizacím o 3,7 mld. Kč (+4,8 %) stály nejvíce výdaje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (+3,4 mld. Kč) navýšené podporou výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (+2,2 mld. Kč) a příspěvky na provoz vysokých škol (+1,1 mld. Kč).
Naopak výrazně klesly běžné transfery podnikatelům (-52,3 %, -60,7 mld. Kč). Velká část jejich objemu i poklesu byla spojená s dotacemi do oblasti energetiky (-56,0 mld. Kč). Kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen dosáhly 8,2 mld. Kč (-40,0 mld. Kč) a dotace provozovateli přenosové soustavy 1,3 mld. Kč (-14,1 mld. Kč). Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce není vyplácena (-4,6 mld. Kč). Podpora obnovitelných zdrojů energie v objemu 15,3 mld. Kč (+2,7 mld. Kč) byla dočasně vyšší z důvodu odlišné splatnosti čtvrtletních záloh. Z ostatních transferů klesla podpora poskytovaná prostřednictvím společných progamů Evropské unie a České republiky (-3,1 mld. Kč), zejména OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (-3,4 mld. Kč).
Neinvestiční transfery územním rozpočtům se meziročně snížily o 7,9 mld. Kč (-3,5 %). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 166,1 mld. Kč (+4,2 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Výdaje na spolufinancování sociálních služeb (25 mld. Kč) se meziročně nezměnily a jejich objem již téměř dosáhl celoročního plánu. Za snížením transferů stálo prozatím nižší zapojení prostředků společných programů s Evropskou unií (-8,1 mld. Kč), v prvé řadě OP Jan Amos Komenský (-7,3 mld. Kč), klesající kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou (-4,7 mld. Kč) a loňské prezidentské volby (-0,6 mld. Kč).
Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie, jejichž výše je mimo jiné odvislá od úrovně hrubého národního důchodu a daně z přidané hodnoty, meziročně klesly o 3,1 mld. Kč (-6,5 %).
Kapitálové výdaje v objemu 140,0 mld. Kč představují meziroční pokles o 9,7 % (-15,0 mld. Kč), který je nižší než tempo stanovené rozpočtovým plánem. Do průběhu uvolňování a realizace investic státu se v tomto roce promítá i skutečnost, že v letošním roce přecházíme na novou víceletou finanční perspektivu u evropských strukturálních a investičních fondů. Téměř polovinu těchto prostředků (68,8 mld. Kč; -8,7 mld. Kč) představovaly výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie. Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu životního prostředí (-8,7 mld. Kč), Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-1,8 mld. Kč) a Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-1,1 mld. Kč). Naopak vzrostly investiční nákupy Ministerstva obrany (+3,9 mld. Kč) zaměřené na udržení a rozvoj schopností Armády České republiky. Transfery vysokým školám (+4,0 mld. Kč) navyšovala především realizace projektů Národního plánu obnovy, OP Spravedlivá transformace a OP Jan Amos Komenský. (1.11.2024)
