Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna deficitem ve výši 231,1 mld. Kč

Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 218,0 mld. Kč.

Saldo bylo za 8 měsíců roku o 66,9 mld. Kč nižší. Příjmové straně pomohly daňové výnosy vyšší o 15,5 %, výdaje prohloubily valorizace důchodů, navýšené dávky na bydlení a hmotné nouze, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc. Meziroční srovnání zkreslují prostředky z Evropské unie (-17,4 mld. Kč), které jsou v rozpočtu plánovány s neutrálním dopadem.

Saldo bylo za 8 měsíců roku o 66,9 mld. Kč lepší než v loňském roce. Příjmové straně pomohly daňové výnosy meziročně vyšší o 15,5 %, naopak výdaje prohloubily mimořádné valorizace důchodů, navýšené dávky na bydlení a hmotné nouze, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc. Meziroční srovnání aktuálně zkreslují prostředky z Evropské unie (-17,4 mld. Kč), které jsou v rozpočtu plánovány s neutrálním dopadem.

„Z pohledu evropských peněz je aktuální plnění rozpočtu meziročně zkreslené zhruba o 17 miliard korun, které by měly v průběhu druhé poloviny roku vylepšit saldo státního rozpočtu. Na výdajové straně máme dodatečné náklady na mimořádné důchody a sociální dávky na pomoc skupinám občanů ohroženým zdražováním. I přesto sledujeme v posledních měsících pozitivní trend výrazně rostoucích kapitálových výdajů, které jsou aktuálně téměř o 20 procent silnější než v loňském roce, nepřekvapivě s největším podílem do dopravní infrastruktury,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu vzrostly na konci srpna o 8,1 % (+77,0 mld. Kč). K tomu nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného (+11,1 %, +91,1 mld. Kč) s kladným příspěvkem především daně z přidané hodnoty, pojistného a daní z příjmů právnických osob. Naopak o 9,5 mld. Kč (-11,4 %) poklesly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání navíc zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+9,3 %, +4,9 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn účinných v průběhu roku 2021, jako např. snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka s dopadem až v únoru 2021. Inkaso od února 2022 snížilo další zvýšení slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na děti. Naopak příjmy pozitivně ovlivnil růst mezd v soukromém sektoru. Výplata kompenzačního bonusu, určená na pomoc drobným podnikatelům, redukovala výnos i v roce 2022, dopad 2,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu byl ale meziročně nižší o 9,5 mld. Kč.

Na inkaso daní z příjmů právnických osob (+15,5 %, +12,0 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+116,5 %, +2,3 mld. Kč) měla v srpnu negativní dopad platba vratek za zdaňovací období roku 2021. Meziroční růst inkasa na dani z příjmů právnických osob je způsoben zejména změnou ve zdanění rezerv pojišťoven a růstem inkasa v oblasti velkoobchodu, maloobchodu, zdravotní péče a v energetickém sektoru.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce přímo dotčeny legislativní úpravou. Rostoucí zaměstnanost doprovázená zvýšením mezd v soukromém sektoru se promítá do meziročně vyššího inkasa o 6,3 % (+24,7 mld. Kč).

Inkaso daně z přidané hodnoty (+18,6 %, +34,4 mld. Kč) bylo pozitivně ovlivněno oživením ekonomiky, růstem cen a také vyšším počtem pracovních dní. Naopak negativně působilo prominutí daně z přidané hodnoty na vybrané komodity (energie, vakcíny, testy, respirátory), jejíž celoroční dopad odhadujeme na necelých 2,5 mld. Kč. Inkaso daně v samotném srpnu (+7,5 %) bylo negativně ovlivněno nižším počtem pracovních dní.

V meziročním vývoji inkasa spotřebních daní (+9,9 %, +9,1 mld. Kč) se rovněž promítá ekonomický růst, ale i oživení cestovního ruchu. Meziročně výrazněji vzrostly příjmy ze spotřební daně z minerálních olejů (+5,2 %, +2,4 mld. Kč), avšak při porovnání pouze měsíce srpna je již patrný pokles inkasa způsobený dočasným snížením sazby spotřební daně z motorového benzínu a nafty v měsících červen až září, čímž bude meziroční růst inkasa postupně utlumován. Dále rostlo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (+12,4 %, +4,2 mld. Kč), z piva (+10,5 %, +0,3 mld. Kč) a z lihu (+1,9 %, +0,1 mld. Kč). Inkaso spotřební daně z energetických daní prozatím zůstává na přibližně stejné úrovni jako v loňském roce s mírně klesající tendencí výnosu daně ze zemního plynu z důvodu jeho nižší spotřeby.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 10,1 mld. Kč (+0,8 %). Běžné výdaje byly meziročně nižší o 6,3 mld. Kč (-0,5 %,), a to i přes navýšení životního a existenčního minima, dávek na bydlení, mimořádnou valorizaci všech důchodů či jiných sociálních dávek a výdajů souvisejících se solidarní pomocí uprchlíkům. Nižší byly především výplaty protiepidemické pomoci. Naopak kapitálové výdaje překročily loňskou skutečnost o 16,3 mld. Kč (+19,4 %).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+8,0 %, +36,9 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+8,1 %, +28,6 mld. Kč) navýšené lednovou valorizací o 5,2 % a mimořádnou červnovou o 6,3 %. Z ostatních dávek se zvýšily dávky pomoci v hmotné nouzi (+6,1 mld. Kč) v souvislosti s výplatou humanitární dávky, dále přídavek na dítě (+3,1 mld. Kč) navýšený jednorázovým příspěvkem 5 000 Kč na dítě, příspěvek na péči (+2,4 mld. Kč), výsluhový příspěvek (+0,8 mld. Kč) a příspěvek na bydlení (+0,6 mld. Kč). Snížení počtu nakažených nemocí COVID-19 vedlo k poklesu výplaty ošetřovného (-2,6 mld. Kč) a nemocenského (-0,7 mld. Kč). Nižší zátěž pro rozpočet představoval i rodičovský příspěvek (-1,7 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (-0,4 mld. Kč).

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 200 Kč na 1 967 Kč proti stavu k 1. lednu 2021 a vyšší počet pojištěnců vedl k meziročnímu růstu o 11,6 mld. Kč (+13,7 %).

Z běžných výdajů nejvíce poklesly transfery podnikatelům (-56,2 %, -57,9 mld. Kč). V loňském roce úroveň transferů navyšovaly kompenzace vyplácené firmám v souvislosti s nemocí COVID-19 (programy Antivirus A, A plus a B, COVID Gastro-Uzavřené provozovny, COVID-Nájemné, COVID 2021, COVID - Nepokryté náklady, AGRICOVID, odměny ve zdravotnictví a sociálních službách a další) s dopadem cca 57 mld. Kč. Na pokles transferů měly vliv i zálohové dotace na obnovitelné zdroje energie (-3,8 mld. Kč) snížené březnovým zúčtovaním v podobě vratky prostředků ve výši 4,8 mld. Kč (loni 1,0 mld. Kč) a prostředky určené na útlum a odkup dolů OKD, a.s. (-1,1 mld. Kč).

Klesly i transfery příspěvkovým a podobným organizacím (-9,2 %, -6,4 mld. Kč), ovlivněné nejvíce mimořádným finančním ohodnocením zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče v loňském roce s dopadem 4,8 mld. Kč.

Transfery neziskovým a podobným osobám (-18,3 %, -3,6 mld. Kč) ovlivnila klesající protiepidemická pomoc (-3,0 mld. Kč) a doposud nižší podpora sportu vyplácená Národní sportovní agenturou (-0,7 mld. Kč).

Součástí neinvestičních transferů územním rozpočtům (-2,1 %, -3,6 mld. Kč) jsou především prostředky na platy pracovníků na středních a základních školách, které při růstu tarifů pedagogických pracovníků o 2 % vzrostly o 4,8 mld. Kč. Do rozpočtů municipalit naopak směřovalo zatím méně prostředků určených na financování sociálních služeb (-3,9 mld. Kč). Meziroční srovnání také ovlivňují loňské transfery spojené s mimořádným finančním ohodnocením zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (2,0 mld. Kč) a příspěvkem na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu (4,1 mld. Kč proti letošním 1,2 mld. Kč). Kompenzace vyplacená na základě žádostí územních samospráv za ubytování válečných uprchlíků zatím dosáhla 0,8 mld. Kč.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj meziročně vyšší o 2,6 mld. Kč (+10,0 %). Objem ostatních neinvestičních nákupů byl (+13,0 mld. Kč) v posledních měsících výrazně navýšen pořizováním státních hmotných rezerv. Navíc v průběhu srpna došlo k úhradě čistých nákladů představujících nespravedlivou zátěž držiteli poštovní licence, tedy České poště s. p., v objemu 4,5 mld. Kč, zpětně za roky 2018 až 2020.

Kapitálové výdaje (+19,4 %, +16,3 mld. Kč) v průběhu posledních měsíců výrazně vzrostly, když většina prostředků směřovala státním fondům (53,8 mld. Kč z celku 100,7 mld. Kč). Státní fond dopravní infrastruktury jako největší příjemce investičních dotací obdržel ze státního rozpočtu meziročně o 13,6 mld. Kč více (na straně běžných transferů to bylo o 4,0 mld. Kč méně). Na růst měly vliv i transfery Státnímu fondu životního prostředí, který na rozdíl od minulého roku obdržel 4,3 mld. Kč na zajištění realizace programu Nová zelená úsporám financovaného z prostředků Národního plánu obnovy. Navýšení je patrné jak u investic financovaných z národních prostředků (+16,3 %), tak ze zahraničních zdrojů (+22,2 %). Výdaje zaostávající za alikvotou plánovaného objemu nejsou překvapující, investiční aktivita státu tradičně roste až v druhé polovině roku. (1.9.2022)