.jpg?s3=1)
Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 102,3 mld. Kč.
K meziročnímu zlepšení salda o 17,2 mld. Kč přispěl téměř 11% růst příjmů, zatímco tempo výdajů zpomalilo na 2,5 %. Na příjmové straně se už začíná pozitivně projevovat opatření ozdravného balíčku, a to vyšším výběrem DPH, daně z příjmů fyzických osob nebo sociálního pojištění.
„Tradiční únorový propad v hospodaření státního rozpočtu byl letos výrazně nižší než v loňském roce, což považuji za dobrou zprávu. Toto zlepšení souvisí s tím, že stát už nemusí pomáhat domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Na příjmové straně se už začíná pozitivně projevovat opatření ozdravného balíčku, a to vyšším výběrem DPH, daně z příjmů fyzických osob nebo sociálního pojištění,“ uvedl k výsledkům rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.
Příjmy státního rozpočtu:
Příjmy státního rozpočtu byly na konci února o 10,7 % (+26,5 mld. Kč) vyšší než před rokem. K růstu přispěly v prvé řadě daňové příjmy (+12,2 mld. Kč), pojistné (+8,4 mld. Kč) a prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (+5,6 mld. Kč).
Výběr daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+14,1 %, +2,6 mld. Kč) pozitivně ovlivnil růst mezd. Kladný vliv na inkaso mají také změny přijaté v rámci konsolidačního balíčku. Jedná se například o snížení limitu pro druhou sazbu daně či změnu zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Nicméně platí, že řada změn z konsolidačního balíčku se však projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce.
U daně z příjmů právnických osob (+0,6 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+0,2 mld. Kč), je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh (první záloha v březnu). Obdobně je nastaveno inkaso pro daň z neočekávaných zisků.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 %, kterým by mělo dojít k vyrovnání schodku nemocenského pojištění. Pozitivní dopad na inkaso bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,6 % (+8,4 mld. Kč).
Do inkasa daně z přidané hodnoty (+7,0 %, +4,0 mld. Kč) se pozitivně promítá růst spotřebitelských cen. Zároveň se začínají projevovat dopady změn účinných od ledna 2024, především redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty.
Inkaso spotřebních a energetických daní (+11,2 %, +2,4 mld. Kč) meziročně vzrostlo, a to zejména díky spotřební dani z minerálních olejů a lihu. Růst inkasa spotřební daně z minerálních olejů (+12,9 %, +1,5 mld. Kč) je způsoben navrácením sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. srpna 2023 na původní úroveň počátku roku 2022 (z 8,45 Kč/l na 9,95 Kč/l). V případě inkasa spotřební daně z lihu (+72,2 %, +1,4 mld. Kč) se jedná o dopad předzásobení před zvýšením sazby daně. Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (-4,5 %, -0,3 mld. Kč) je na počátku roku v důsledku předzásobení z důvodu navýšení sazby daně rozkolísaný (samotný leden +1,1 mld. Kč, samotný únor -1,4 mld. Kč). Výběr ostatních spotřebních a energetických daní je prozatím podobný loňskému. Další dopady změn spotřebních daní v důsledku přijetí
Výdaje státního rozpočtu:
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 9,3 mld. Kč (+2,5 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+2,7 %, +9,2 mld. Kč) tažený dávkami důchodového pojištění (+8,7 mld. Kč), předfinancováním oblasti výzkumu, vývoje a inovací (+8,8 mld. Kč), výdaji na společné programy Evropské unie a České republiky (+4,0 mld. Kč) a nákupy Ministerstva obrany (+3,5 mld. Kč). Dynamiku výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií (-8,7 mld. Kč) a obsluha státního dluhu (-6,2 mld. Kč).
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+6,8 %, +9,8 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+6,8 %, +8,7 mld. Kč). Do jejich výše se kromě loňského mimořádného navýšení promítá letošní řádná valorizace o 1,8 %. Vzrostl i příspěvek na bydlení (+0,9 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (+0,3 mld. Kč). Naopak výplata rodičovského příspěvku klesla o 0,3 mld. Kč. Čerpání ostatních dávek prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.
Běžné nákupy (bez obsluhy státního dluhu), které meziročně vzrostly o 4,6 mld. Kč (+49,4 %), byly nejvíce navýšeny výdaji souvisejícími s pořízením víceúčelových nadzvukových letounů F-35 (+3,7 mld. Kč).
Vzrostly i běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+26,1 %, +6,2 mld. Kč). K jejich navýšení nejvýrazněji přispěly výdaje na výzkum, vývoj a inovace (+6,0 mld. Kč) směřované nejvíce vysokým školám a veřejným výzkumným institucím z rozpočtů Ministerstva školství, mláděže a tělovýchovy, Technologické agentury České republiky, Grantové agentury České republiky a Akademie věd České republiky.
Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na z 1 900 Kč na 2 085 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,3 mld. Kč (+8,8 %). Objem vyplacených prostředků vzrostl o 9,1 % (+2,1 mld. Kč).
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 10,2 mld. Kč (-37,7 %, -6,2 mld. Kč). Meziroční pokles souvisel s loňskou lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích z protiinflačních státních dluhopisů.
Výrazněji klesly i běžné transfery podnikatelům (-19,0 %, -5,9 mld. Kč). Velká část jejich objemu i poklesu byla spjatá s dotacemi v oblasti energií (-8,7 mld. Kč). Kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen dosáhly 9,2 mld. Kč (-5,9 mld. Kč), podpora obnovitelných zdrojů energie 5,7 mld. Kč (-1,1 mld. Kč) a dotace provozovateli přenosové soustavy 1,3 mld. Kč (+1,3 mld. Kč). Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce není vyplácena (-3,0 mld. Kč). Naopak k navýšení podpory podnikatelů došlo v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (+1,7 mld. Kč) a na rozdíl od minulého roku byla v únoru vyplacena dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a.s. v objemu 1,0 mld. Kč.
Neinvestiční transfery územním rozpočtům v objemu 52,7 mld. Kč meziročně klesly o 1,1 mld. Kč. Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (+0,1 mld. Kč). Podobně jako v únoru předchozího roku stát uvolnil 14,9 mld. Kč (více než 50 % rozpočtu) určených na spolufinancování výdajů na sociální služby. Za snížením transferů stály především loňské prezidentské volby (-0,6 mld. Kč) a prozatím nižší zapojení prostředků na společné programy Evropské unie a České republiky (-0,4 mld. Kč).
Kapitálové výdaje státu v objemu 20,8 mld. Kč (+0,1 mld. Kč) jsou na počátku roku tradičně nízké, což souvisí jednak s realizací investic převážně ve druhé polovině roku a v letoším roce i s přechodem na novou finanční perspektivu. Většina těchto prostředků (13,3 mld. Kč; +2,3 mld. Kč) představovala výdaj spolufinancovaný z rozpočtu Evropské unie. Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-7,2 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (-4,1 mld. Kč). Naopak vzrostly investiční nákupy (+4,4 mld. Kč) podpořené především financováním strategických záměrů Armády České republiky. Transfery územním rozpočtům (+3,4 mld. Kč) a podnikatelům (+2,6 mld. Kč) navyšovala především realizace projektů Integrovaného regionálního operačního programu 2014+ a Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+. (1.3.2024)