Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 44,5 mld. Kč.
Za meziročním zlepšením salda o 40,8 mld. Kč stála především specifika rozpočtového provizoria doprovázená nižším předfinancováním příjemců prostředků ze státního rozpočtu a v menší míře také daňové výnosy související s vývojem ekonomiky v předchozích měsících.
„První dva měsíce letošního roku jasně ukázaly, že navzdory rozpočtovému provizoriu stát hospodařil bez jakýchkoliv problémů. Výsledek hospodaření státu je navíc výrazně lepší než v minulém roce a jednoznačně odpovídá našemu avizovanému cíli mít na konci letošního roku schodek maximálně 280 miliard korun,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Příjmy státního rozpočtu
Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci února růst 3,8 % (+8,3 mld. Kč). K tomu nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného (+7,1 %, +13,1 mld. Kč) s kladným příspěvkem všech hlavních položek vyjma daně z příjmů fyzických osob placené plátci. Naopak poklesly o 1,4 mld. Kč příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání také zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 mld. Kč).
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-20,3 %, -3,8 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn účinných od roku 2021. Efekt nižšího zdanění, zejména snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka, se projevil v hotovostním plnění až v únoru 2021. V inkasu za únor 2022 se navíc promítlo další zvýšení slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na děti. Výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům snižuje výnos této daně i v roce 2022, její dopad na úrovni státního rozpočtu v objemu 1,8 mld. Kč byl ale meziročně nižší o 0,7 mld. Kč.
U daně z příjmů právnických osob (+0,5 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+0,01 mld. Kč), je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh (první záloha v daném roce přijde v březnu).
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce přímo dotčeny legislativní úpravou. Vysoká úroveň zaměstnanosti doprovázená růstem objemu mezd a platů se promítají do meziročně vyššího inkasa o 4,4 % (+4,2 mld. Kč).
Inkaso daně z přidané hodnoty (+16,6 %, +7,2 mld. Kč) bylo pozitivně ovlivněno oživením ekonomiky, růstem cen a také vyšším počtem pracovních dní. Naopak negativně působilo prominutí daně z přidané hodnoty na vybrané komodity (energie, vakcíny, testy, respirátory), stejně jako opatřeními proti šíření epidemie.
Do inkasa spotřebních daní (+19,9 %, +4,0 mld. Kč) se začínají promítat známky ekonomického růstu i postupné rušení opatření zavedených k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. Meziročně rostl výběr u všech komodit, nejvíce pak inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (57,3 %, +2,9 mld. Kč), dále spotřební daně z minerálních olejů (+6,7 %, +0,8 mld. Kč) a z piva (+8,8 %, +0,1 mld. Kč).
Výdaje státního rozpočtu
Objem celkových výdajů stanovený v režimu rozpočtového provizoria na leden a únor byl vyčerpán z 86,1 %. Pro jejich tempo (-10,7 %, -32,6 mld. Kč) byl určující vývoj běžných výdajů (-9,4 %, -27,4 mld. Kč).
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+7,0 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+6,7 mld. Kč), do jejichž výše se promítá valorizace o 5,2 %. Z ostatních dávek se zvýšil příspěvek na péči (+0,5 mld. Kč), přídavek na dítě (+0,2 mld. Kč) a výsluhový příspěvek (+0,2 mld. Kč). Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (-0,5 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (-0,2 mld. Kč).
Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 200 Kč na 1 967 Kč proti stavu k 1. lednu 2021 vedlo k meziročnímu růstu o 2,2 mld. Kč.
Z běžných výdajů nejvíce poklesly transfery podnikatelským subjektům (-13,1 mld. Kč), jejichž vývoj je ovlivněn především vysokou základnou roku 2021. V loňském roce úroveň transferů navyšovaly kompenzace vyplácené firmám v souvislosti s nemocí COVID-19 (programy Antivirus A, A plus a B, COVID Gastro-Uzavřené provozovny, COVID-Nájemné a další) s dopadem vyšším o 10,5 mld. Kč, v menší míře také předfinancování projektů z oblasti výzkumu, vývoje a inovací, stejně jako společných programů EU a ČR.
Pokles neinvestičních transferů územním rozpočtům (-8,2 mld. Kč) ovlivnily převody prostředků určených na financování sociálních služeb, které byly nižší o 8,3 mld. Kč z důvodu jejich předfinancování v roce 2021. Objemově nejvýznamnější část tvořily prostředky na platy pracovníků na středních a základních školách (změna o +0,4 mld. Kč), které jsou v tomto roce navýšeny růstem tarifů pedagogických pracovníků o 2 %.
Klesly i transfery příspěvkovým a podobným organizacím (-6,6 mld. Kč), ovlivněné prozatím nižší podporou určenou vysokým školám a dalším institucím na financování výzkumu, vývoje a inovací. Nižší byly zatím i odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU (-4,4 mld. Kč), které byly loni v únoru na základě požadavku Evropské komise vyplaceny ve vyšším objemu, a běžné transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-4,5 mld. Kč), který dokázal své běžné výdaje prozatím financovat bez příspěvku státního rozpočtu.
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj meziročně vyšší o 0,8 mld. Kč.
Kapitálové výdaje (-5,1 mld. Kč) státu jsou počátkem roku tradičně nižší, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Za jejich poklesem stály především investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury nižší o 3,8 mld. Kč. (1.3.2022)
